Wellford: Do politiky nejdou. Ženy si o sobě myslí všude na světě to samé
Cestuje po celém světě, aby motivovala mladé ženy pro vstup do politiky. Susannah Wellford, uznávaná expertka z Washingtonu, která se věnuje vyváženosti genderu v politice a na vedoucích pozicích, pomáhá studentkám vstoupit do politiky pomocí programu Running Start. Dívky připravuje už od věku třinácti let. „Pokud nebudeme mít dost političek nebo lídryň, nikdy ve vrcholné politice nebude dost žen, které by se podílely na vytváření našeho světa,“ říká v rozhovoru, který Heroine.cz poskytla u příležitosti konání Českého fóra pro leadership žen.
Političky u nás často čelí zesměšňování. Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je terčem posměchů kvůli vzhledu i ambicím, prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová často zmiňuje, že se mluví jen o jejím oblečení a že v předchozích zaměstnáních nebyla respektovaná. Je to světový trend?
To, co popisujete, jsou přesně věci, které se dějí nejen ve Spojených státech, ale všude na světě. Na ženy se pohlíží opravdu jinak, když jsou v politice, nebo obecně ve vedoucích pozicích. Zkoumá se náš vzhled, naše váha nebo sexualita – to je asi to nejhorší. Tento přístup je pro lidi u moci, což jsou nejčastěji právě muži, nástroj, jak udržet ženy zticha a mimo politiku. Nechtějí pouštět k moci skupiny, které moc obvykle neměly. Pokud bude v popředí více žen, lidé různých národností nebo LGBT+ lidí, cítili by se ohroženi. No a třeba ženy pak do politiky nevstupují, nechtějí se těmto nepříjemným situacím vystavovat. Nikomu totiž není komfortní být terčem takových urážek.
Hodnocení vzhledu se týká i mužů ve vysokých pozicích.
Samozřejmě týká. Ale v minimálním měřítku a jiným způsobem. Před několika lety se jeden náš senátor nechal do časopisu vyfotit bez trička. Kromě toho, že od senátora myslím není vhodné pózovat polonahý na obálce časopisu, bylo vidět, že je ve velmi dobré kondici. Pointa je, že lidi to milovali. Nikdo neřešil, jestli je na jeho těle něco špatně. Polonahá fotka mu vůbec nepoškodila reputaci.
Na ženy jsou kladeny úplně jiné nároky. Neustále se mluví o jejich vzhledu a musejí ujít opravdu dlouhou cestu k tomu, aby byly respektovány, vyčítá se jim, že jsou ambiciózní. Pokud má žena moc hezké tělo, je to špatně a lidi ji sexualizují. Pokud žena není štíhlá, je to problém taky. Je tak těžké být jako žena ve vedoucí pozici. A co s tím můžeme my ženy dělat? Prostě být sama sebou, neomlouvat se za to a nechat za sebe mluvit svou práci.
Ženy mají odlišnou životní cestu
Kdy jste se začala zajímat o politiku?
Vlastně velmi brzy, protože oba mí rodiče pracovali v Bílém domě, žili politikou a já jsem v tom vyrostla. Nikdy mě tolik nezajímaly volby a politické soutěže, ale ta síla politického mandátu. Když vás někdo zvolí, máte velmi přímou cestu k ovlivnění životů lidí. To mě vždy fascinovalo. Proto je potřeba se o politiku a politiky zajímat. Jsou to lidé, kteří ovlivňují naše životy.
O téma žen v politice jsem se začala zajímat o dost později, když mi bylo přes třicet a narodily se mi děti. Začala jsem přemýšlet nad tím, jak odlišnou mají ženy cestu v politice nebo byznysu. Vnímala jsem, jak těžké bylo mít děti a zároveň být stále respektována.
Je lepší cestou měnit věci jako politik, nebo jako aktivní občan?
Já osobně jsem si vybrala cestu aktivního občana, dodávám ženám sílu, aby do politiky šly. Problémem je ale to, že cestu aktivního občanství si vybírá většina žen. Všechny pomáháme ze zákulisí. Je to úctyhodné, ale pokud nebudeme mít dostatek žen političek nebo lídryň, nikdy ve vrcholné politice nebude více žen, které by se mohly podílet na vytváření našeho světa.
Znáte situaci žen v politice nejen v USA, ale i ve světě – máte zkušenost s tím, že by na tom byly nějaké státy lépe a jiné hůře?
Zrovna jsem přijela ze světového fóra v Reykjavíku, kde se hodně mluvilo o politice. Island je z celého světa úplně první na žebříčku počtu žen v politice, ale i na jiných vrcholných pozicích. Takže ano, různé země si vedou různě, Island je na tom lépe než celosvětový průměr. Tady v Česku máte méně žen v politice než ve Spojených státech. I přesto u nás pořád říkáme, že je to málo. A právě na Islandu jsem mluvila se spoustou političek a všechny si stěžovaly, že nemají dostatek žen. Přitom je jejich podíl téměř 50 %! Takže žen není nikde dost. A i v zemích, jako je třeba Island, které jsou v tomto ohledu na vrcholu žebříčku, musejí ženy stále tvrdě dřít, aby byly brány vážně, pozice v politice mohly dosáhnout a aby měly stejné postavení jako muži. Máme ještě na čem pracovat, všude.
Čím to je, že je obecně žen v politice méně než mužů?
Myslím si, že v každém státě je to jinak. Důvodem může být nezájem o politiku celkově, hodnocení vzhledu… Ale jedna věc je všude ve světě stejná – ženy si o sobě myslí, že nejsou dostatečně schopné a kvalifikované na politickou práci. Protože jsme téměř nikdy nebyly ve vedoucích pozicích, máme pocit, že nemáme to, co je potřeba ke zvolení a k výkonu politické práce.
Foto: Shutterstock
A přesně toto je pro mě důvod, proč jsem založila program Running Start, který pomáhá mladým ženám uvědomit si, že dostatečně kvalifikované jsou, a posiluje jejich sebevědomí. Když pak totiž ženy do politické hry vstoupí, mohou pomoci mnoha lidem. I proto pracujeme s dívkami už od věku třinácti let, pomáháme jim zjistit, že mají vše, co pro politickou práci potřebují, že je veřejnost přijme a že jsou stejně kvalifikované jako muži. Těžko říct, proč to my ženy tak někdy necítíme, ale prostě to tak je.
Zní to, že cílem programu Running Start je primárně naučit se být sebevědomá, dovolit si být aktivní. Dá se to opravdu naučit?
Samozřejmě! Spolupracujeme se skvělou ženou Claire Shipman, která napsala knihu The Confidence Code. Mluví o sebevědomí jako o svalu. Každý ho má, je jen potřeba ho posilovat, pak bude silnější a silnější. A způsob, jak ho posilovat, je dělat věci, ze kterých máme strach. Trénovat.
Když k nám mladé ženy přijdou, nejdřív se učí vystupovat v rozhovorech. Musejí v nich jasně formulovat, proč kandidují. Máme také rétorické tréninky, učí se, jak žádat lidi o peníze. A má nejoblíbenější aktivita je, když dostanou své vlastní vizitky. Uspořádáme recepci pro vlivné lidi, jsou mezi nimi celebrity, mecenáši i politici. Naše studentky chodí za hosty, navazují kontakty a snaží se získat něco pro svou budoucí kariéru. A víte co, tyhle všechny aktivity jsou opravdu děsivé. Musíte samu sebe prezentovat a vypadat sebevědomě. Ale to jsou právě věci, které pomáhají sebevědomí budovat. Uvědomit si svou sílu. Učíme ale taky praktické věci, které jsou pro výkon politiky potřeba.
Z programu vycházejí dívky jako sebevědomé a velmi schopné mladé ženy, které si váží samy sebe. A i když třeba nejdou do politiky, zvládnou si ve své práci říct o povýšení, o vyšší odměnu, dokážou se ohradit. A tohle je přesně to, co mladí lidé všude po světě potřebují. Když studentky program dokončí, propojíme je s lidmi, kteří jim i po absolvování pomohou dostat se na jejich vysněnou životní cestu.
Jak se vám povedlo takto rozšířený program vytvořit, spolupracujete se školami? Jak to funguje?
Spolupracujeme s vysokými i středními školami, program je volitelnou součástí vyučování, stačí podat přihlášku. Rozšiřuje se v podstatě sám díky doporučením. V roce 2007 jsme začínali s pětadvaceti studentkami. O rok později už jich bylo tři sta. Teď už jich naším programem prošlo přes dvacet pět tisíc a pořád rosteme.
Moc pro sebe, síla pro všechny
Hodně mluvíte o tom, že ženy učíte být silné, mocné. Doslova, aby byly „powerfull“. Myslím, že u nás je toto slovo chápáno jako „mocný“ a to poslední, co bychom od politiků a političek chtěli, je, aby byli mocní. Tak si říkám, jestli je to ta správná vlastnost pro dobré političky.
To je zajímavé. Mám spolupracovnici, která říká, že když jsou mocní a silní muži, nechávají si moc jen pro sebe. Ale když jsou mocné ženy, chtějí tu sílu rozdávat kolem sebe dál a pomáhat ostatním být silnými. Pro mě „powerfull“ znamená, že je člověk schopný něco dokázat a změnit, a to nejen pro sebe. Ale je jisté, že existuje dobrá i špatná moc. A proto je potřeba jí více dávat ženám, aby ji mohly rozdávat těm, kdo ji ještě nemají.
Víte, kolik žen z vašeho programu vstoupilo do politiky?
Nemáme úplně přesná čísla, právě na nich pracujeme. Ale víme, že devadesát procent z absolventek, které kandidují, jsou úspěšné, což je opravdu neuvěřitelné číslo. Ženy z našeho programu vyhrávají křesla také ve studentském parlamentu, to je na amerických školách velmi prestižní. Pak jsou úspěšné v kandidatuře do lokální i státní politiky, jedna absolventka je dokonce v Kongresu.
Co politice více žen přinese?
Je to vlastně jednoduché. Přinesou své životní zkušenosti, které jsou od těch mužských tak odlišné, že by vlastně stačilo jen to. Řešíme strach z otěhotnění, opuštění práce a odchod na mateřskou, menstruaci… Ženy ale přinesou také jiný styl leadershipu. Možná, až bude dlouhou dobu situace v politice padesát procent žen a padesát procent mužů, bude jiná politická kultura, pak nebude rozdíl mezi stylem vládnutí mužů a žen. Ale v situaci, ve které jsme teď, by to byla určitě změna. A zároveň to není jen o ženách. Potřebujeme v politice více mladých lidí, více těch, kdo byli utlačovaní a teď mohou silně promluvit.
Myslíte si, že je potřeba podporovat ženy, aby vstoupily do politiky?
A jaká opatření mohou pomoci k tomu, aby v politice bylo více žen? Záleží na systému v dané zemi?
Jsou to dvě věci. První je právě budování sebevědomí žen. Zadruhé je potřeba zajistit, že pokud se žena bude chtít ucházet o post v politice, dveře bude mít otevřené. Je potřeba změnit systémově vše externí, co v politice znevýhodňuje ženy, a to se liší stát od státu. Je to například i chování médií nebo lidí na sociálních sítích vůči ženám. Ještě bych přidala třetí věc, nad kterou poslední dobou přemýšlím, a to, že potřebujeme, aby se do debaty o ženách v politice zapojili také muži. K systémovým změnám je totiž potřeba také změna myšlení politiků. A když bude víc mužů, kteří mají ve společnosti silný hlas a podporují ženy, povede se to.
Mít téma a kandidovat
Existuje správný klíč k tomu správnému vyvážení genderu?
Myslím si, že to je padesát na padesát. Když se naší soudkyně Nejvyššího soudu někdo zeptal, jaký je ten správný poměr žen na Nejvyšším soudu, kde je celkem devět soudců, odpověděla, že devět. Tak dlouho tady byli jen muži, že je prý čas to vyvážit ženami. Ale ne. Myslím si, že opravdu musíme mít balanc.
Susannah Wellford
Susannah Wellford se narodila a žije ve Washingtonu. Je zakladatelkou nevládní organizace Running Start, která učí mladé ženy, jak se ucházet o politický post, a podporuje je v jejich veřejném angažmá. Také spoluzaložila společnost Women Under Forty PAC, která pomáhá ženám kandidujícím do Kongresu.
Co byste odpověděla na typický argument „rozhodují schopnosti, ne pohlaví“?
Tohle je velice frustrující. Je to přece tak zřejmé… Někdo může říct, že rozhodují schopnosti a že když jsi dobrý, budeš mít moc. A pokud dobrý nejsi, pak nemáš schopnosti mít moc. Ale přece víme, že to není pravda. U moci je spousta lidí, kteří jsou neschopní. Vyhrávají proto, že úspěšně vypadají, i když ještě nic nedokázali. Není to fér. Proto je naše politika plná bílých heterosexuálních věřících mužů ve středním věku. Když jsi schopná žena nebo jsi jiné rasy či sexuality, máš před sebou spoustu překážek. Tímhle argumentem o schopnostech prostě jen říkáte, že ženy nejsou tak schopné jako muži, což není pravda. Možná jednou budeme mít systém, kde budou promlouvat hlavně schopnosti. To je pěkná představa. Teď to tak ale není.
Za necelé dva měsíce nás čekají prezidentské volby. Česká republika ještě nikdy neměla ženu prezidentku ani premiérku. Nyní máme jen jednu relevantní ženskou kandidátku na prezidenta. Co to o nás vypovídá a co by volba prezidentky mohla pro českou politickou kulturu znamenat?
Pokud je žena v jakékoliv vysoké pozici, je to obrovská inspirace. Obzvláště pak na pozici prezidentky. Když v prezidentských volbách v USA prohrála Hillary Clinton, bylo to pro mnoho žen opravdu zdrcující. Navíc byl pak zvolen Donald Trump, který ženy nepodporuje ani za mák. V tomto jsme na tom vlastně stejně jako vy. Nikdy jsme neměli ženu prezidentku. A lidé už si nemyslí, že se prezidentky ženy dožijí. Máme spoustu skvělých žen a je potřeba, aby se nezalekly a příště to zkusily znovu.
Je něco, co byste chtěla vzkázat ženám v České republice?
Myslím, že jim vzkážu to stejné, co říkám ženám v Americe. Kandidovat na politické funkce může být velmi obtížné. Politika je taky náročná na vybalancování rodinného života nebo osobního času. Ale to není důvod to neudělat.
Protože klíč k tomu, zlepšit život nejen ženám, ale všem lidem, je lepší a silnější společnost. Najděte si téma, které chcete zlepšit, a přemýšlejte nad kandidaturou. Protože můžete udělat spoustu dobra.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
