Když se v rodině „provalí“ zneužívání dítěte, mají její členové v podstatě dvě možnosti: buď dítě ochrání a násilníka zavrhnou, nebo se rozhodnou odvrátit zrak a předstírat, že se nic nestalo. Zachrání tak sice na nějakou dobu svůj veřejný obraz a představu soudržné rodiny, ovšem vztahy a důvěra jsou nenávratně zničené. Přesně, jako se to stalo v jedné slavné americko-kanadské rodině.
Když se rodiče Andrey Skinner rozvedli, byla ještě dítě. Přes školní rok žila s otcem a jeho novou manželkou a prázdniny trávila s matkou a nevlastním otcem v domě u jezera v kanadské provincii Ontario. V roce 1976 jí bylo devět let. Jedné noci se probudila a otčím ležel vedle ní v posteli a dotýkal se jí – třel jí genitálie a přitiskl její ruku na svoje přirození. Jmenoval se Gerald Fremlin, a matka, která si té noci vyrazila ven, byla Alice Munro – velmi oblíbená kanadská spisovatelka.
Andrea se po návratu svěřila svému otci, který jí nařídil, aby mlčela. Nechtěl být tím, který zničí Alicin nový vztah, píše se v textu, který vychází mimo jiné i z podcastu The New York Times: „Fremlinovy útoky na Andreu přitom pokračovaly i v následujících letech. Dělal jí návrhy, obnažoval se před ní, masturboval a „mluvil o malých holčičkách v sousedství, které se mu líbí“. Stěžoval si jí také na neuspokojivý intimní život s její matkou. Přestal ji napadat, když dospěla do puberty. V té době začala trpět bulimií, nespavostí a migrénou.“
Matce se svěřila, když jí bylo 25 let – a namísto pochopení se dočkala odsouzení. Fremlin se ke zneužívání přiznal, nicméně označil Andreu za svůdkyni a rozbíječku vztahů. Rodina se dál vídala, ale ve chvíli, kdy Andrea porodila, nedokázala už snést představu, že by se otčím měl vyskytnout poblíž jejích dětí. Strhla se hádka. „Den nato jí Munro zavolala. Ne proto, aby se jí omluvila, ale aby jí řekla, že jí odpouští tón i způsob, jakým s ní Andrea mluvila. Tento moment znamenal konec jejich vztahu. Andrea Skinner se s matkou do její smrti nesmířila,“ píše ve svém článku Denisa Ballová.
O tom, čeho se na Andrei otčím dopouštěl, věděla celá rodina a postupně i známí a přátelé. Když napřed zemřel Fremlin a po něm i Alice Munro, Andrea se rozhodla promluvit, a napsala esej pro list Toronto Star. V Kanadě byla Munro přezdívána „svatá Alice“ a lidé ji oslavovali jako vzor soucitu. Získala dokonce Nobelovu cenu za literaturu. Jak je možné, že tak významná a skvělá žena nijak neochránila svou dceru? A je možné, že její příběh dokonce využila ve své práci? Více se o smutném příběhu Alice Munro a její dcery Andrey Skinner dozvíte na webu Heroine.cz.