Co chci naučit svoji dceru? Odpovídají čtenářky Heroine
V anketě jste se vyjadřovaly k tématu, kterému se celý podzim věnujeme. Jak vypadá výchova dívek v Čechách? Co považujete za to nejzásadnější, co můžete svým dcerám předat?
Jak se dnes vychovávají dcery? A mohou dnes malé holky doufat, že jejich sny se naplní? To je téma, které letos na podzim zkoumáme.
Svět se za posledních třicet, čtyřicet let zásadně proměnil, a spolu s ním i způsob, jak se díváme na výchovu dětí. Naše babičky a často ještě matky byly vedeny k tomu, že jejich poslání leží v rodině, my, jejich dcery, jsme si už mohly dovolit snít i o tom, jakou profesi si vybereme a kam budeme cestovat. Teď vychováváme novou generaci mladých žen, ale už se nemáme čeho zachytit; sice víme, že tlačit je do toho, aby odpovídaly jakémusi ideálu správného ženství, jim leda ublíží, ale zároveň tápeme, které hodnoty jim předat a jakým způsobem.
V anketě mezi ženami působícími ve veřejné sféře, které zároveň vychovávají dceru nebo dcery, jsme se ptali na to, o čem jejich děti sní a jaké jim dávají vzory. „Doufám, že jsme pro své dcery inspirací my s manželem, snažíme se je vychovávat s láskou tak, aby věděly, že žádný sen není nedosažitelný, a že všechny překážky mohou překonat, pokud chtějí, odpovídá Renata Mrázová, Chief People Officer v Home Credit International. Že mají ale sny své limity, upozorňuje manažerka Jarmila Kowolowská. „Ač se snažíme holky vést k tomu, že mohou dokázat cokoli chtějí, stejně se nám nedaří dosáhnout toho, aby byly stejně průrazné a sebevědomé jako většina jejich klučičích vrstevníků. A když se pak volí zástupci třídy do školního parlamentu, nekandiduje ani jedna.“
Heroine ve spolupráci s Barbie The Dream Gap Project
Barbie, světoznámý výrobce panenek, se rozhodl podpořit výzkum v oblasti tzv. dream gap, jak se nazývá propast mezi tím, o čem si mohou dovolit snít dívky a chlapci z celého světa. Cílem projektu je zviditelňovat pozitivní ženské vzory a vytvořit komunitu, která dívky bude v jejich ambicích podporovat.
„Cílem projektu Dream Gap je využít globální platformy značky Barbie k vzdělávání společnosti v oblasti genderových rozdílů a inspirovat všechny, aby se k nám připojili, protože v této aktivitě nemůžeme zůstat sami,“ říká Lisa McKnight, generální manažerka a viceprezidentka značky Barbie.
Psycholožka Pavla Koucká pro nás rozebrala, jak matky předávají dcerám vzorce chování a myšlení, které si často ani neuvědomují. „Vedle ženskosti a partnerských vztahů jsme pro své dcery vzorem i v mnohém jiném. Ve zvládání těžkostí, umění relaxace, ve schopnosti spolupracovat i být samostatná a mnohém dalším. To sice již nejsou genderově specifické vlastnosti, a tak si dcera může vzít za vzor i otce, přesto jsme však identifikačním objektem číslo jedna. Nejen proto se hodí občas zamyslet nad tím, jaké jsme. Být k sobě upřímná, ale ne přehnaně kritická.“
A teď jsme se zeptali vás, našich čtenářek. Vyhlásili jsme anketu a položili vám stejné otázky. Odpovídaly jste, ať už je vašim dcerám jen pár měsíců, anebo už jsou dospělé. Odpovědi se vlastně tolik nelišily. Batolata sní o mléku a mámině náruči, dospívající o tom, jak uspějí ve světě – a s tím spojují samozřejmou jistotu, že je jejich máma podpoří a podrží.
O čem vaše dcera sní?
U menších dětí se objevuje potřeba rodičovské blízkosti, něhy, ujištění o lásce, a malé touhy po sladkostech, panence, co jí vlasy voní po bonbonech, domácím mazlíčkovi, mladším sourozenci. „Nevím, jestli se to v jejím věku dá nazvat sněním. Ale touží po blízkosti. Ve formě doteků, pozornosti, sdílení radostí i bolístek, v tom všem vnímám její touhu, abych prostě jen byla s ní.“ Co se týče budoucích kariér, objevila se konstruktérka robotů, malířka, princezna, street dance tanečnice, reprezentantka ve volejbale, cestovatelka pro Africe a chovatelka koní.
Jsou podmínky pro sny holek a kluků nastaveny stejně?
Z ankety vyplývá, že rodiče vnímají rozdíl mezi domácím a veřejným prostředím. Doma můžeme mít kontrolu nad tím, co dětem předkládáme (a většina tvrdí, že děti v tomhle neomezuje), ale uvědomuje si, že mimo domov je jisté, že děti na předsudky a stereotypy narazí. „Dívky si méně věří, jejich sny jsou podmíněny dobrými studijními výsledky a klidným chováním. Jejich klučičí kamarádi tyto restrikce nezažívají, naopak jsou podporováni v odvaze a vlastním názoru.“
Na nepochopení narážejí i v širší rodině. „Když si syn chtěl hrát s kuchyňkou, nacpal mu těžce maskulinní dědeček do ruky tank, že to je přece pro chlapa... Předsudky jsou na obou stranách a myslím, že svou snahou nechat dětem svobodu volby jsem mnoha lidem v rodině trn v oku.“ Většina respondentů si ale myslí, že se situace zlepšuje.
Jaké jim dáváte příklady a vzory?
Sami sebe! Ano, vy sami se cítíte jako ten nejvlivnější vzor. Rodiče chápou, že jejich životní příklad a chování určuje i to, jaké budou jejich děti. Mezi hodnoty, které se za vzor dávají, patří empatie, slušnost, schopnost se omluvit, solidarita, zodpovědnost za své okolí.
Podle výzkumů, které nechala vypracovat firma Mattel, výrobce panenek Barbie, se dream gap začíná rozevírat už v době, kdy je dívkám pět let. #Barbie #CloseTheDreamGap
A co si myslíme my v Heroine? Co bychom chtěli naučit své dcery?
1. Dělej to, co miluješ, ne to, co od tebe očekávají jiní
Vem si na sebe to, na co máš ten den náladu. Najdi svoje talenty a drž se jich, i když slýcháš, že jsou neužitečné. Neboj se být soutěživá, ale nevyčítej si, když se ti poměřovat s ostatními nechce. Genderové stereotypy tě budou provázet celý život, ale je na tobě, aby sis vybrala, které pro tebe fungují a které ne. Měj děti, anebo neměj děti, anebo se rozhodni, že je nechceš, a pak je měj stejně. To samé platí o práci a o vztazích.
- Nepochybuj o tom, že na to máš
Když ti někdo říká, co zvládneš a co ne, mluví o tom, co si myslí oni, ne o tvých skutečných schopnostech. Vždycky bude někdo, kdo bude lepší než ty, ale to neznamená, že se máš přestat snažit. Je to tvoje cesta.
- Každé tělo je ok
Perfektní tělo neexistuje. Tečka. K tomu svému se chovej tak, aby zůstalo zdravé – to stačí.
- Nauč se říkat NE
Jedno úsloví tvrdí, že ženská vydrží víc než kůň. Což tak trochu naznačuje, že dívkám a ženám je možné pořádně naložit – však ony to zvládnou. Nezvládnou! Anebo ano, za cenu vyčerpání nebo úplného vyhoření. Poznej svoje limity a nechoď za ně, nastav si hranice a neporušuj je.
- Postav se za sebe
Nečekej, až to udělají jiní, protože se to velmi často nestane. Někdo ti ukřivdil? Řekni mu to. Přehlížejí tě? Protestuj. Někdo se k tobě chová – nebo na tebe dokonce sahá – způsobem, který ti není příjemný? Odpálkuj ho. Nikomu nic nedlužíš, ani to, že bys měla „být milá“.
- Starej se o sebe a buď k sobě laskavá
Naše mámy a matky našich matek byly naučené, že jejich potřeby jsou až na posledním místě. Souvisí to s bodem č. 4. Nauč se načerpat síly tím, že se budeš bez výčitek věnovat sobě. Dej si dobré jídlo, masáž, dovolenou. Nemusíš k tomu mít společnost a není třeba čekat na zvláštní příležitost, čas na péči o sebe se dá najít každý den.
- Buď zodpovědná za svou vlastní hodnotu
Když tohle zvládneš, ostatní už přijde samo. Tvoje hodnota leží v tom, jaká jsi a jak se chováš, naopak nikdy se neodvíjí od toho, jak tě soudí jiní. Neporovnávej se s ostatními, protože oni nejsou ty. Buď autentická a nikdy se za to neomlouvej. Pak to budeš ty, koho budou ostatní vnímat jako inspiraci.
