Patřila k nejlépe oblékaným ženám 19. století. Sisi jako influencerka, róbami ukazovala sebevědomí

Německá minisérie Císařovna (originální název je Die Kaiserin) měla na Netflixu premiéru na konci září. Vizuální stránka je pojatá moderně, kostýmy jsou spíš jen inspirované historií než věrně dobové. Císařovna ostatně není klasické historické drama, ale moderně vyprávěný příběh historické postavy.

Jedním z příkladů současně zpracovaného kostýmu jsou Alžbětiny svatební šaty. Ty skutečné jsou pro historiky dodnes záhadou: nedochovaly se, neví se ani, jak vypadaly a kdo je vyrobil. Podle tradice je nevěsta po svatbě věnovala církvi. V Sisiině muzeu ve Vídni mají kněžské roucho ozdobené stříbrnou výšivkou z císařovniných svatebních šatů; zlatě vyšívaná vlečka, kterou dostala darem Alžbětina dcera Marie Valerie, je k vidění v Muzeu císařských kočárů v Schönbrunnu. To je všechno. 

Odhalená ramena a vyztužené sukně

Ve filmech a seriálech se proto kostýmní výtvarníci museli spoléhat na svou fantazii. Ve filmu Sissi z roku 1955 svatební šaty odpovídají dobové módě, ale ne skutečnosti – chybí jim vlečka i výšivka. V seriálu Císařovna jsou šaty naopak velmi moderní. V roce 1854, kdy se Alžběta vdávala, mívaly svatební a společenské šaty obvykle odhalená ramena a krátké rukávy, ale zahalené části těla byly opravdu důkladně skryté – prosvítající kůže nebo tělová látka by byly nepřípustné. Dnešní nevěsta by si je ovšem mohla obléknout bez jakýchkoli úprav. 

„Princeznovská“ silueta s útlým pasem a širokou sukní v té době zažívala jeden ze svých vrcholů. Sukně byly tak širokánské, že se tomuto období v módě přezdívá „druhé rokoko“. Pod šaty bylo nutné nosit velkou obručovou spodničku; mívaly průměr až dva metry. 

Široké, bohaté sukně nás nejspíš nikdy nepřestanou fascinovat. Vždycky se jimi inspirovali i návrháři, například Vivienne Westwood, Alexander McQueen nebo John Galliano. Růžové šaty, dnes v majetku Metropolitního muzea v New Yorku, jsou z kolekce Vivienne Westwood z roku 2005. 

Spodničky musely v Alžbětině době samozřejmě zůstávat skryté, ale stejně jako se v současné módě objevují korzety, vrací se jako inspirace i krinolína. Šaty s přiznanou krinolínovou konstrukcí jsou z couture kolekce libanonského designéra Zuhaira Murada na rok 2016.

Císařovna Alžběta patřila k nejlépe oblékaným ženám tehdejší Evropy. Měla ráda módu a velice dbala na svůj vzhled. Její životní příběh je všeobecně známý, ostatně právě pro jeho romanticko-tragickou přitažlivost ho rádi čteme a sledujeme: v šestnácti letech se provdala za čtyřiadvacetiletého Františka Josefa a přestěhovala se z rodného Bavorska do císařského paláce. Tam na ni čekala přísná, panovačná tchyně a život svázaný rigidními pravidly.  

Dokonalý vzhled jako únik

Netrvalo dlouho a u Alžběty se začaly projevovat zdravotní problémy, z nichž většina byla nejspíš psychosomatického původu. Psychické potíže pravděpodobně vedly i k poruchám příjmu potravy a posedlosti dokonalým vzhledem – což pro ni byla jedna z mála věcí, kterou ve svém životě mohla nějak ovlivnit. 

Právě v oblékání a prezentaci si nejčastěji prosadila svou. Slavný obraz z roku 1865 měl být oficiálním portrétem, na jaký se lidé dávali malovat ve formálním oděvu. Sisi má ovšem na sobě plesovou toaletu a nestojí tváří k divákovi, spíš se jen tak mimochodem ohlíží přes rameno, jako bychom ji vyrušili z denního snění. Takové romantické portréty tehdy byly v módě a ten císařovnin ihned získal ikonický status. Dochovaly se i fotografie obrazu, které se zřejmě prodávaly – jako si dnes v Sisiině muzeu v Hofburgu, kde je obraz vystaven, můžete koupit pohlednici nebo plakát. 

Třpytivé hvězdy s diamanty a perlami, které má Sisi na portrétu ve vlasech, jsou ve skutečnosti kvítky alpské protěže. Daly se nosit ve vlasech, jako náušnice nebo pospojované do náhrdelníku. Složité účesy zdobené šperky ve tvaru květin byly v Alžbětině době velký trend a slavné „hvězdičky“ už asi nikdy nevyjdou z módy: seženete je i dnes v bižuterní variantě i luxusním provedení s pravými diamanty a můžete si jimi ozdobit třeba svatební účes. Sisiiny vlasy a šaty z portrétu se staly mimo jiné inspirací pro filmový muzikál Fantom opery z roku 2004, v němž hrála pěvkyni Christine herečka Emmy Rossum.

Německo-rakouský televizní seriál Sisi z roku 2021 také vzbudil nelibost ve fanoušcích historické přesnosti. Podobně jako v Císařovně, i tady výtvarníci pod vedením kostýmního výtvarníka Metina Misdika ponechali atraktivní historické prvky jako široké sukně, výšivky či krajky, ale modernizovali střihy a detaily. Šaty z asymetricky nařasené látky vypadají jako z dílny moderního návrháře (třeba zmiňované Vivienne Westwood), skutečná Sisi by si takové neoblékla – v její době byla v módě naopak přísná symetrie. 

Metalická látka, z jaké má císařovna šaty ve scéně své první audience, také není historicky věrná – tehdy se takové materiály nevyráběly. Pokud se šaty měly lesknout, ušily se z hedvábného saténu, zlatými nitěmi se buď vytkávaly brokáty, nebo se jimi vyšívalo.

Historizující výšivky dnes nejsou až tolik populární, ale přesto se na přehlídkách občas objevují jako ukázka řemeslného umění. Na obrázku je model z couture kolekce Zuhaira Murada z roku 2018. 

Mimochodem, dlouhé vlasy, kterými v seriálu Sisi pohazuje Dominique Devenport, odpovídají realitě. Císařovna měla skutečně výjimečně husté a dlouhé vlasy, které si nechávala opečovávat a zaplétat do složitých účesů. Dámy, které ji chtěly napodobit a neměly tak bohatou kštici, to dělaly úplně stejně, jako se to dělá dnes: nakoupily si falešné lokny a příčesky.