Základní školy, odkud se na víceletý gympl neodchází. Co dělají jinak než ostatní?

„Naše základní škola má jen pět ročníků a navazující škola má pověst místa, kde je velká fluktuace učitelů, vzdělávací výsledky má špatné a je běžné vidět za rohem osmáky s cigaretou. Tam jsem svou dceru, která se výborně a ráda učí, dát nechtěla,“ říká Lucie z Prahy. Její starší dcera už je nyní v tercii víceletého gymnázia, kam se dostala po intenzivní několikaměsíční přípravě. Letos má Lucie v páté třídě syna a zažívá opět dilema: „Vidím, že na gymnáziu jsou na děti kladené až nesmyslné požadavky. Jenže když hledám kvalitní druhý stupeň, kde by se žáci mohli rozvíjet a cítili se tam dobře, nenacházím. Takže opět absolvujeme přípravky a testy nanečisto. Štve mě to. Byla bych nejradši, kdyby víceletá gymnázia vůbec neexistovala.“

Co chtějí rodiče? Volitelné předměty a bezpečné prostředí

Může to znít paradoxně, ale jak potvrzuje Miroslav Hřebecký z Informačního centra o vzdělávání EDUin, podobně jako Lucie smýšlí mnoho rodičů: „Někteří samozřejmě věří, že na gymnáziu dítě dostane lepší vzdělání, další přitahuje vnímaná prestiž. Velká část rodičů by si ale přála tuto volbu vlastně vůbec nemít. Jen málokdo skutečně považuje za správné drtit desetileté dítě půl roku přípravkami a obětovat tomu rodinné víkendy. Bojí se ale toho, že základní školu opustí většina studijních typů, dynamika kolektivu se změní a odnese to jejich dítě. A proto nadávají, ale zároveň to martýrium podstupují.“ Zrušení ani zásadní omezení víceletých gymnázií není z politických důvodů ve hře. Jediné, co může změnit dlouholetý odliv žactva na víceletá gymnázia, by byly kvalitnější druhé stupně základních škol, které by více odrážely to, co dnešní rodiče a děti od vzdělávání chtějí.

„Výuku často ruší žáci s problémovým chováním a strhávají na sebe pozornost učitelů. Ti pak nemají sílu vymýšlet ještě speciální úkoly pro bystré děti. Nerozvíjejí jejich potenciál,“ sděluje své výhrady Jana. „Děti by měly mít možnost profilovat své zájmy a silné stránky. Absolvovat základní minimum fyziky, chemie, biologie atd. a zavést hodiny, které jdou více do hloubky pro děti, které to opravdu zajímá,“ sdílí svoje nápady na zlepšení druhých stupňů Eva, která sama pracuje ve vzdělávání. „Zařadila bych více praktických činnosti využitelných v životě: více času na finanční gramotnost, mediální gramotnost. Aby dokázali využít mobil jako nástroj, například pro vyhledání spoje veřejné dopravy.“ „Více variant předmětů, nebo aspoň hodně volitelných i dobrovolných předmětů, konverzací. Výchovné působení ve škole proti šikaně a ke spolupráci a přátelství,“ vypočítává Arnošt, co by si přál pro své děti.

To, že druhý stupeň základních škol patří mezi kritická místa českého školství, potvrzuje i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal: „Jedním z hlavních důvodů je často podoba výuky, která ne vždy zohledňuje specifické potřeby a nadání žáků. Jak ukazují dlouhodobá zjištění České školní inspekce, podpora nadaných dětí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je na mnoha školách stále nedostatečná. I proto rodiče hledají lepší podmínky pro rozvoj potenciálu svých dětí. Dalším faktorem bývá obava rodičů z kvality vzdělávání na druhém stupni. Rodiče také často vnímají, že na druhém stupni dochází k poklesu zájmu o vzdělávání u dětí, což může být způsobeno podobou výuky, ale i sociálními vlivy.“