Je jim mezi deseti a čtrnácti. Na brigádu jsou ještě příliš mladí, na příměstské tábory už začínají být moc velcí. A tak teď v létě tráví spoustu času s mobily, tablety nebo u počítačů a rodičům tím lezou na nervy. Je potřeba to řešit? Měli by se rodiče snažit, aby si jejich dospívající děti našly jinou zábavu?
„Do jisté míry to tak vždycky bylo,“ říká Michaela Slussareff, autorka knihy Hry, sítě, porno, která se vlivem elektronických zařízení na dětský vývoj dlouhodobě zabývá. „Když jsme my byli malí, sledovali jsme z videokazet ty samé filmy pořád dokola. Jenže zábava dnešních dětí má návykový design a v tom je její potenciální nebezpečí.“
Před pár lety se rodiče a učitelé obávali her zobrazujících násilí, v dnešní době se víc řeší „nevinné“ hry a sociální sítě, které v sobě mají zabudované prvky, co chytnou a nepustí – a mozky dětí se tak pohybují v nekonečné dopaminové smyčce. Mají málo prostoru si odpočinout, zpracovávat emoce a vzpomínky. A když tráví s mobilem třeba deset hodin denně, už to samo o sobě způsobuje úzkosti, říká psycholožka Michaela Šimáčková z brněnské poradny Replug.Me: „Když pak mobil odloží, navalí se na ně všechny ty potlačované pocity – a tak si radši zase vezmou telefon.“
Radikální řešení ale nepomáhají, odebrat puberťákovi telefon úplně nebývá ani možné, ani vhodné. „Dnešním dětem se prolíná fyzický svět s digitálním a nikdy už to nebude jinak. S tím nemá smysl bojovat. Je lepší to přijmout, normalizovat a společně kriticky reflektovat,“ vysvětluje Michaela Slussareff. Cílem rodičů by mělo být nastavit únosná a funkční pravidla, která nebude složité vymáhat a která budou děti – i když se spoustou řečí okolo – ochotné dodržovat.
„Teenageři oceňují, když s nimi mluvíte na rovinu. Proto je fajn jim říct: není možné, abys dva měsíce strávil/a v posteli s telefonem,“ říká Michaela Šimáčková. „Já jsem sama docela důrazná v tom, že jako rodič nemůžu rezignovat na zdravý vývoj svých dětí,“ zdůrazňuje Michaela Slussareff. Alespoň nějaké minimum pohybu, tedy procházku, projížďku na kole, na skejtu nebo na inline bruslích a alespoň osm (nebo raději) devět hodin spánku denně by si rodič měl být schopný prosadit. Jak? Můžou – paradoxně – s omezováním času na mobilu pomoci i influenceři na sociálních sítích? Přečtěte si v textu na Heroine.cz.