Podívejte se, jak se vůči tradicím vymezuje fotografka Johana Kasalická

Johana Kasalická se rozhodla setřást stigma „přistěhovalců z Východu“ prostřednictvím fotografií. Zachycuje své kamarády a známé z umělecké subkultury v běžných situacích s různými stereotypními kulturními atributy. Svou kamarádku například na této fotce nastylizovala do situace, kdy sedí na balkóně a jí přitom kyselou okurku.

„Chtěla jsem vtipným způsobem poukázat na stereotypy o Východoevropanech,“ vysvětluje autorka žijící v Londýně svůj koncept. Na fotkách zachycuje expaty z východní Evropy s typickými stereotypy, například s půllitrem piva.

Ženy z východní Evropy jsou podle Johany Kasalické ve Velké Británii vnímány často optikou sexuálního objektu. Na svých fotkách tyto stereotypy hravě narušuje.

Kasalická na fotkách zachycuje své známé z umělecké subkultury v běžných situacích s různými stereotypními kulturními atributy. Na fotce sedí dívky doma na pohovce a jedí velikonoční mazanec.

Podle Kasalické jsou muži z Východu v Londýně obvykle vnímáni jako machové. Proto si s kulturními stereotypy na svých fotkách pohrává.

Johana Kasalická si za svou sérii fotografií o londýnské komunitě expatů z východní Evropy vysloužila nominaci na cenu Czech Grand Design v kategorii objev roku.

Kasalická si za svou sérii fotografií o londýnské komunitě expatů z východní Evropy vysloužila nominaci na cenu Czech Grand Design v kategorii objev roku.

Největším předsudkem vůči přistěhovalcům ze střední a východní Evropy je podle Kasalické to, že je místní vnímají jako levnou pracovní sílu a lidi bez sociálního a kulturního kapitálu. Muži z Východu jsou podle ní vnímáni jako machové.

„Pro lidi generace Z, ze subkultury, kterou bych definovala pojmy fashion, art a možná techno, je důležité právě to, že své životní postoje vyjadřují skrze módu,“ vysvětluje fotografka s dodatkem, že si záměrně vybírá lidi, kteří mají zajímavý styl.

Johana Kasalická se při fotografování zaměřuje především na mladou generaci, zejména na komunitu přistěhovalců ze střední a východní Evropy, jejíž součástí sama je.

Dívka sedí doma na pohovce a jí velikonoční mazanec. „Chtěla jsem vtipným způsobem poukázat na stereotypy o Východoevropanech,“ vysvětluje autorka svůj koncept.