Všichni na mě koukali, ale nikdo si se mnou nepovídal. Jak se žije tátům na rodičovské

Sedmdesát procent otců malých dětí by si podle průzkumu Česko v datech přálo se s partnerkou na nějaký čas na rodičovské dovolené vystřídat. Nakonec to ale zrealizuje jen mizivé množství z nich. Většinou totiž mají vyšší příjmy než jejich partnerky, a tak je pro rodinu výhodnější, když vypadne nižší příjem ženy.

I v případě Jana Lovasze a jeho rodiny hrály finance svou roli v rozhodování, kdo zůstane doma se synem. Manželka měla vyšší plat, a navíc měla v práci oddělenou kancelář, kde mohla dítě nakojit. Jan tam s ním občas trávil část dne, když chlapeček zrovna nespal venku v kočárku. Jít na rodičovskou mu připadalo jako přirozená věc, některé aspekty jeho „nového života“ ho přesto zaskočily. Třeba to, že ačkoliv s dítětem chodil mezi lidi, cítil se někdy osamělý. „Když jsme byli na plavání, byl jsem tam skoro jediný tatínek na padesát maminek. Koukaly na mě, ale nikdo si se mnou nepovídal,“ popisuje.

Jan Úšela se teprve na rodičovskou nastoupit chystá. Má z toho trochu obavy, i když synovi budou už zanedlouho dva roky. „Vidím, že žena je na něj víc napojená. Pozná, když je nemocný, ví, co má dělat. Já si tak jistý nejsem, i když věřím, že se to také naučím,“ popisuje své obavy. Jan se vždycky snažil do péče o dítě zapojovat – koupal, přebaloval, uspával. Odvahu převzít na nějakou dobu hlavní část péče mu dodal jeho šéf, který také strávil nějaký čas na rodičovské.

Jaké kompetence a dovednosti si muži z rodičovské dovolené odnášejí a pomáhají jim potom i dál v osobním a pracovním životě? Je možné v cizí zemi skloubit péči o dvě děti, a k tomu ještě mít čas na sebe? A jaká věta nejvíc ovlivnila jednoho velmi zaměstnaného manažera? Přečtěte si příběhy pečujících otců na webu Heroine.cz.