Jak si napsat dobré CV a být vidět při hledání první práce v IT
Co dát do životopisu, když jsem junior v IT a nemám ještě praxi? Jak vytvořím přehledné a úderné CV, ze kterého budou mít recruiteři radost? K čemu mi budou LinkedIn a GitHub? Životopis je reklamní letáček, kterým se snažíte prodat své zkušenosti. Není to vyčerpávající seznam, kde poctivě dokumentujete vše, co máte za sebou. Vypíchněte to důležité, nepodstatné vůbec nepište.
Stačí se umět dobře prodat. Překonejte syndrom podvodnice a český folklór falešné skromnosti. Místo vybírání okrasného fontu se naučte zdravě bavit o sobě a dejte v CV na odiv svůj potenciál, úspěchy, přínosy. I bez komerční praxe máte co nabídnout. Firma může využít vašeho nadšení, energie, vloh, zájmů. Nemáte existující návyky, takže vás mohou učit věci podle svých představ. Nejste vyhořelý seniorní programátor, který místo chození do kanceláře touží sázet stromky v lese jako pěstební dělník.
Životopis se snažte mít především přehledný a úderný, ne krásný. Některá CV jsou natolik „kreativní“, že brání recruiterům v práci. Puntíky a kudrlinky sice v paměti uvíznou, ale pouze proto, že písmo bylo špatně čitelné, a čtvrt hodiny trvalo zjistit, kdo vlastně jste a co chcete. Recruitery, programátory a manažery, kteří to budou číst, neoslníte barvami a fonty. Zásadní je, aby o vás mohli mít jasnou představu do pár sekund. Kreativitu a originalitu tedy směřujte raději do svých projektů a na CV si spíš pohlídejte základní věci.
Honza Javorek je Junior Guru
Chcete programovat? Na junior.guru máte spoustu tipů jak začít, na co si dát pozor a jak získat první práci v oboru. Abyste v tom všem nebyli sami, můžete se přidat do junior.guru klubu, kde najdete parťáky z oboru. Nejen začátečníky jako vy, ale i profíky, kteří vám pomohou s motivací, poradí s kariérou, poskytnou zpětnou vazbu, rozseknou zapeklitý problém v kódu.
Zajímá vás, jak to vidí recruiteři? „Kandidáti na juniorní role si často myslí, že musí mít nějaké obrovské, komplexní projekty, aby mělo význam se tím chlubit. Pro mě je důležité vidět, že do něčeho investuješ čas, energii, někdy i peníze, a že to dotahuješ. Skoro dokončený projekt taky stačí. -- Jiří Psotka, recruiter, v prvním dílu podcastu junior.guru.
Posílejte „papír“
Posílejte vždy dokument, který bude fungovat i na papíře. JPG obrázek? Není to dokument, nelze ani označit text. Zelené písmo na černém pozadí? Vypadá „hackersky“ a jistě zaujme - minimálně tím, že když projde tiskárnou, firma bude muset pořídit nový toner.
Použijte formát PDF a soubor pojmenujte tak, aby ho člověk na druhé straně po stažení snadno našel, třeba „novakova-eva-cv.pdf“. Na odkazy ať jde v PDF opravdu klikat a nejsou jen podtržené. Jen tak půjde dobře rozpoznat, že jsou to odkazy. A to i na papíře, kde čtenář aspoň uvidí, že tam původně byly a tiskem o ně přišel.
Říká se, že je dobré vejít se na jednu A4. Jako junior se na ni nejspíš vejdete, ale pokud ne, nelamte si s tím hlavu. Pokud jsou podstatné věci v úvodu, je už celkem jedno, kolik následuje stránek s detaily. Určitě CV nenatahujte, lepší ať je úderné a na půl strany, než plné zbytečností, jen aby zaplnilo list. Také necpěte vše na jednu stránku za cenu nečitelně malého písma.
CV mějte v češtině a v angličtině a následujte jednoduché pravidlo: Na inzeráty v angličtině posílejte anglickou verzi, na české českou. Nebo slovenskou, rozdíl mezi češtinou a slovenštinou samozřejmě nikdo neřeší. Pokud chcete udržovat jen jednu verzi, mějte anglickou, s tou si nějak poradí každý.
Aby vaše CV nikdo nepřehlédnul
Části CV seřaďte od nejpodstatnějších po méně důležité, od nejnovějších po nejstarší. Pro juniory bez praxe je velmi důležitý souhrn a projekty, v druhé řadě pak vzdělání.
Souhrn toho, kým jste a kam směřujete
Pár úvodních vět, které částečně nahrazují motivační dopis. Snažíte se zhuštěně popsat zaprvé kým jste teď, tedy aktuální stav, zadruhé kým chcete být v budoucnu, tedy jaká je vaše ambice. Po jeho přečtení musí mít druhá strana jasno, zda chce číst dál.
- „QA inženýrka, která se chce stát Python programátorkou. Po kurzu od PyLadies a několika vlastních projektech hledám první pracovní příležitost.“
- „I am a recent graduate of the React Girls course, currently contributing to open source projects in Česko.Digital. I am looking for an entry level React job with an opportunity to learn the basics of UX.“
Hashtagy místo grafů
Dovednosti sfoukněte jako klíčová slova, klidně za sebou a na jednom řádku, jako byste psali hashtagy. Uvádějte pouze věci, se kterými zvládnete dokončit základní praktické úkoly. YouTube videa o HTML nestačí. Máte vytvořené dva, tři HTML soubory? V pořádku. Uvádějte pouze významné technologie. Od podružných je poznáte tak, že mají svou stránku na (anglické) Wikipedii.
Nedělejte ze svých znalostí graf s procenty. Co znamená 100 %? Měl by autor jazyka Python plné skóre, když po 30 letech zkušeností říká, že mnohá zákoutí jazyka nezná a stále v něm něco objevuje? Sebehodnocení na neukotvené škále je akorát podhoubím pro Dunningův–Krugerův efekt.
Juniora prodá vlastní projekt
Ukažte, že zvládáte prakticky použít vědomosti z absolvovaných kurzů. Že umíte vyrobit něco vlastního, nebo že se na něčem podílíte. Portfolio projektů je pro juniory nejdůležitější věc po souhrnu, tak ať jsou na CV hezky vysoko a viditelně. U každé takové věci by neměl chybět název, krátký popis a odkazy. Nejen odkaz na kód, ale i na ukázku. Pokud jde o dobrovolnictví nebo jinou spolupráci, popište kontext a svůj přínos.
Kód dávejte na GitHub ideálně už během samotného programování. Prokážete tím, že umíte aspoň trochu pracovat s Gitem a druhá strana si může vše projít přímo v prohlížeči. Recruiteři kód vůbec nečtou a i programátoři z týmu, kam chcete nastoupit, si jej otevřou až v průběhu technického kola pohovoru. Můžete natočit záznam obrazovky, třeba jak hrajete vámi vyrobenou hru, a do CV dát odkaz na YouTube s tímto videem.
Do CV vypíchněte konkrétní projekty, které chcete ukázat, a u každého mějte zvlášť odkazy na jejich repozitáře. Nespoléhejte se na jeden odkaz na GitHub profil, do hloubky si jej bude procházet málokdo. Pokud si někdo GitHub rozklikne, proletí u projektu hlavně README. Ujistěte se, že všechny vaše významné projekty ho mají.
Repozitáře na GitHubu, které nepovažujete za reprezentativní, můžete archivovat. Budou jen pro čtení a žlutý proužek návštěvníkům řekne, že už na nich nepracujete. Projekty, kterými se chlubit chcete, můžete zviditelnit na svém profilu jako „pinned“.
Školy, kurzy a praxe
Z formálního vzdělání uveďte pouze nejvyšší dosažené. U škol neřešte, zda mají něco společného s IT, vždy to říká něco o základu, na kterém stavíte. Kurzy si do vzdělání napište, ale pouze ty, které souvisí s oborem, délku mají v řádu měsíců a organizuje je nějaká instituce. Je jedno, jestli byly online nebo prezenčně. YouTube videa nebo mini kurzy z Udemy spíš ne, Coursera nebo PyLadies spíš ano.
Kurzů je hodně. Nemá smysl soutěžit v tom, zda je jeden prestižnější než druhý, jen aby to vypadalo dobře na CV. Na první pohled zaujmou maximálně jména s dobrým marketingem, např. Czechitas. Práci si ale najdou i samouci bez kurzů, protože na kurzy se nehraje. Hraje se na praxi, tedy na projekty.
Jestliže nemáte žádnou praxi v oboru, pracovní zkušenosti odsuňte dozadu. Jejich roli přebírá sekce s projekty. Pokud však za sebou máte stáž, brigádu, nebo dobrovolnictví v IT, dejte je samozřejmě na odiv v úvodu životopisu.
Práci mimo obor silně zestručněte, nemusíte ani uvádět vše. Vyberte pouze významné milníky nebo zkušenosti, které se aspoň trochu váží k pozici, na kterou se hlásíte. Do jednoho bodu dejte klidně i celé úseky kariéry. Záznamy řaďte od nejnovějších po nejstarší. Nezapomínejte vždy napsat větu o tom, co bylo náplní vaší práce. Kuchařinu asi vysvětlovat nemusíte, ale třeba manažerka je pojem dost široký.
Jak si vybudovat portfolio?
Když si začínáte hledat svoji první práci v IT, většinou nemáte příliš možností, jak ukázat a prokázat své schopnosti. Absolvování kurzů a certifikace neříkají, jak se oboru věnujete mimo kurzy, jak dobře chápete nabyté znalosti. A reálná práce je i o soft-skills o referencích, které před první prací není jak získat. Jak si pomoci sám? Radí manažerka kybernetické bezpečnosti Zuzana Pechová.
Koníčky? Raději soft skills
„Pečlivá, spolehlivá, motivovaná, komunikativní.“ „Týmová hráčka, odolná vůči stresu, s velkou chutí učit se.“ Nadýchané obláčky slov, které ve skutečnosti nic neznamenají a do životopisu si je může napsat kdokoliv. Navíc většina lidí ta slova pouze přeletí. Čtou jen „bla bla bla“ a ve skutečnosti myslí na řízek v kantýně. Zkuste každou vlastnost podložit něčím konkrétním, co si čtenář představí místo řízku.
„Jsem pečlivá. Od roku 1997 sbírám známky a pletu svetry.“ „Jsem týmová hráčka. Dlouhé roky jsem hrála volejbal.“ „Zvládám organizaci času. S rodinou a zvířaty to jinak ani nejde.“
Jak je vidět, se soft skills mohou tímto způsobem souviset koníčky. Lidé se liší v tom, zda záliby čtou a jak moc se jimi nechávají ovlivnit. Problém je, že když děláte hokej, jde v tom vidět týmového hráče i zpoceného primitiva. Vezměte jejich rámování do vlastních rukou a udělejte z koníčků raději soft skills.
Na konec tu máme kategorii věcí, které do životopisu nepatří vůbec. Datum narození, rodinný stav nebo přesná adresa bydliště nemusí nikoho zajímat. V rámci výběrového řízení vám firmy žádné dopisy posílat nebudou. Pokud se někam hlásíte, předpokládá se, že se na místo pracoviště zvládnete dopravit, nebo že si vyřešíte stěhování. Pokud chcete, uveďte město kde žijete. Určitě ne trvalé bydliště u rodičů, kam jezdíte jen na Vánoce.
Fotku si na CV dát můžete, ale nemusíte. Záleží na vašem pocitu. Když tam nebude, máte větší šanci, že vás na pohovor pozvali díky vědomostem a ne sympatickému úsměvu, což jsou plusové body pro ně i pro vás.
Portály s pracovními inzeráty umožňují vytvořit si profil, kde strukturovanou formou zadáváte informace z CV. Firmy se vám potom mohou samy ozývat. Užitečnost pro juniory je sporná, protože ti se na trhu musí spíš sami nabízet a hledat, než že by to fungovalo naopak.
Speciálním případem takových profilů je LinkedIn. Je to profesní sociální síť, kde recruiteři hledají kandidáty, kandidáti firmy, firmy byznys, a tak dále. Díky tomu je to příležitost k online networkingu a i junior tam se svým profilem může udělat velkou parádu, když síť využije na maximum. Vše vyplňte, nasaďte si kolečko „open to work“ a přidávejte si recruitery ze zajímavých firem.
Pro LinkedIn je typická až „toxicky pozitivní“ atmosféra, ve které se všichni dokola poplácávají po zádech. Klidně ale můžete prorazit tím, že budete naopak autentičtí. Tak či onak, recruiteři tam tráví celé dny a bylo by škoda přicházet o příležitosti tím, že budete LinkedIn ignorovat.
