Kolik energie a vody stojí vygenerovaný obrázek. Jde umělou inteligenci vůbec používat zodpovědně?
Nedávno vyšla zpráva organizace Climate Action Against Disinformation, která varuje před dopady rozvoje umělé inteligence na klima, ale také před hrozbou šíření klimatických dezinformací. Jak velký problém to skutečně je? Jak můžeme AI používat zodpovědně a stane se z umělé inteligence fast fashion nového věku? Nad tím se zamýšlí Anna Vošalíková.
Snažím se žít pokud možno ekologicky. Třídím odpad, nekupuju si brčka, jezdím MHD a vždy, když si aplikuji plátýnkovou masku, myslím na to, že dělám něco špatně. O měsíc později ale začne hořet ropná plošina, převrhne se tanker a zamoří oceán miliardami tun paliv nebo uvidím záběry z továren na rychlou módu. Je snadné podlehnout dojmu, že moje „troška do mlýna“ nic nespasí.
Překotný a často až živelný rozvoj AI nám k těmto úvahám přiložil ještě jednu. Vygenerovat jeden obrázek spotřebuje tolik energie jako jedna hodina provozu vaší lednice nebo jedno nabití telefonu. Generování textů je o něco „lacinější“, ale to neznamená, že je jeho cena zanedbatelná.
Lze AI používat eticky?
Generativní umělá inteligence nás stojí elektřinu i vodu. Ze zprávy organizace Climate Action Against Disinformation ale vyplývá, že to nejsou zdaleka jediné hrozby spojené s klimatickou změnou. Zpráva poukazuje i na to, jak snadno se nyní mohou vlivem umělé inteligence šířit dezinformace v oblasti klimatu, jak modely stále podléhají diskriminačnímu chování zvláště vůči osobám tmavší pleti (proč a jak se to děje, jsme před časem popsali zde) a na řadu dalších problémů. Stále ale zůstává pravdou, že tyto problémy jsou spíše sociokulturní a umělá inteligence nám pouze znovu ukázala, že jsou mezi námi lidé, kteří jakýkoliv nástroj použijí pro zlo.
