Signály a gesta, která mohou zachránit život vám nebo vašim blízkým. Life hacky, doslova

Vývoj technologií letí zběsile kupředu. Běžný člověk většinou ani nedohlédne, co všechno je dnes již možné. Tak se vám například někdo může vlomit do chatovací aplikace a poslat audiozprávu, na které bude hlas vašeho dítěte prosit o pomoc. Bude to padělek, ale od originálu k nerozeznání. Vy se přinejlepším vyděsíte, přinejhorším uděláte, o co „vaše dítě“ žádalo, třeba pošlete peníze. A teď – jak tedy poznat, že je zpráva opravdová?

A tak nás v redakci napadlo: máte v rodině a mezi blízkými nějaká znamení nebo hesla, jak poznat autenticitu vašich vyjádření? Už jste se někdy setkali s příběhy, kdy takové signály zachránily člověku život nebo daly ostatním najevo, že je něco velmi v nepořádku?

Z dětství, kdy ještě neexistovaly mobilní telefony ani chytré hodinky, na kterých mohou rodiče dnes dítě zastihnout, mám zapamatované: kdyby mě někdo oslovil třeba před školou, že ho pro mě posílají rodiče, musí znát naše heslo (byla to nějaká moje oblíbená seriálová postavička).

Netýká se to jen situací, kdy se dítě ocitne samo s neznámým člověkem. „S mojí čtyřletou dcerou máme heslo. Když ho řeknu, ona ví, že musíme zmizet. V poslední době jsme potkaly dost feťáků a já se bála, že nám něco udělaj.“ (uživatelka Instagramu alice_von_dix)

Když jsme se poptávali kolem a také na našem Instagramu, měli lidé několik tipů, jak dát ostatním ve skupině (na party, mezi kolegy, do telefonu) najevo, aby zbystřili, protože je v té situaci něco velmi špatně.

Signál pomoci se brzy rozšířil po světě jako obecné znamení žádosti o pomoc. V listopadu 2021 jej ukázala z okna auta na jiného řidiče šestnáctiletá dívka, která se o signálu dozvěděla z TikToku. Řidič znal gesto také a zavolal policii. Ta druhé auto zastavila a zjistila, že tato dívka byla unesena a byla již několik dní nezvěstná.

Chcete ještě jeden ohromující příklad? Již legendární je příběh amerického vojáka, který poklidně mluvil a přitom mrkal morseovkou slovo „torture“ (mučení). Jeremiah Denton byl zajat během války ve Vietnamu v roce 1965. Následující rok ho jeho věznitelé nechali promluvit na videu, které se vysílalo i v USA. Zatímco Denton reagoval na pokládané otázky a z donucení říkal, že je zadržován v dobrých podmínkách, předstíral, že ho oslepuje světlo kamery, vymrkal slovo torture, a poprvé tak svým americkým kolegům potvrdil, že jsou zadržení vojáci mučeni. (Jeremiah Denton nakonec strávil v zajetí skoro osm let. Později se stal senátorem a zemřel roku 2014 ve věku 89 let).

A pak tu máme příběh ženy, která zavolala na tísňovou linku, byla v domě s agresorem a pachatelem domácího násilí. A protože nemohla mluvit otevřeně, předstírala, že si objednává pizzu. Operátor na druhé straně linky naštěstí rychle situaci pochopil a byl schopen se doptat detailů a poslat pomoc, aniž by ženu ohrozil.

Doufáme, že tyhle a podobné triky nebudete nikdy potřebovat, ale – nikdy nevíte. Může se to hodit, může to zachránit život vám nebo někomu ve vašem okolí. Jak ukazují výše uvedené příběhy, lidem v těch situacích pomohla především duchapřítomnost. Tu v takové vysoce stresové situaci dokáže přirozeně zachovat jen málokdo. Dá se to trénovat (jako třeba právě vojáci nebo operátoři krizových linek), většině z nás se ale spíš zamotá hlava, než abychom zvládli přemýšlet klidně. Natož uvažovat, jak předstírat, hrát a dát znamení. Tomu se ale dá pomoci právě tím, že si člověk takto vypjaté situace promyslí předem, připraví si řešení a třeba si ho s ostatními (dětmi) i natrénuje. Kdyby pak na situaci došlo, spíš v ní dokážete zachovat chladnou hlavu, případně jet na autopilota.