Psychedelika jako lék. Čeští vědci zkoumají nové možnosti léčby deprese

Potenciál psychedelických látek západní svět využívá a zkoumá už přes sto let. Jaké je nejnovější dění na poli psychedeliky asistované terapie a výzkumů možností aplikace těchto látek do systému léčby duševního zdraví? Současná pandemie udeřila tvrdě. Ti, kteří si mysleli, že jedna vlna virového onemocnění nebude nic zásadního, a oslavovali promořování, jsou nejspíš zaskočeni. Záchranná lana vládní pomoci zdaleka nedosáhnou ke každému, kdo by je potřeboval, a tak se duševní potíže staly denním chlebem mnohých z nás. 

„Takto vysoký nárůst u depresí a u rizika sebevražednosti jsem nečekal,“ komentoval současnou situaci Petr Winkler, vedoucí Sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví, který se podílel na výzkumu psychického stavu obyvatel naší země, v rozhovoru na DVTV. Výzkum ukázal trojnásobný nárůst depresí a dvojnásobný nárůst úzkostí. Vycházel z dat sebraných po loňském jarním lockdownu a tak je velice pravděpodobné, že aktuální čísla budou vyšší. 

Krize jako příležitost se léčit jinak

Ještě větší problém než počty lidí, které trápí duševní onemocnění, je to, že okolo 30 % lidí zůstává vůči léčebným nabízeným přístupům rezistentních. Tři z deseti lidí v naší zemi trpí nějakou formou psychického onemocnění, přičemž jeden z těchto tří je rezistentní vůči léčbě. Bavíme se přibližně o 360 000 nemocných lidech, z nichž 108 000 pravděpodobně nevidí východisko, protože léčba nezabírá.

Vývoj naší společnosti i člověka jako jednotlivce byl od nepaměti svázán s obdobím krize. Jako bychom se museli dotknout pomyslného dna, od kterého se odrazíme. Současné dno se možná zdá být hlouběji, než kam sahá paměť posledních generací, které nezažily válku nebo krutost komunismu a nemají zkušenost s omezováním svobody na všech úrovních. Podíváme-li se na duševní pohodu naší společnosti, vidíme, že nezanedbatelný vliv na upadající psychické zdraví má i izolace a nemožnost socializace. Nicméně, kdy jindy jsme dostali tak velkou příležitost srovnat se sami se sebou? 

Současná krize je nám velkou učitelkou. Poukazuje na to, co v naší společnosti nefunguje, a taky na to, co je třeba přehodnotit, jaké zajeté koleje je potřeba změnit, abychom se mohli dál vyvíjet. Jednou z oblastí, která doslova vyžaduje nový pohled, je i náš přístup k duševnímu zdraví, které jsme obecně dost zanedbávali. Pěstujme svou imunitu i fyzickou zdatnost, ale nezapomínejme ani na vnitřní klid a pochopení procesů, které se uvnitř nás odehrávají.

Duševních potíží přibývá, současné léčebné přístupy založené na medikaci obecně nevedou k pochopení kořenů problémů, a navíc je tady pořád těch 30 % lidí, kterým nepomáhají. A tady přichází do hry psychedeliky asistovaná terapie. Nástroj, který umožní relativně rychlou, i když ne zcela jednoduchou cestu skrze sebepoznání a pochopení, které je pro stabilní duševní zdraví, pohodu a vnitřní klid nezbytné. 

Vzdálená naděje, anebo blízká realita?

Za „přelomovou“ (tzv. breakthrough therapy) označil v roce 2019 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) psilocybinem asistovanou psychoterapii deprese rezistentní vůči jiné léčbě. Smyslem tohoto označení, které se v USA uzákonilo v roce 2012, je urychlení vývoje a revize léků sloužících k léčbě závažných stavů, u kterých předběžné klinické výzkumy ukázaly výrazné zlepšení oproti stávajícím přístupům. 

Jako „přelomová“ byla v USA již v roce 2017 označena i MDMA asistovaná psychoterapie pro léčbu posttraumatické stresové poruchy. V roce 2019 byla tato forma terapie zpřístupněna omezenému počtu pacientů také v Izraeli – s označením „užití ze soucitu“ (tzv. compassionate use). Odhaduje se, že pokud se aktuální výzkumy dokončí v následujících letech a potvrdí dosavadní výsledky, zařazení psychedelik do systému léčby duševního zdraví na sebe nedá dlouho čekat. 

Ke světovým institucím, které aktivně přispívají k poznání potenciálu a rizik užití psychedelik v asistované terapii, patří i vědecké týmy v českém Národním ústavu duševního zdraví. Momentálně se v rámci klinické studie psilocybinem asistované psychoterapie nabírají pacienti s diagnózou rezistentní deprese. Nábor v současnosti probíhá také do druhé fáze klinického hodnocení MDMA asistované psychoterapie pro pacienty s diagnózou posttraumatické stresové poruchy (PTSD). 

Deprese a PTSD však nejsou jediná onemocnění, která se v souvislosti s potenciálem psychedelických látek zkoumají. Výzkumy ukazují pozitivní výsledky i v léčbě úzkostí, poruch příjmu potravy, závislostí, obsedantně kompulzivní poruchy, autoimunitních onemocnění a mnohých dalších. Psychedelika zde mohou sehrát roli nástroje, který při adekvátním užití může pacienta dovést až k samému prvopočátku jeho problému. Zkoumá se i jejich přínos pro paliativní péči, kde mohou pacientovi na sklonku života napomoci ke smíření s konečností života. 

KAPka naděje 

Když na začátku roku 2020 oficiálně zahájila provoz pražská psychedelická klinika Psyon, Česká republika se tím zařadila k zemím, které pomalu připravují pole pro dostupnost psychedeliky asistované terapie. Od prosince 2020 se zde oficiálně podává ketamin pacientům s diagnózou deprese, která je rezistentní vůči léčbě – tzv. ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP). Označení „rezistentní“ nemá ustálenou definici. Znamená to, že vybraná forma léčby – ať už psychoterapie či antidepresiva – prostě nezabrala. 

Ketamin, který je běžně používaný jako anestetikum, se pro své specifické účinky řadí mezi atypická psychedelika, jeho bezpečnost ale byla prokázána u stovek tisíc lidí včetně dětí. Je to nejprozkoumanější psychedelikum vůbec. Zároveň není klasifikován v rámci Mezinárodních Úmluv OSN jako „droga s žádným nebo minimálním léčebným využitím“, jako jsou klasická psychedelika, nýbrž je v seznamech zařazen jako lék. V současnosti je možné jej podávat v léčbě deprese v rámci „off label“, tedy pro jinou indikaci, než byl původně určen. 

Psyon je soukromou klinikou, takže si pacienti léčbu hradí sami, ale už vznikají možnosti finanční pomoci těm, kteří by si léčbu nemohli dovolit, a jedná se o možnosti úhrady léčby zdravotní pojišťovnou. 

Na rozdíl od jiných světových zdravotnických zařízení je na Psyonu léčba s využitím ketaminu dostupná pouze v celistvém balíčku s psychoterapeutickými sezeními před i po samotné zkušenosti. Pacient musí přinést zprávu od psychiatra, která vypovídá o jeho aktuálním stavu i dosavadní léčbě. Pakliže splňuje indikace – tedy prokazatelné onemocnění, na které se léčba orientuje, je pozván k úvodnímu pohovoru. Léčba psychedeliky – v tomto případě ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP) – není léčba zázračným lektvarem, který jako mávnutím proutku vyřeší všechny potíže, se kterými se pacient potýká. „Během rozhovoru se snažíme zjistit motivace klientů a v podstatě anulovat jejich přehnaná očekávání, a zároveň vysvětlit, co tedy od léčby očekávat můžou,“ vysvětluje spoluzakladatel kliniky, psycholog Stanislav Milotinský. 

Pokud oboustranný zájem přetrvává, čekají klienta psychiatrická a somatická vyšetření, která poskytuje samotná klinika. „V rámci psychiatrického vyšetření se seznámíme s komplexním duševním stavem klienta a sledujeme, zda pacient splňuje diagnostická kritéria. Somatické vyšetření je zase zaměřené na fyzické zdraví a možná onemocnění, která by byla vůči léčbě kontraindikací. Takovými jsou například neléčený vysoký tlak, určité akutní záněty v těle, psychotické onemocnění a další. Poté přichází na řadu informovaný souhlas s léčbou.“ Na Psyonu si formu léčby prozatím osahávají, a tak k jejím jednotlivým aspektům přistupují maximálně obezřetně, slevovat z nároků je možné vždycky. „Naše současné nastavení je v podstatě v testovací fázi. Je naším záměrem přizpůsobit léčbu co nejvíce našim pacientům i českým podmínkám,“ dodává psycholog. 

Do dnešního dne prošlo léčbou KAP na Psyonu pět pacientů. Psychedelická zkušenost v kombinaci s psychoterapií nabízí unikátní formu přístupu k pacientovi. Není to jen okamžitý antidepresivní účinek ketaminu, který je krátkodobý – cca tří až sedmidenní. „Psychedelická zkušenost s ketaminem obvykle pacientům přináší prožitek, který v danou chvíli potřebují zažít. Ať už je to pocit klidu, uvolnění, spokojenosti, které pacient v běžném stavu není schopen prožívat, nebo nahlédnutí traumat a bolestí, které nejsou jinak vědomí pacienta přístupné. V rámci psychoterapie poté pracujeme s těmito tématy dále, pomáháme je zvědomit, rozvíjet a zasadit do kontextu života pacienta,“ říká Stanislav Milotínský. 

Jeden z prvních pacientů k tomu terapeutům napsal: „Díky zážitku s rozšířeným stavem vědomí, který jsem po požití ketaminu mohl prožít, ale především díky naprosto neskutečně skvělé, profesionální terapeutické práci (...) jsem našel nové, pro mne, zdá se, vhodnější nástroje pro zvládání situací a emocí, se kterými jsem si dlouho nevěděl rady. Otevřely se mi dveře ke spiritualitě, kterou jsem byl podvědomě přitahován i předtím, nyní ale cítím, že vstupem do jejího prostoru získává můj život nový, smysluplnější a bohatší rozměr.“ 

Dostupnost jisté formy psychedelické zkušenosti nebo psychedeliky asistované terapie u nás je významným mezníkem v dějinách naší moderní společnosti, která nabírá směr ke svému vyléčení, nikoliv k potlačování symptomů. Psychedelická zkušenost nepochybně nese svá rizika, nicméně ta je možné eliminovat na minimum. Pomáhají i letité zkušenosti nejen soudobých výzkumníků, ale i pionýrů z 60. a 70. let minulého století. Tento léčebný postup je novou nadějí pro ty, kdo se točí v kruhu a jejichž potíže odolávají jiným léčebným postupům.