Flip phone realness. Tatérka Barush Maush testuje nové véčko od Samsungu

Nejsem právě fajnšmekr na elektroniku. Mám laptop a desktop, dva tetovací strojky a tablet, ale tolik přístrojů mám hlavně proto, že chci, aby  věci byly jednoduché. Telefonem volám, na tabletu kreslím, jedním strojkem dělám linky a druhým vybarvuju, na desktopu edituju a laptop je pro rychlé přesuny. Když do jedné krabičky zkouší výrobci nacpat moc funkcí, obvykle to dopadá špatně - zvlášť, když člověk od těch přístrojů potřebuje profesionální výkon.

Taky nesnáším kupování nových telefonů. Nerada si na ně zvykám, neochotně instaluju stejné appky jako na ty předchozí a neholduju objevování vychytávek. To všechno jsem měla na paměti, když jsem dostala k otestování nový telefon od Samsungu, Galaxy Z Flip3. Jenže je to véčko - a já měla na poličce už dva roky nejkrásnější kovovou kabelku, do které se mi můj obvyklý telefon nevejde. Závěrečný večírek Prague Fashion Weeku byl za rohem, tak jsem si řekla, že to zkusím.

Flip phone realness

Kurýr s telefonem přijel zrovna v půlce tetovací session. Klientka byla naštěstí také zvědavá na updatovanou verzi mobilu, po kterém jsme v pubertě toužili snad všichni, a tak jsme ho rozbalily spolu. Mně véčko naši nikdy nepořídili, a tak to první, co jsem chtěla zkusit, byl grif, kterým člověk telefon zaklapne. Nový Samsung je opravdu krásná věc, ale tohle ještě vychytané není, nebo jsem opravdu nešikovná - pokaždé, když jsem se o to pokusila, skřípla jsem si prsty. Těšila jsem se, že mi tahle přidaná hodnota dodá na asertivitě a naučím se konečně pokládat hovory telefonním prodejcům (nebo třeba mámě). Ale jednou rukou jsem se ho nenaučila ani otvírat. Tahle vlastnost, kterou člověk od véčka očekává, zajímala všechny, kterým jsem ho ukazovala. Možná na to nějaký trik existuje, ale já na něj za těch deset dnů nepřišla. A že jsem se snažila - nedala jsem ho z ruky.

Výzva zapojit telefon do svého běžného života mě ale bavila. Zavřený telefon je malinký, ale příjemně těžký, displej se neupatlá v kabelce, rychle se nabíjí a dlouho vydrží a uživatelské prostředí je krásně jednoduché. Mám od Samsungu i tablet a funguje vlastně úplně stejně, takže moje obvyklá nevole k novým věcem se tentokrát neměla šanci projevit. V telefonu jsem se hned cítila jako doma. I do té kovové kabelky se krásně vešel. 

Véčko se taky vejde do všech nemožně malinkých kapes, které jsou dámskému oblečení vlastní, a tak odpadá zdlouhavé hledání v taškách. Když se otevře, je displej ještě větší, než jsem zvyklá, ale zároveň užší, lépe se drží, a ač je rozložený lehký a subtilní, složený působí robustní. Přední displej, na kterém jsou vidět notifikace, aniž by musel telefon otvírat nebo cokoliv mačkat, je taky super. 

Influencer phone

Mám tři foťáky, které beru hrozně vážně a na telefon nefotím skoro nic, krom občasných selfíček, roztomile spících pejsků mé maminky nebo poznámek, co si během Zoomu píšu na papír. Jenže mít telefon na testování je trochu jiná situace. Fotila a točila jsem úplně všechno. Hned z prvního dne bych dala dohromady dokumentární film o tom, jak se dva outsideři připravují na fashion večírek (bohužel jsme se u příprav dost opili a fotky nejsou publikovatelné, ačkoliv kvalitou ve slabém světle předčí i můj Nikon). 

Kamarádi si ze mě začali dělat legraci, protože každou aktivitu jsem zachycovala na svůj “influencerský telefon”, jak jsem ho záhy překřtila. Dokonce jsem se naučila dělat reels, která donedávna šla mimo mě a za ty necelé dva týdny jsem svou instagramovou hru o level zvýšila. Kvalita fotek a celá manipulace s telefonem mě motivovala k tomu, ho používat.

Telefon má software Samsung flow, který nainstalujete i na PC a na všechny své ostatní přístroje a můžete z jednoho ovládat druhý, snadno kopírovat fotky i soubory a dokonce psát smsky nebo zprávy na instagramu. Software má stále své mouchy - když píšu na počítači, nesnímá mezerník, takže jsem poslední dva týdny všem odpovídala převážně jednoslovně. Bixby, samsungová obdoba Siri, se se mnou taky moc nekamarádí, nebo bych potřebovala víc času na to ji pořádně ocenit. Jediné, k čemu jsem se ji naučila používat, bylo nastavování budíku, což je vážně dobrá vychytávka - Bixby rozumí, i když na ni mumláte v polospánku.

Ďábel vězí v detailu

Telefon jsem měla k testování v době, kdy se chystám zpátky do Jordánska, a to vždycky dodělávám veškerou práci, kterou nezvládnu na dálku - třeba sérii obrazů. Celý proces malování jsem zaznamenávala (akryl se z něj z displeje dá utřít celkem snadno, ehm) a všimla jsem si, že fotky se dají přiblížit tolik, že vidím každou prasklinku v barvě a pořád jsou ostré. Tenhle poznatek mě natolik zaujal, že jsem do barev začala míchat mouku a na strukturu se mnohem víc soustředit. Trošku se stydím, že mě k tomu přivedl influencerský telefon, ale co už.

Tetovací klienty jsem zase úkolovala, ať sami zaznamenávají proces během session, a společně jsme zjistili, že je to super cesta, jak se zabavit a nesoustředit se tolik na bolest. Jednou večer se mi vybily všechny čelovky, které při tetování používám, a klient Sam mi celou dobu telefonem svítil. I jako baterka se véčko skvěle uplatnilo.  

Poslední víkend v Čechách jsem strávila na plovárně v Manětíně na slavnosti konce léta, kde jsem tetovala. Kromě milionu fotek mé malé neteře jsem celý den natáčela a světe div se, záznam včetně zvuku je natolik dobrý, že z něj budu moci sestříhat normální video. A to jsem se mobilovým filmařům vždycky posmívala.  

Na konci se mi telefon vážně nechtělo vracet. Pořizovat sama si ho ale asi nebudu, jsem stará škola a místo opravdového foťáku nebo kamery bych ho asi nepoužívala. I když… Ty sociální sítě se s ním opravdu dělají lépe a je vážně prakticky malinký… Nevím. Třeba si teď v Jordánsku vytetuju tolik, abych se jím mohla nakonec odměnit.