„Učitelé jsou k ničemu.“ To je častý názor české veřejnosti podle zkušeností učitelky, která na sociálních sítích pod přezdívkou @protivna.ucitelka ukazuje tvrdou realitu své profese. Jana ze základní školy v okrese Litoměřice na svém instagramovém profilu vysvětluje, kolik učitelé skutečně vydělávají, s jakými urážkami od žáků i jejich rodičů se setkávají či jak na vlastní náklady nakupují školní materiály. Ze strany veřejnosti se často setkává s přesvědčením, že si své zkušenosti ze školství jen vymýšlí.
Co vás vedlo k tomu založit si profil Protivná učitelka?
Chtěla jsem ukázat realitu profese. Učitelé často bývají házení do jednoho pytle, lidé si myslí, že jsme všichni stejní. A nejen učitelé, ale i školy. Já mám ale zkušenosti ze čtyř různých škol, jedné soukromé a třech veřejných základních, a na každé to bylo úplně jiné.
O jaké rozdíly jde?
Financování, přístup vedení… Záleží, kdo je zřizovatel. Střední školy zřizuje kraj, základní obec a vše se odvíjí od výše rozpočtu. Pokud obec nemá dostatečné finance na základní věci pro život v daném místě, jako třeba opravdu chodníku, je jasné, že peníze budou chybět i ve škole. Učila jsem na škole, kde měli klasickou tabuli s křídami, nemohli jsme dostatečně tisknout materiály nebo kopírovat. Nejednou jsem sama kupovala papír. Všichni chtějí, aby učitelé učili zábavně a kreativně, jak to ale mají bez potřebného vybavení udělat? Teď ale učím na škole, kde se do vybavení investuje, používáme tablety, dotykové obrazovky, a je to úplně jiné. Člověk by si taky řekl, že na veřejných školách mají učitelé stejné platy podle tabulek. Záleží ale na odměnách a osobním ohodnocení a výsledná částka se může hodně lišit.
Ženy a živnost
Věřím, že zrovna otázka platů se neobejde bez komentářů…
Ano, vyvolává velké emoce. Lidé si myslí, že vyděláváme padesát tisíc korun čistého a za to si hrajeme s dětmi, končíme v poledne a užíváme si dva měsíce prázdnin. Na svém profilu ale sdílím výpisy ze svého vlastního bankovnictví, fotky výplatní pásky mi posílá i spoustu mých sledovatelů a ukazujeme, jak je to doopravdy.
Můj plat je 30 tisíc čistého i s třídnictvím a osobním ohodnocením. Kdybych neměla toto a možnost doučování, základ mých kolegů s praxí do 12 let, když nemají třídu třídnictví, činí 28 tisíc čistého. To se ale liší na základě města, kde pracujete, kdo je tedy zřizovatel. Kamarádka ve větším městě a stejnou praxí má 42 tisíc čistého každý měsíc – větší příplatek za třídnictví, větší osobní ohodnocení. Hodně záleží, kolik škola odučí hodin, na počtu žáků, rozdělení dětí do skupin na jazyky… Je hodně proměnných. Takže sice máme tabulkové platy, ale obec od obce jsou v nich velké rozdíly.
Běžná mzda vyučujících je kolem třiceti až třiceti pěti tisíc korun čistého. Mnozí učitelé si tak přivydělávají například doučováním nebo vytvářením a prodejem výukových materiálů. Jde to ale na úkor jejich volného času.
A jakou máte pracovní dobu?
Plný úvazek je 22 hodin přímé pedagogické činnosti, tedy výuky ve třídě. K tomu se počítá s 18 hodinami týdně na nepřímou činnost. To jsou přípravy, opravování testů, komunikaci s rodiči, řešení různé byrokracie. Pokud je učitel svědomitý, práce ho baví a chce, aby jeho hodiny k něčemu vypadaly, tak se často na jednu vyučovací hodinu připravují i víc než hodinu. A k tomu si připočítejme různé dozory na chodbách, ve třídách nebo třeba v jídelně.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!