Letošní divadelní jaro je velmi slibné. Tipy kritičky Lenky Dombrovské vás provedou pěticí pozoruhodných inscenací.
Čtyři zde vyzdvihované inscenace mají jedno společné – nevznikají na základě divadelních her, ale východiskem jsou prozaické a básnické texty. Neotřele tedy zveme do divadla na to nejlepší z literatury. I když v nevlídném únoru se dá o jaru mluvit jen nadsázce, v případě práce režisérů – Jan Mikulášek, Jan Klata, Jan Antonín Pitínský, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský – je zbytečné se obávat strohosti a šedivosti. Bonusová, pátá pozvánka je sice na inscenaci, která nese divadelně povědomý název Heda Gablerová, ale pozor – není to titul úplný…
Únorové premiéry v Národním divadle opravdu nelze opominout. Jeden z nejtalentovanějších divadelních režisérů Jan Mikulášek režíruje třetí román Noční práce oceňovaného spisovatele Jáchyma Topola. Příběh dvou bratrů, kteří nedobrovolně pobývají několik srpnových dnů na české – a velice kruté – vsi konce šedesátých let dramatizuje režisér společně s Martou Ljubkovou.
Kreativní scénograf Marek Cpin je zárukou vysoce estetické i estetizované podívané, ačkoli nelze mít pochyb, že tvůrci nemíní diváky hladit po srsti. Premiéra inscenace, která má název Kouzelná země, proběhla 14. února ve Stavovském divadle.
O čtrnáct dní později bude ve Zlaté kapličce uvedeno naše národní stříbro – Kytice Karla Jaromíra Erbena. Tvůrčí duo SKUTR – tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský – je známo inklinací k milostným a přírodním motivům. Erbenovy balady se tedy zdají být tím nejlepším materiálem pro vznik velké obrazivé inscenace.
V divadelní Kytici bude hrát například Anna Fialová, Iva Janžurová, Taťjana Medvecká, František Němec, Igor Orozovič či Jana Preissová. Premiéra bude posledního února v historické budově Národního divadla.
Další poezií na jevišti bude Goethův Faust v adaptaci a režii Jana Klaty. Polský, provokující režisér loni v Divadle pod Palmovkou velmi úspěšně inscenoval Shakespearovu hru Něco za něco (například Jan Vlasák byl za roli Knížete nominován na několik divadelních cen).
Nyní bude Klata v libeňském divadle režírovat jedno z největších děl evropské kultury. „Za věčným ženstvím jsme neseni výš…“ je verš, kterým inscenaci uvozuje a snad je možné již prozradit, že jednu z velkých mužských rolí ztvární excelentní herečka Tereza Dočkalová. Premiéra je naplánována na 2. března.
Aspoň jednou se podívejme do třetího největšího a divadelně dosti přitažlivého města. V Divadle Petra Bezruče připravují dramatička Anna Saavedra a režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová autorskou parafrázi slavného dramatu Henrika Ibsena. Bezruči ji budou uvádět pod názvem Heda Gablerová: Teorie dospělosti.
Tvůrkyně by se měly „v telenovele říznuté absurdním humorem“ zaměřit především na to, co je v Ibsenově hře platné i dnes – tedy na lásku, nudu v manželství, nevěru. Manželé Tesmenovy budou hrát Magdaléna Tkačíková a Lukáš Melník. Premiéra se bude konat 15. března.
A nejvelkolepější naposled. Jan Antonín Pitínský připravuje pro brněnské Mahenovo divadlo Hledání ztraceného času. Tento nedokončený román, který Marcel Proust psal čtrnáct let, zobrazuje francouzskou společnost na přelomu 19. a 20. století na základě mnoha každodenních příběhů.
Mohlo by se tedy zdát, že je to dílo na jeviště nepřevoditelné, Pitínský je však režisér-dramatik-básník, jenž se takového úkolu nezalekne. Navíc bude vedle sedmi svazkového díla využívat také divadelní adaptaci dramatika Harolda Pintera a režisérky Di Trevis, která vznikla v roce 2000 pro londýnské Královské národní divadlo. Hledání ztraceného času tak bude v českém divadle uvedeno poprvé 12. dubna 2019.