Každý druhý český vysokoškolák studium nedokončí. Proč školu často nestihají a proč si vybírají špatné obory?

Zatímco v osmdesátých nebo devadesátých letech na vysoké školy mířila přibližně třetina maturantů, dnes je to až osmdesát procent. V mnoha oborech, jako je zdravotnictví, pedagogika nebo třeba státní správa, je dnes už vysokoškolské vzdělání jednou z podmínek získání zaměstnání. Problém ale je, že vysokou školu dodělá jen zhruba každý druhý přijatý. Důvodů je celá řada - sedmdesát procent vysokoškoláků a vysokoškolaček například pravidelně pracuje, a na studium tak mají méně času. Často je ale primárním důvodem odchodu z vysoké školy chybná volba oboru: „V západní a severní Evropě je oborová struktura mnohem jednodušší. Jdete studovat třeba fyziku nebo zeměpis a specializujete se později, zatímco u nás už se musíte přihlásit – jen s malou nadsázkou – například na fyziku plazmatu. A to si myslím, že opravdu málokdo má přesnou představu, co to přesně obnáší,“ vysvětluje prorektor Masarykovy univerzity v Brně Michal Bulant jeden z problémů českých vysokých škol. „Doufám, že se v tomto směru také trochu posuneme, protože je pravdou, že počet studijních programů je u nás opravdu enormní a není snadné se v tom vyznat.“

Podle ředitelky Partnerství 2030+ a lektorky Centra kompetencí Silvie Pýchové by mohlo pomoct kvalitnější kariérové poradenství i dřív než na středních školách. „Kariérové poradenství nahlíží na člověka z perspektivy celoživotního uplatnění ve světě práce. Proto je potřeba, aby si základní dovednosti v tomto směru odnášelo už žactvo ze základních škol. K tomu potřebují rozpoznat svůj potenciál a mít informace o možnostech svého budoucího uplatnění
na trhu práce,“ vysvětluje.

Kariérové poradenství může mít mnoho podob. Například na Arcibiskupském gymnáziu v Praze pořádají pro teenagery z vyššího stupně gymnázia každoroční akci nazvanou AGitace. Absolventi se vracejí do školy vyprávět bez cenzury a na rovinu o tom, jak se jim samotným vydařila volba vysoké školy, její studium a třeba i následný vstup do praxe.

„Mezi absolventy o účast rok od roku roste zájem, letos jich přišlo skoro padesát,“ popisuje Jan Parolek, který má organizaci AGitace na starosti. Nechybí oblíbená témata jako medicína, psychologie, informatika, právo. Přednášku ale letos uspořádal i absolvent, který se po maturitě vyučil a stal se uměleckým kovářem, mladý regionální politik nebo čerstvý absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, který už během studia založil rodinu. O jaké přednášky má studentstvo největší zájem, a jak podobné akce mohou změnit jejich přemýšlení o vlastní profesní budoucnosti? Přečtěte se text Pavly Lioliasové na webu Heroine.cz.