Nechte mluvit Královou. Setkání s trans* člověkem gymnazisty morálně nezkřiví, pane řediteli

Autorku a moderátorku pořadu V Tranzu Lenku Královou pozvali na Arcibiskupské gymnázium studenti a studentky v rámci tamního prezentačního programu. To, že její vystoupení ředitel školy Ondřej Mrzílek nakonec nepovolil, držitelka titulu Moje Heroine sdílela v úterý na svém facebookovém profilu. Společně s omluvnou zprávou z ředitelny odvolávající se na to, že „některá témata jsou mnohem složitější a mají mnohem širší kontext, než si žáci uvědomili“. Také jste se z toho závanu paternalismu oklepali? Králové už přitom e-mailovou schránku plnilo množství rozčarovaných, zklamaných a omluvných zpráv právě od samotných žáků.

Reakcí se sešlo tolik, že to skoro vypadá, jako by si náctiletí lidé zmiňované složitosti tématu vědomí byli. A možná právě proto si chtěli vyslechnout zkušenosti někoho, kdo na vlastní kůži ví, jaké je být trans* osobou v Česku, a doplnit si tak do své intelektuální skládačky další dílek. Poučit se prostřednictvím perspektivy člověka, který od studentů může být v něčem odlišný, ale kterého s nimi spojují jiné věci, třeba bazální úcta a lidskost. Nebo se naopak seznámit s někým, kdo dříve zažíval stejné pocity, s jakými se nyní potýká někdo z nich. A kdo je důkazem, že je možné začít žít ve svém autentickém já.

Jenže právě poslední zmiňovaný přínos bude nejspíš jádrem obav a úzkostí, které kolem návštěvy Králové na gymnáziu vyklíčily. Ze zpráv studentů vyplývá, že podle zřizovatele – pražského arcibiskupství – a vedení školy je trans* problematika „příliš politická“, jednostranná a rozchází se s katolickou naukou.

Podle Mrzílka je instituce otevřená tomu, aby Králová na její půdu vkročila, pouze v případě, že půjde o debatu „za účasti více osob, která přinese různé pohledy“. To by samo o sobě nebylo nic negativního. Rovnocenná a dobře argumentovaná diskuse zní jako přínosná lekce pro každého mladého člověka. I taková debata by ale měla respektovat práva přítomných a základní pravidla slušnosti. Aneb jak praví otřepaná žurnalistická poučka, objektivita a vyváženost se nerovná principu „pět minut prostoru Hitlerovi, pět Židům“. Jinými slovy je možné Královou posadit vedle někoho, kdo se na věci dívá jinak, ale ne vedle člověka, který ji bude namátkou šedesát minut misgenderovat, popírat její existenci a šířit mnohokrát vyvrácené nepravdy o trans* osobách.

Jenže ani o deklarovanou apolitičnost a rozličné úhly pohledu řediteli zjevně nejde. Jak jinak  si vysvětlit fakt, že na škole mohl v minulosti zcela sám vystoupit místopředseda Aliance pro rodinu Jan Gregor, aniž by vedle něj seděla osobnost zasazující se o práva žen a LGBTQ+ osob? Kam se ona vzývaná otevřená debata poděla tehdy? Vystoupení člena vlivné organizace prosazující mantru tradiční rodiny a konzervatismu přece kritériím ideologické „nalejvárny“, které se škola chce tak důsledně vyhnout, odpovídá mnohem víc než vyprávění ženy, jejíž kariéru tvoří vedení rozhovorů s trans* lidmi a jejich rodinami.

Králová nikomu nekáže, jak má žít, co je správně, co špatně. Ve svém pořadu se nevyhýbá ani tématu detranzice, čímž dále ilustruje, že jejím cílem není snaha o domnělé politické body, ale osvěta. Tedy přesně to, co by mělo být součástí výuky a rozšiřování obzorů budoucích aktivních členů té samé společnosti na kvalitním gymnáziu.

Králová na svých sociálních sítích zdůraznila, že se nebojí do školy přijít ani v případě, že by šlo o výše zmiňovaný typ akce nesoucí se v duchu výroků „trans lidé neexistují a vy jste muž“. Už jen to, že je taková možnost na stole, ale ukazuje, že ke schopnosti vést skutečně respektující a prospěšný dialog musí naše společnost urazit ještě hodně dlouhou cestu. Snad jednou Arcibiskupské gymnázium sebere odvahu k tomu, aby na ni vykročilo také.