Politický gender gap v Německu: Jak mladé ženy zachránily levici a muži posílili AfD
Kdyby v německých parlamentních volbách volily jen mladé ženy, budoucím kancléřem by se pravděpodobně nestal Friedrich Merz z konzervativní CDU/CSU a německý spolkový sněm by ve svém rozložení byl mnohem levicovější. Zdá se, že mladé ženy a muži se politicky rozcházejí. Německé volby tento celospolečenský trend, který se ukazuje i například v USA, potvrzují. Zatímco ženy se častěji řadí k levicovějšímu, progresivnějšímu spektru, muži volí spíše pravici nebo krajní pravici. Současnou situaci ve svém článku přibližuje výzkumnice Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Zuzana Zavadilová.
Nejmarkantnější rozdíl mezi pohlavími byl u těchto německých voleb mezi ženami a muži ve věku 18 až 24 let. V této skupině volilo pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) 15 % žen a 27 % mužů. Celkově stranu volilo 20,8 %. Opačného výsledku dosáhla v této věkové skupině strana Levice (die Linke). Tu volilo 35 % žen, zatímco u mužů v tomto věku získala 16 %. Celkem ji pak volilo 8,8 % Němců.
Obecně politické průzkumy ukazují, že mladí voliči mají tendenci volit stranu, která se nepodílela na vládě, tím pádem spíše strany z okraje politického spektra. I z tohoto důvodu strana Zelených ztratila řadu mladých voličů. Mladé ženy dříve často volily Zelené a další strany na levém spektru, což dává smysl, neboť tyto strany se silně zaměřují na témata související s rovnoprávností.
Ve volebním chování německých žen je však posledních několik let znatelný jednoznačný trend. Ještě v 50. a 60. letech minulého století volily ženy podstatně konzervativněji než muži. V 70. a 80. letech se rozdíly mezi volebním chováním mezi pohlavími srovnaly. Od voleb do spolkového sněmu v roce 2017 se pak trend zřetelně obrátil. Ženy volí levicověji než muži. U těch naopak stále více stoupá podpora krajně pravicové AfD.
