Výhoda nejdelší rodičovské na světě se změnila v past, matky jsou v práci diskriminované, říká Homfray

Když vláda v roce 2009 přijala antidiskriminační zákon, zdálo se, že se tím narovná přístup zaměstnavatelů k ženám a mužům. V reálném životě se tak ale nestalo, což odráží zkušenosti žen z průzkumu MUMDOO. Například se personalisté při pohovorech stále často ptají, zda a kdy plánuje žena mít děti.

„Můžete říct, že se na to nemají ptát, což evidentně oni sami vědí, nebo řeknete, co nejspíš chtějí slyšet, tedy že děti vůbec neplánujete. Jediné, co mi dává smysl, pokud o tu práci opravdu stojíte, je říct – na toto se mě ptát nemáte, ale chápu, jaké důvody vás k tomu vedou. A pak být prostě upřímná a sdílet svoje plány – třeba, že dítě chcete nejdřív za pět let a návrat do práce třeba po dvou letech. Nicméně řeknu na rovinu, že ve firmě, která se chová diskriminačně už u pohovoru, bych asi já osobně pracovat nechtěla,“ říká odborová právnička Šárka Homfray.

Co může žena dělat, pokud se jí podobné zacházení nelíbí? „Můžeme se samozřejmě soudit a možná i vysoudíme nějaké peníze, ale tu práci stejně nedostaneme,“ dodává zkušená právnička. Podobná situace nastává i ve chvíli, kdy se žena po rodičovské vrací do práce, nebo dokonce shání práci novou. „Ve chvíli, kdy jako máma malých dětí začínám od začátku, nejsem na nule, ale v minusu – a kdybych byla navíc samoživitelka, byl by to ještě úplně jiný level. Zkrátka pětatřicetiletá žena se dvěma dětmi hledá práci úplně jinak než stejně starý muž, a to máme do důchodu ještě třicet let,“ konstatuje Šárka Homfray. Dá se proti diskriminaci vůbec nějak bránit? Jak zvýšit svoje šance, že i jako matka malých dětí nějakou zajímavou práci seženu? A pomůže mi, když začnu podnikat? Přečtěte si celý rozhovor na webu Heroine.cz.