Zážitkový den plný relaxace i sdílení. Vstupenky na Feel Good jsou v prodeji!

Na konci nemusí být orgasmus, a už vůbec ne simultánní. Psycholožka radí, jak být v intimním životě spokojenější

23. únor 2025

Pohlavní styk už není jen „něco, co děláme“, říká slovenská psycholožka Lenka Pavuková Rušarová. Daleko víc se stal otázkou životního stylu a součástí naší identity. Jsme náročnější, co se intimního života týče, ale jsme také spokojenější? To je jen jedna z otázek, které psycholožce Pavukové Rušarové položila novinářka Denníku N Vitalia Bella.

Někdy se stává, že s postupujícím dlouhodobým vztahem se některým lidem nedaří rozvíjet vzájemnou intimitu ve smyslu citové a  intelektuální blízkosti, říká psycholožka Lenka Pavuková Rušarová.Foto: Shutterstock

Mnoho lidí, kteří žijí v dlouhodobém svazku, trápí úbytek vášně. Máme ovšem tendenci ho vnímat jako zcela přirozenou věc, která se „prostě děje“ a nedá se tomu moc předcházet. „Láska má více složek. Jednou z nich je ona zmíněná vášeň nebo touha. Druhou je blízkost či intimita a třetí je závazek – „vybrala/vybral jsem si tě“. V počátcích vztahu stojí v popředí vášeň nebo touha mezi partnery,“ vysvětluje psycholožka. „Vášeň postupně zcela přirozeně opadá. A naopak se do popředí dostávají jiné složky vztahu. Intimita, kdy jsme si blízcí, ať už citově a intelektuálně, nebo fyzicky. Nebo závazek – rozhodli jsme se, že budeme spolu, máme společné poslání. To znamená, že se mění poměr mezi touhou a ostatními složkami lásky.“

Ne každému se ale podaří, aby na místo spalující touhy a vášně nastoupila právě intimita, a z toho pramení pocity frustrace a osamělosti. „Z jejich vztahu se tak vytrácí prvotní touha, která už není tak silná jako na začátku, ale také se jim nedaří vybudovat mezi sebou lidskou blízkost. Někdy pak mohou mít pocit, že mají prázdný vztah nebo že jsou jen spolubydlící,“ vysvětluje Pavuková Rušarová. Podle ní vlastně není vůbec problém, když o sobě dva lidé prohlásí, že jsou už spíše „jen“ přátelé – protože upřímně, zachovat si k sobě i po letech soužití úctu, respekt a přátelství, to je výkon hodný potlesku a uznání.

Často se ale stává, že lidé po letech vztahu už nejsou se svým intimním životem spokojení a nevědí, jak to řešit a jak o tom s partnerem mluvit. Navíc je fakt, že vlastně o intimním životě paradoxně celkem málo víme. Druhé lidi při milování nevídáme. V romantických filmech bývá zobrazován jen okamžik vzplanutí a maximálně tak grimasy tváře při vyvrcholení. Další zkreslující pohled na to, jak to v intimním životě chodí, zase nabízí filmy pro dospělé. A tak vlastně netušíme, jestli to, jak "to" máme my, je "normální". 

„Ve filmech nevidíme, jak dojde k něčemu trapnému nebo jak jeden má orgasmus a druhý ne. Nebo jak to partneři zkusí, ale nakonec si láskyplně řeknou: „Nechme to dneska být.“ Pro mě je to dobrý styk, když jsou lidé uvolnění, není tlak na výkon nebo krásu, kde je vzájemné potěšení. A tím potěšením nemyslím nutně orgasmus, myslím tím, že si to oba užívají. Dobré milování je takové, při kterém každý myslí trochu na sebe, ale i na toho druhého. Takže nejde jen o to, co je příjemné mně, ale také o to, co je příjemné tomu druhému,“ míní psycholožka Lenka Pavuková Rušarová. Co dělat, když si jeden nebo oba v páru myslí, že by chtěli intenzivnější intimní život, ale nevědí, jak na to? A mají mladí lidé dnes uspokojivější pohlavní život než generace jejich rodičů? I to se dozvíte na webu Heroine.cz.

Popup se zavře za 8s