Moje Heroine: Elena Gorolová. Nebyl to jenom můj boj
Ženy, které nejsou lhostejné ke světu kolem sebe a s odvahou a solidaritou ho mění k lepšímu. To jsou ženy, které jste nominovali do projektu Moje Heroine. Další z osmi statečných, které vám nyní představujeme, je Elena Gorolová. Je nezdolným hlasem boje za odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizované. Nedávno ona i další ženy, které usilovaly o nápravu nespravedlnosti, konečně dosáhly svého cíle.
Zákon o odškodnění žen, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci, byl letos konečně přijat. Eleně Gorolové se podařilo, co si předsevzala – i díky jejímu obrovskému úsilí už u nás protiprávní sterilizace ženám nehrozí.
Původně se v Ostravě vyučila kovoobráběčkou a pracovala jako dělnice v železárnách. Když v jednadvaceti letech, při porodu svého druhého syna, podstoupila sterilizaci, aniž by o tom tušila, byla to pro ni a jeji rodinu nečekaná rána. Její život nabral zcela jiný směr. V roce 2006 začala spolupracovat s neziskovou organizací Vzájemné soužití a stala se mluvčí protiprávně sterilizovaných žen. Dokončila si středoškolské vzdělání, vystudovala obor asistent pedagoga a začala pracovat jako terénní pracovnice. O nedobrovolných sterilizacích promluvila mimo jiné v OSN.
Moje Heroine v novém čísle časopisu
V novém čísle časopisu Heroine má každá z hrdinek projektu Moje Heroine velký profil a každá má i svou speciální obálku. V článku o Eleně Gorolové si přečtěte o osudech sterilizovaných žen a o jejím boji.
„Od roku 2005 jsme toho udělaly hodně, ať už jde o demonstraci před nemocnicí Fifejdy nebo o vystoupení v OSN. Za tu dobu jsem zestárla, ocemocněla jsem psychicky, ale stálo to za to. Dnes už lékaři dávají ženám, kterým navrhují sterilizaci ze zdravotních důvodů, čas na rozmyšlenou,“ vysvětluje Elena.
„Práce mě naplňuje, dřív jsem si ji hodně nosila domů, ale teď už s tím umím pracovat, vím, jak vypnout, když potřebuju odpočinek. Dřív jsem to nedokázala a chtěla jsem si všechny ty děti vzít domů, vydrhnout je a copečky jim udělat,“ říká Elena Gorolová o své náročné práci terénní pracovnice.
Více si o Elenině práci si přečtěte v nové Heroine.
Otázky pro Moji Heroine Elenu Gorolovou
Byla jste zařazena mezi 100 nejvlivnějších žen světa podle BBC. Jak byste to, čeho jste dosáhla, popsala vy?
To ocenění mě nijak neovlivnilo. Svůj přístup ke známým, klientům, kolegům nebo k rodině se nijak nezměnil. Po celou dobu, co jsem bojovala proti nedobrovolným sterilizacím, jsem jednoznačně bojovala za to, aby se žádné jiné ženě nestalo to, co se stalo mně. Nebyl to jen můj boj. Bojovaly jsme s dalšími ženami a dalšími lidmi, kteří nám pomáhali. Ti všichni mi dodávali energii, abych se nevzdávala bez boje. Byly chvíle, kdy už jsem z toho boje chtěla utéct, ale opět mně vždy pomohli lidi kolem mě.
8 statečných žen
Osm úžasných, obdivuhodných a inspirativních žen. Všechny jsou skutečnými hrdinkami a každá z nich si zaslouží být na obálce Heroine. Podívejte se, které hrdinky letos vzešly ze čtenářských nominací.
Práce, kterou vykonávám jako terénní pracovnice, je dost náročná. Pracuji s rodinami na tom, aby se děti nedostaly do dětských domovů. A pokud už se tam dostanou, tak se snažíme, aby se mohly vrátit zpátky domů, do fungující rodiny. Pracuji s Romy i s ne-Romy.
Na mojí práci mě naplňuje to, že můžu pomoct rodinám, a především dětem, které já už nemohla mít. Ve dvaceti letech mi lékaři zasáhli do mojí integrity, takže jsem už další děti porodit nemohla.
Kde jste vzala odvahu o tom mluvit veřejně, do médií a do konce v OSN? Proč jste se rozhodla o nedobrovolné sterilizaci nemlčet?
Patřila jsem k poškozeným. Od samého začátku jsem s tím chtěla něco udělat, ale nevěděla jsem, na koho se obrátit. Pak jsem sebrala odvahu a ozvala jsem se organizaci Vzájemné soužití. Tam se konaly první schůzky žen, které podstoupily neoprávněné sterilizace. A boj mohl začít. Chtěla jsem o tom všem křičet do světa a myslím, že se nám to spolu s ostatními ženami povedlo.
Vláda se omluvila, odškodnění nám schválili a dnes už se neprovádějí sterilizace tak, jako se to dělo nám. Dneska už se ženy můžou svobodně rozhodnout, mají čas na rozmyšlenou, který jsme my neměly.
Co byste řekla, že je váš dosud největší úspěch? Je to schválení zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen? Je v tomhle boji vaše práce hotová, nebo pokračujete dál?
Je to určitě velký úspěch. Po tolika letech jsme dosáhly toho, co jsme si na začátku s nedobrovolně sterilizovanými ženami vytyčily. A sice to, aby se nám vláda omluvila, aby byl uznán nárok na odškodnění a aby byl změněn zákon o sterilizacích. To všechno se nám splnilo. Vláda se omluvila, odškodnění nám schválili a dnes už se neprovádějí sterilizace tak, jako se to dělo nám. Dneska už se ženy můžou svobodně rozhodnout, mají čas na rozmyšlenou, který jsme my neměly.
Ráda bych pokračovala a zasadila se o to, aby se v porodnici přistupovalo ke všem ženám stejně a aby některé nebyly oddělované na jiných pokojích. To bude můj další boj.
Kdo je podle vás hrdina nebo hrdinka? Připadáte si vy sama jako hrdinka?
Podle mého je hrdina osoba, která nemá obavy z ničeho, co jí bude stát v cestě. Já jsem hrdinkou díky tomu, že jsem měla kolem sebe skvělé lidi, skvělé ženy, které mi pomáhaly v našem společném boji.
Kláru nominovala Drahoslava Máchová, historická výzkumnice
Odhodlání Eleny Gorolové bojovat za spravedlnost a odškodnění romských i ne-romských žen, jež jsou obětmi protiprávní sterilizace, je pro mě archetypem hrdinství. Zvláště v českém rasistickém a misogynním prostředí. Právě díky ní se tento zločin novodobé české historie dostal do většího podvědomí a na její iniciativu parlament schválil návrh na finanční odškodnění obětem.
Partneři projektu Moje Heroine 2O21:
