Bojujeme i za dcery, aby nemusely vysvětlovat, že jsou lidské bytosti, říká ukrajinská právnička
Oleksandra Matvijčuková je symbolem odvahy nejen pro samotnou Ukrajinu, nýbrž pro celý svět. Když na začátku září předstoupila před posluchačstvo Kongresu kultury, který probíhal ve Lvově, nastalo soustředěné ticho. Oleksandra totiž kromě jiného monitoruje s Centrem pro občanské svobody desítky tisíc válečných zločinů. O ženách ve válce, o obnově Ukrajiny a dalších tématech hovořila přímo ve Lvově exkluzivně pro Heroine s Apolenou Rychlíkovou.
Čemu čelí ženy během války, s čím se setkáváte?
Sexuální násilí je během války často doprovázeno dalšími formami mučení. Může se jednat o vytrhávání zubů, lámání rukou. Máme případy, kdy ke znásilnění civilistek a civilistů dochází přímo před zraky dětí či zbytku rodiny nebo i před zraky sousedů. To s sebou nese další a další bolest pro celé komunity. Dopadá to negativně jak na přeživší, tak na svědky takového násilí. Ale taková je strategie využívání sexuálního násilí ve válce. Přeživší se cítí zahanbeni, příbuzní nebo sousedi provinilí a ostatní mají strach.
Sexuální násilí je jeden z nejvíce skrytých a možná i skrývaných zločinů, ke kterým během války dochází. A to samozřejmě proto, že se jedná o zločin spojený s velkou mírou zostuzení. Oběti se lidskoprávním pracovníkům často svěřují, že se jen málokdy obrátí na policii – ale na to mají právo. Pro humanitární pracovníky je pak prioritou těmto lidem pomoci: poskytnout jim adekvátní lékařskou péči, podporu, logistickou pomoc. Teprve až potom je možné otevírat i možnosti legální a právní pomoci.
