„Proč žít, když planeta umírá.“ Frustrace mladých sílí. Co podle nich může situaci změnit?
Stále více mladých lidí trpí pocity bezmoci a frustrace spojenými s klimatickou krizí. Na protestech jako je Fridays for Future tvoří mladí jednoznačně většinu. Ostatně jich se krize dotkne nejvíc, a tak se snaží zmírnit její dopady. Smysl vidí v organizování protestních akcí jako byla koncem loňského roku Okupační stávka. Tou to prý ale nekončí, varují. Skrze stávky vyvíjejí tlak na politiky s nadějí, že právě oni jim pomůžou zajistit lepší budoucnost.
Z letošního výzkumu organizace Green Dock vychází, že 80 procent Čechů ve věku od 15 do 20 let považuje klimatickou změnu za závažný problém a současně má nejvíc motivace s ní něco dělat. Nejde o překvapivé výsledky. Nárůst počtu přírodních katastrof, který se dá pozorovat po celém světě, úzce souvisí se změnou klimatu. Nejedná se pouze o navýšení jejich počtu, ale také o jejich intenzitu. Záběry hořících lesů, tajících ledovců a zaplavených měst se objevovaly téměř všude.
Tato situace nutí mladou generaci zapojit se do boje proti následkům klimatické krize a v mnohých pak vyvolává environmentální žal. Právě oni totiž pocítí její dopady nejvíce. S fenoménem environmentálního žalu pracuje sdružení Climate Psychology Alliance, které odkazuje na výsledky globálního průzkumu o klimatické úzkosti. Dle něj polovina oslovených zástupců mladé generace uvedla, že ve spojení s klimatickou krizí cítí smutek, vztek, bezmoc a vinu. Téměř shodné množství dodalo, že tyto pocity negativně ovlivňují jejich každodenní život. Více než tři čtvrtě dotazovaných považuje budoucnost za děsivou.
