Na přelomu tisíciletí v záplavě mužských šéfkuchařských jmen čněly jen výjimky jako Anne-Sophie Pic, Hélène Darroze, Ruth Rogers a Alice Waters. Dnes už jsou známých ženských šéfkuchařek desítky, nebo spíš stovky.
Profesionální kuchyně byly léta považovány za místa, kde se řve a fyzicky dře tak, že to může vydržet jen svalovec s povahou otrlého piráta. A že se tím pádem práce chefa rozhodně nehodí pro ženy. Pokud už se v kuchyni nějaká vyskytla, bylo to v cukrářské sekci. V poslední dekádě se ale trend otočil. Přibývá šéfkuchařek, které otvírají vlastní restaurace, i těch, jež excelují za sporáky podniků věhlasných jmen. Skleněný strop v kuchyních notně popraskal.
V roce 2015, po 126 letech existence, začala vést kuchyni ikonického londýnského Savoy Grill první žena, tehdy čtyřiatřicetiletá Kim Woodward. O dva roky později vyšla na opačné straně oceánu kniha Salt Fat Acid Heat (Sůl, tuk, ocet a žár: Jak ovládnut základy dobrého vaření, pozn. red.) a katapultovala íránsko-americkou Samin Nosrat mezi nejsledovanější šéfkuchařstvo světa. Za další dva roky dostala coby první Afroameričanka michelinskou hvězdu chicagská Mariya Moore-Russell.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!