Nechci šokovat, akce děti bavila, říká umělkyně, která pobouřila veřejným vystoupením bez oblečení

„Lidé, kteří se proti tomu bouří, by se bouřili vždy. Děti používají spíše jako nástroj. Většina lidí tu reálnou obavu o něčí děti ani nemá. Za děti zodpovídají jejich zákonní zástupci, kteří by měli sami vyhodnotit, co pro jejich děti vhodné je a co ne,“ říká performerka v reakci na kritiku. Nahota je podle ní pro děti běžná a většina z nich ji v raném věku vnímá jako fakt. „Všichni máme nějaká těla a je normální, že jsme občas nazí. Ta akce ve fragmentu na internetu vypadá mnohem dramatičtěji, než to vypadalo v reálu, kde to má logický vývoj,“ vysvětluje v rozhovoru.

Představení se konalo 30. dubna, tedy v den, kdy se v Česku tradičně pálí čarodějnice. Studentka Akademie výtvarných umění Vojta Dubcová, na jejíž akci Kača Olivová vystupovala, tento den přerámovala do feministického pojetí a místo čarodějnic se podle svých slov rozhodla formou feministického zahradničení ničit patriarchát.

„Počítaly jsme, že se nějaké diváctvo zapojí do akce s námi, což se i stalo. Primárně se ale zapojily děti. Pro ty to byla skvělá show, hrozně je to bavilo. Byl tam mlhostroj, rozdávaly jsme jim květiny a ony byly rády, že se s námi mohou rochnit v hlíně,“ uvádí Kača Olivová.

Odpůrci akce na sociálních sítích otevřeně kritizují i tělo umělkyně. Ta se po předchozích zkušenostech rozhodla komentáře na to, jak vypadá, nečíst. „Pro mě to bylo vždycky téma, ale v nějaký moment jsem se radikálně rozhodla, že se odmítám cítit blbě. Že nebudu nešťastná z toho, že mám někde fald. Začala jsem si budovat jiný obraz, který mi připadal zábavný a důležitý. Nacházela jsem cesty, jak své tělo zbožňovat, jak si ho užít a sdílet ho i s dalšími lidmi způsobem, který je pro mě smysluplný. A právě tomu říkám radikální body pozitivita.“

Proč je pro umělkyni nahota v jejích vystoupeních tak důležitá? Snaží se lidi schválně šokovat? A proč podle ní lidé stále kritizují hlavně těla, která neodpovídají klasickým stereotypům krásy? Nejen to se dozvíte v rozhovoru Kateřiny Olivové pro web časopisu Heroine.