Vzestup a pád audio platformy Clubhouse. S uvolněním pandemických restrikcí se lidé chtějí bavit tváří v tvář

Clubhouse je tzv. drop-in audio aplikace. Mnohem více než se stále oblíbenějšími podcasty má společného s pořady mluveného slova v rozhlase. Po zapnutí aplikace si najdete, co vás zajímá, a vstoupíte do Místnosti (Room), v kterých se vedou debaty na různá témata. Tyto konverzace jsou neopakovatelné, probíhají naživo a neměly by se objevit nikde mimo platformu.

Část hype kolem aplikace Clubhouse měla na svědomí mocná síla FOMO (fear of missing out), ještě znásobená tím, že Clubhouse není pro každého. První překážkou je, že je jen pro uživatele operačního systému iOS, tedy pro majitele iPhonů a iPadů. (Verze pro Android byla zveřejněna teprve před pár dny, ale pouze v betaverzi pro anglicky mluvící uživatele). Další je pak to, že registrovat se v aplikaci můžete jen na základě pozvánky. Z počátku měl každý uživatel jen 2. Na začátku února 2020 jste i v českých sociálních médií mohli běžně vidět handlování s pozvánkami.

Pandemie Covidu-19 nás nicméně naučila, že i reprodukčním číslem 2 lze dobýt svět. „Číslo R“ se navíc zvýšilo s dalšími pozvánkami, které dostávají uživatelé za svou aktivitu v aplikaci. Kdo chtěl, se k pozvánce jen s trochou snahy dostal. Paradoxně tak tyto samovolné restrikce napomohly k rekordnímu růstu uživatelské báze. Dle společnosti App Annie se počet uživatelů aplikace vzniklé v roce 2021 vyšplhal za první dva týdny v únoru 2021 z 3,5 na 8,1 milionu.

Psychologické triky spojené s vyvoláním dojmu nedostatkového a exkluzivního zboží ovšem nebylo to jediné, co hrálo Clubhouse do karet. Aplikace přinesla lidem otráveným z práce domova a sociální izolace pocit, že se mohou zase družit. Clubhouse ale funguje i pro pasivní uživatele. Je místem, kde si mohou poslechnout zajímavou diskuzi, a při tom třeba utírat nádobí. Po všech pracovních videohovorech vyžadujících, abyste se tvářili do webkamery alespoň trochu přívětivě a soustředěně, je čistě zvuková platforma oázou. Takovou, kde se nemusíte bát odhalení toho, že máte sice slušivý top, ale od pasu dolů vás „zdobí“ kalhoty od pyžama a huňaté ponožky. 

Uklidňující hlasy

Až poeticky zachytila pocity zažívané na Clubhouse Shayla Lawson v článku pro portál Bustle: „A jaké jsou konverzace? Uklidňující. Po téměř roce stráveném v úkrytu na jednom místě jsem už skoro zapomněla na to, jak příjemné je poslouchání hovorů lidí, kteří spolu mluví v barech, nákupních centrech a na trzích. Na to, jak příjemné může být stát vedle někoho nového. Když vstoupíte do místnosti na Clubhouse, ikony (uživatelů) se k sobě přiblíží tak, jak jsme to od roku 2019 nedělali. Usmívám se, když poslouchám, jak se naše hlasy prolínají, přerušují, říkají „promiňte" a překrývají se.“

Naráží přitom na fenomén, na který upozorňují sociologové. Pandemická izolace přináší speciálně pro ty, co žijí sami, deprivaci z nedostatku lidského dotyku. Ještě větší část lidí ale zažívá rozvolnění sociálních vazeb, které obohacovaly jejich život, aniž by si jich předtím tolik vážili. Jde například o pokec s lidmi, s kterými se setkáváte u společných sportovních aktivit nebo s nimi chodíte jen jednou za čas na koncerty či do galerie, pár prohozených slov a úsměvů s baristou v kavárně na rohu ulice nebo s fešákem z jiného oddělení ve firemní kuchyňce. 

Sociolog ze Stanfordské univerzity, Mark Granovetter, použil v roce 1973 poprvé termín „slabé vazby“ pro vztahy s lidmi, s kterými máte nepravidelné kontakty, ale víte o sobě. Může to být barman, jenž vám připravuje váš oblíbený drink, jen vás spatří na prahu svého podniku, pejskař venčící v parku svého psa každý večer jako vy nebo rodiče dětí ve stejném věku, co potkáváte na hřišti a ve sportovním oddíle. Jde o lidi, které byste nenazvali kamarády či přáteli, ale chováte se k sobě přátelsky. Právě tyto vazby nám pandemie do značné míry vzala a absence s nimi spojených konverzací vytváří prázdno, které mnoha lidem pomohl alespoň na nějakou dobu vyplnit Clubhouse.

Místnosti se vyprazdňují 

Zájem o Clubhouse kulminoval v únoru 2021. S pokračujícím časem se ale zdá, že se nestane těžkou vahou mezi zavedenými sociálními médii, jak se nejdříve předpovídalo. Částečně je to dané tím, že ostatní sítě se začaly předhánět v tom, kdo přinese vlastní klon se stejnou funkcionalitou. Kopii Clubhouse testují na Redditu, na Facebooku a Twitter čerstvě oznámil, že jeho Spaces — de facto obdobu místností z Clubhouse — mohou nově vytvářet všichni uživatelé s více než 600 followery.

Všechna jmenovaná jména mají své silné stránky, které je předurčují proto, aby zrovna jejich klon drop-in audio aplikace mohl uspět. Společným jmenovatelem je dostupnost nejen pro lidi se zařízením iOS a obecně výrazně početnější uživatelská báze (zkuste trumfnout téměř 3 miliardy Facebooku), stejně jako větší zkušenosti s monetizací platforem. Tyto výhody jsou mimo jiné příslibem, že aktivní tvůrci diskuzí na Clubhouse klonech zmíněných sociálních médií mohou předpokládat větší šanci na finanční odměnu za svou snahu. A to jsme ještě nemluvili o tom, že Clubhouse teprve připravuje první model, který by mu mohl přinést nějaké peníze, a bude muset investovat nemalé prostředky do snah vypořádat se s nežádoucím obsahem. A ten se u live diskuzí hlídá i s pomocí umělé inteligence ještě řádově obtížněji než psaný text nebo fotografie.

Mezitím se zpomalil i původně fenomenální růst uživatelské báze. Dle posledních údajů od společnosti App Annie měl Clubhouse na konci března tohoto roku 13,4 milionu uživatelů. Následující projekce návštěvnosti aplikace od společnosti Thinknum pak ukazuje, že největší počet zobrazení stránek v rámci aplikace ze 7. února 2021 (26 milionů za den), se jasně tyčí nad dubnovými hodnotami.

Lepší než nic

Opustíme-li globální pohled čísel a dostaneme se k anekdotickým pocitům z Česka, mnoho lidí si všímá toho, jak se mění osazenstvo Místností. Jistě není taková škoda, že Jan Mühlfeit již nevypráví 3x týdně o tom, jak potkal Billa Gatese. Je ale znatelný úbytek odborných debat, kdy se účastníci snaží „být na úrovni“ a zejména „působit chytře“. Místo toho nastupují mladší uživatelé, life-stylová témata a „prostý pokec“. Pocit elitního klubu plného duchaplných konverzací se vytrácí. Uživatelé jsou mladší a vedou méně sofistikované debaty. Přitom není úplnou střelbou od boku předpokládat, že právě „běžné povídání“ je s postupujícím návratem k bohatějším sociálním kontaktům něco, co lidé nebudou potřebovat dělat virtuálně. Pro mnoho lidí byl totiž Clubhouse „lepší než nic“, ale stále jen náhražkou skutečné komunikace tváří v tvář.

Neznamená to, že Clubhouse, jehož poslední odhad valuace se pohyboval ve výši 4 miliard dolarů, je odsouzen k zániku. Pamatujete si, jak se v létě 2016 mluvilo ve velkém o mobilní hře Pokémon GO a o tom, jak augmentovaná realita vše změní a vytáhne děti od počítačů na vzduch? Dle úpadku mediálního zájmu o toto téma se může zdát, že Bulbosaura už nikdo v ulicích neloví. Ve skutečnosti ale tato hra vzkvétá, její výnosy rostou a pohybují se v rámci vyšších stovek milionů dolarů ročně.

Právě věrné komunity uživatelů mohou být tím, co udrží Clubhouse při životě. I s ohledem na konkurenci, která mu během pár měsíců přibyla, se ale z něj pravděpodobně nestane globální hegemon typu Facebooku. Doufejme, že i kvůli tomu, že většina světové i české populace bude mít spousty příležitostí pro poslech zajímavých konverzací i v offline světě.