Kvíz: První česká lékařka, úsvit antikoncepce a vražda Horákové. Znáte dějiny českého feminismu?

„Jméno matka není o nic světější než jméno otce, oba mají úkol bdít nad dušemi svých dětí. Muž však svaluje své rodinné povinnosti na ženu.“ Nebýt vzletného a očividně trochu archaického jazyka, mohli byste si tuto větu klidně přečíst v aktuálním čísle tištěné Heroine. Ve skutečnosti však pochází z přednášky prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, kterou odeslal do Ženského klubu v roce 1910. Profesor Masaryk patřil k předním podporovatelům ženského hnutí u nás a řada jeho myšlenek je dodnes překvapivě - a trochu bolestně - aktuálních. 

Hlavní roli na cestě k ženské rovnoprávnosti u nás ale pochopitelně nehráli muži, nýbrž ženy samotné. Po prvních, nesmělých, obrozeneckých pokusech o zapojení žen do veřejného života (právě mezi vlastenkami začaly vznikat první kluby, kde se ženy mohly vzdělávat a debatovat o svých názorech) přišlo dlouhé období boje za volební právo, o něž neúnavně usilovaly české sufražistky (neplést se sufražetkami, české poštovní schránky totiž popelem nelehaly) v čele s Františkou Plamínkovou. 

Krátká léta naděje a pokroku v podobě první republiky ale zničila nejprve nacistická diktatura a později ta komunistická. Asi nejznámější českou feministkou se tak z tragických důvodů stala Milada Horáková. Po revoluci v roce 1989 k nám feministické myšlenky pronikaly jen velmi pomalu a v domácím prostředí dlouho vyvolávaly především výsměch a opovržení.

I česká společnost se ale mění - a my ji chceme měnit s vámi. K tomu, abychom to společně dokázali, je ale dobré mít přehled o tom, jaká vítězství už mají za sebou generace našich matek, babiček a prababiček. Tak co, troufnete si na náš kvíz? Do komentářů a na našich sociálních sítích nám pak můžete dát vědět, jak se vám dařilo.