Proč chodíš na bruslení? Mamka to chce. Když ambiciózní rodiče dětem víc škodí, než pomáhají

Dělej! Makej! Sejmi ho, na co čekáš? Vždyť je o rok mladší! Podobné výkřiky se víkend co víkend rozléhají po hřištích, halách, stadionech a dráhách po celém Česku. Zatímco děti odcházejí s pláčem, rodiče jsou na pokraji infarktu. A to i když se kope okresní přebor nebo závodí mladší žáci a hlavní cenou je medaile a igelitka s upomínkovými předměty. „Jen o pár let později přibydou do života těchto malých závodníků dvoufázové tréninky a přísné jídelníčky poskládané podle ideálního poměru makroživin v kombinaci s individuálními vzdělávacími plány anebo přímo rezignací na jakékoli vzdělání,“ píše Barbora Vajsejtlová, která má s prostředím juniorského sportu zkušenosti. 

Chování dnešních rodičů mladých sportovců ale nejde jen tak odmávnout jako naplňování vlastních snů skrze děti. Někteří rodiče mají pocit, že v dětech musejí budovat odolnost. Dalším aspektem je i finanční náročnost sportu. „Vrcholový sport stojí stále více peněz a to podle mě vede k většímu tlaku rodičů. Když už do svého dítěte investovali takové částky a tolik času, chtějí, aby vyhrávalo za každou cenu. Problém je poznat hranici, kde tlak na výkon mění podporu a motivaci ve stres,“ upozorňuje psycholog Jan Kulhánek.

Přehnaným tlakem na výsledky mohou rodiče dětem způsobit hodně potíží – zraněními z přetrénování počínaje přes ztrátu motivace a chuti k pohybu až k pochybnostem o sebehodnotě. „Úspěšný výkon potvrzuje dětem rodičovskou lásku, protože rodiče jsou nadšení, daleko více s dítětem komunikují, chválí jej či ho odměňují… a naopak neúspěchem ji ztrácejí, protože rodiče jsou posmutnělí, odměny ani chvála nepřicházejí,“ popisuje psycholožka Jana Novotná. Jak poznat, že se podpora a motivace mění v nepřijatelný tlak? Jak zvládat dětské prohry a nestat se příliš ambiciózním rodičem? Přečtěte si text na webu Heroine.cz.