Kam mizejí české vědkyně? Podívejte se, jak vypadala debata Heroine Live na festivalu AFO:

Debatu moderovala editorka Heroine Ilona Kleníková.

Zleva vědkyně a lékařka Julie Dobrovolná, sociolog Martin Fafejta a moderátorka Ilona Kleníková.

Hosté diskutovali o tom, kam z české vědy mizí ženy - a jestli má situace nějaké řešení.

Časopis Heroine byl jedním z partnerů festivalu AFO.

Debatu i aktuální číslo Heroine inspiroval facebookový status Julie Dobrovolné na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.

Sociolog Fafejta upozornil na časté stereotypy, které si ženy nevědomky internalizují - například, že musejí být v rodině hlavními pečovatelkami.

Lékařka Julie Dobrovolná je sama dcerou vědkyně a o vyrůstání ve vědecké rodině toho ví hodně.

Národní kontaktní centrum - gender a věda, které vede Marcela Linková, shromažďuje v Česku data o ženách ve vědě. A čísla jsou zatím neutěšená.

Úvod debaty Heroine Live na festivalu AFO. Na druhé straně sálu bylo plno.

Na předsudky ženy ve vědě narážejí všude, bohužel i u svých nadřízených.

Často se o postavení žen debatuje jen ve vztahu k přírodním vědám. Jenže i přesto, že na humanitních oborech ženy převažují, se jich na vědecké dráze i tam udrží jen minimum z nich.

„Zatímco moji studenti si na prestižních univerzitách zakládají výzkumné skupiny, z mých děvčat ve vědě nezůstala ani jedna. Je to nesmírně frustrující pro ně samotné i pro všechny okolo,“ řekla v debatě Dobrovolná.

Tématu žen ve vědě se věnujeme také v aktuální tištěné Heroine.

Děkujeme, že jste si nás na festivalu AFO přišli poslechnout.

Přestože na magisterském studiu na českých vysokých školách jednoznačně dominují ženy, o doktorát jich usiluje už jen 45 procent.

Velká část vedoucích pracovníků v akademii si myslí, že matka zkrátka dobrým vědcem být nemůže.

Podle Dobrovolné pak mají ženy kvůli stereotypům pocit, že mohou být buď jedno, nebo druhé: buď skvělou mámou, nebo výbornou vědkyní.