Jedny považují práci za hlavní smysl svého života a málokdy se odhodlají změnit firmu. Další oplývají podnikatelským duchem. Třicátnice pak v kanceláři nervózně popíjejí své sójové latté, zatímco ty nejmladší striktně hlídají svůj work-life balance. Na českém pracovním trhu se vůbec poprvé střetávají ženy zcela odlišných věkových skupin. Jak si v práci rozumíme? A co můžeme udělat pro to, aby se nám spolupracovalo lépe? V debatě pořádané firmou Vodafone o tom diskutovaly čtyři výrazné zástupkyně svých generací.
Vlivná advokátka Vladimíra Glatzová, zakladatelka přední české advokátní kanceláře Glaztova & Co. a zástupkyně generace boomerů, se po skončení debaty ve Vodafone Experience Hubu v pražských Stodůlkách během společného focení svěřila, že o tématu na začátku trochu pochybovala – nebyla si totiž jistá, jestli jsou rozdíly mezi generacemi tak výrazné, abychom si během plánované hodiny vůbec měly co říct. Diskuse přenášená živě na YouTube kanálu Vodafone se ale nakonec protáhla téměř dvojnásobně, a pokud by to čas a pracovní nasazení každé z nás dovolilo, nejspíš bychom si postřehy a zkušenosti mohly vyměňovat do teď.
Kromě Glatzové se debaty zúčastnily zástupkyně generace X a výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková, mileniálka a ředitelka Vodafone Business Finance Tereza Vybíralová a také výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek, která společně se mnou v moderátorské roli představovala generaci „sněhových vloček“ – tedy v současnosti proklínanou i obdivovanou generaci Z.
Generace X, která zažila Sametovou revoluci na samém startu svých kariér, byla podle Čermákové v Česku doposud tou vůbec nejšťastnější. „Lidem, kteří na to byli připraveni, se otevřela profesní budoucnost, o níž předchozí generace mohly jenom snít. I generace, které nastoupily poté, to ale měly mnohem těžší,“ podotkla bývalá šéfka inovací v auditorském gigantu Deloitte. Připomněla, že narozdíl od pozdějších generací měla možnost okamžitě začínat na vysokých postech a řadu věcí se učit za pochodu.
„Jednoznačně pozoruji, že mladší lidé jsou ochotní pracovat méně, než jsme byli ochotni my. Neříkám, že to není správné, je to zkrátka fakt,“ zdůraznila Glatzová. „Zároveň si myslím, že moje generace byla v začátcích loajálnější a pokornější. Dnešní mladí chtějí být především dobře vedení a placení, chtějí mít čas na své koníčky. Pokud se jim něco vytkne, jsou rozhození. Často jsou přesvědčeni, že my starší jsme tu od toho, abychom je dál učili a posouvali. Já k práci přistupovala vždy s velkou pokorou a svoji šéfovou jsem poslouchala s respektem.“ Připomněla, že i ona získala díky změně režimu v Československu neuvěřitelné příležitosti v době, kdy už měla zkušenosti, ale celou kariérní dráhu stále před sebou – mohla tak pracovat na prestižních adresách v Londýně nebo Paříži.
Šéfka Vodafone Business Finance Tereza Vybíralová se Sentou v mnohém souhlasila: pro její generaci mileniálů a mileniálek, kteří se narodili mezi lety 1983 až 1995, totiž „rozjetá“ generace X představovala a představuje jistou kariérní překážku. „Když jsme byli v pubertě, rostly tady firmy jako houby po dešti, byla tu spousta úspěšných jmen. Byl to nepříjemný předobraz toho, že vstupujete do světa, kde je spousta hvězd. Já tam najednou stojím s diplomem, koukám a špitám, že bych si s dovolením také něco uzmula,“ smála se. Její generace už podle ní chce v zaměstnání více cítit smysl své práce, i když tomu musí dočasně obětovat například vysokou pozici ve firmě.
Bára Stárek připomněla, že generace Z je první skutečně internetovou generací – a žije tak v rapidně se měnícím světě, v němž stará pravidla už neplatí. „Přemíra informací, která se na nás celý život sype, je neuvěřitelná. Není příjemné vyrůstat v neustálém porovnání se navzájem, zatímco se díváte na všechny světové katastrofy. Je hrozně jednoduché se klouzat po generaci Z, protože jsme na mobilu a nemáme pokoru. Svět nám byl ale daný tak, jak je, a my jsme se v něm naučili žít.“ Nejdůležitější podle ní je, aby si generace navzájem pomáhaly. Což je ostatně přesně důvod, proč jsme se prostorách Vodafone všechny sešly.
Telekomunikační firma navíc data o tom, jak fungují mezigenerační vztahy na pracovišti, od svých zaměstnanců a zaměstnankyň sama sbírá. Viceprezidentka pro lidské zdroje Vodafone Magdaléna Wavle ve své prezentaci připomněla, že ochota učit se nové věci a porozumět i mladším lidem není generačně ukotvená – „být boomer“ podle odpovědí z průzkumu zkrátka není ani tak věková kategorie, jako spíš životní postoj.
Podle Senty se za generačními rozdíly často schovávají lidé, kteří nejsou příliš pracovití. Když se ale firmám podaří správně zaujmout ty nejlepší z trhu, získají loajální zaměstnance a zaměstnankyně i v dnešní době. Mladá generace podle ní chce také být odměňována podle výkonu, ne podle zkušeností. „Věřím tomu, že generace Z má vyšší nároky, ale myslím, že jsou pro 21. století naprosto relevantní,“ doplnila Sentu Bára Stárek. Je podle ní důležité si dělat vyjma práce čas i pro sebe, což ale neznamená, že by mladí lidé v práci nebyli aktivní a kompetentní.
Je hrozně jednoduché se klouzat po generaci Z, protože jsme na mobilu a nemáme pokoru. Svět nám byl ale daný tak, jak je, a my jsme se v něm naučili žít.
- Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem
V rámci debaty došlo i na téma vyhoření. Podle Vladimíry Glatzové je současná doba pro mladé psychicky velmi náročná také proto, kolik možností najednou mají a kolik rozhodnutí musejí dělat. A Senta následně zdůraznila, že vyhoření samozřejmě zažívaly a zažívají také starší generace – jenže dřív se nikdo neodvážil o něm mluvit nahlas. Pokud tedy prohlédneme negativní stereotypy, generace Z a millennials dokázala na pracovní trh přinést i spoustu pozitivního.
V debatě jsme toho kromě všech těchto témat stihly probrat mnohem víc – mimo jiné třeba postavení žen (nejen) v práci a mentální zátěž, sexuální obtěžování na pracovišti nebo to, jaké ženy nás všechny inspirují v kariérním životě i mimo něj. Celou debatu si můžete pustit na YouTube kanálu společnosti Vodafone.