Co začalo jako menstruační aplikace do chytrých telefonů, přerůstá do dalších odvětví a mění celý způsob, jak jsou postaveny technologie. Evropa je kolébkou femtechu a není divu, že nejslibnější startupy vznikají právě tady. Které to jsou a jak je na tom česká femtechová scéna?
Pojmem femtech označujeme rostoucí množství firem na pomezí technologií a medicíny, které vytvářejí produkty na míru ženskému biologickému nastavení a ženskému zdraví. Nejde jen o menstruační a ovulační aplikace, produkty pro těhotné nebo kojící matky. Firmy jako Glow a Flo možná stály na počátku inovace, dnes sem patří funkční oblečení, wearables (i tzv. smart jewelry) či software na míru ženám.
S tím, jak věda a výzkum začínají brát v potaz ženu (nejen muže) jako normu, očekává se prorůstání femtechu do dalších oblastí, od policejních uniforem po testovací panáky při haváriích. Femtech pak nejsou jen produkty, které tyto firmy vytvářejí, ale celý ekosystém: od investic, které plynou do často ženami vlastněných společností, přes otevřenější dveře kodérkám a vývojářkám, které se na vzniku těchto produktů podílejí, až po instituce a kurzy, které zpřístupňují ženám dříve nedostupné obory. Přenastavení technologií tak, aby znaly ženy a pasovaly ženám, to je femtech.
„Firmy sází na to, že jim přijdou vhodně připravení lidé ideálně už s relevantní praxí. Trh a požadavky na pracovních pozicích se však posouvají tak rychle a tak výrazně, že dnes je prakticky nemožné uspokojit extrémní poptávku v digitálních profesích z již „hotových“ lidí - když velká část lidí zůstává vyloučená a nedostává šanci něco se naučit, a hlavně to začít dělat.“
Boj za rovnoprávnost je kormidlo Titanicu. Musí se dlouho držet otočené, aby loď mírně změnila směr
Stačilo pět let, a z úzce vymezeného oboru se stává mainstreamový trend. Údaje z roku 2021 hovoří o více než 200 femtechových startupech po celém světě, reálný počet bude dnes vyšší. Podle Global Entrepreneurship Monitor (GEM) podniká celých 500 milionů lidí po celém světě a globálně vzniká 50 milionů nových firem ročně. Šance, že pár z nich v uplynulém roce byly femtechy, tady je. Na evropském trhu najdeme vyšší desítky z nich.
Přes silný růst trendu ve Spojených státech je to totiž právě Evropa, kdo je kolébkou femtechu. Koneckonců název celému oboru dala dánská podnikatelka Ida Tin, CEO menstruační aplikace Clue, která je dnes dostupná ve 190 zemích v pěti světových jazycích. Na britském trhu pak popularizují femtech firmy jako Moody Month, Elvie pro těhotné ženy a kojící matky, mindsetová a terapeutická aplikace na míru ženám Clementine, Peanut umožňující matkám najít další rodiče v jejich lokalitě, Kheiron pro včasné detekování rakoviny prsu či virtuální klinika plodnosti Apricity.
Aplikaci Moody Month založila Amy Thomson poté, co v roce 2016 přestala menstruovat, a ani si toho nevšimla. Pracovala 80 hodin týdně s high-profile klienty, žila na sacharidech a kafi, pracovala i po příchodu z práce a svoje tělo ignorovala. Podle běžné medicíny měla všechny testy v pořádku, ale zdravotní problémy se kupily. Až specialisté na hormony a výživu jí pomohli pochopit souvislost mezi cyklem a stresem. Aplikaci pak postavila v ryze ženském týmu, aby vyvážila jiné aplikace nadesignované muži.
Zakladatelka seznamky Peanut Michelle Kennedy také vybudovala nástroj z vlastní potřeby, kdy proměnila deset let profesních zkušeností ze sociálních sítí v produkt, který dalším ženám pomůže z izolace v prvních letech s dětmi. Její vizí bylo propojení s ženami v kterékoli fázi života, od puberty a těhotenství přes mateřství a menopauzu tak, aby tři generace žen v jedné rodině našly každá to, co potřebují.
A to není zdaleka všechno. Ze Švýcarska pochází digitální zdravotnická firma Ava vyrábějící první náramek měřící plodnost, který schválila americká FDA. V Berlíně dostávají masivní investice startupy Femna (zdravotnictví přístupnější ženám) a Inne (první produkt umožňující ženám otestovat ovulaci a plodnost ze slin v domácím prostředí) a sídlo zde má i zmíněná Clue. Kodaňská OUI pracuje na nehormonální antikoncepci nové generace a podobně je na tom stockholmská společnost Natural Cycles. V Paříži pak sídlí Perifit – virtuální trenažér Kegelových cviků.
Pouštíme si technologie pod kůži, žijeme jako avataři v počítačových hrách, jsme nevyhnutelně zasíťovaní. Kde jsou hranice našeho těla a mysli? Tématy speciálu nové printové Heroine ŽENY V IT jsou diverzita, bezpečnost, ale také hraní nebo biohacking a kyborgové.
Biohackeři a kyborgové. Aby byl člověk tzv. „kyborgem“, musí v sobě spojit organické a mechanické části. Například si do těla dát čip, jako to udělala bojovnice v MMA a brazilském jiu-jitsu Lucie Komárková.
Nezapomínáte na bezpečnost? Gabriela Zaal jako obchodní ředitelka a Blanka Nováková v čele IT provozu rozumí digitálnímu prostředí, ve kterém se všichni pohybujeme stále víc. Jaká jsou největší rizika běžného online života?
Ženy by se měly víc chválit. Nejdřív udělala technologie pro ženy sexy a teď z nich zase dělá unisexový obor. Dita Formánková, propagátorka žen v technologiích a ředitelka péče o diverzitu a inkluzi talentu ve firmě Avast.
A mnohem více ve speciálu Ženy v IT v novém čísle časopisu Heroine.
Také na českém trhu máme hned několik zástupců. Menstruační spodní prádlo Snuggs, které se pyšní nejvyšší investicí do menstruačních kalhotek v Evropě (ve výši 40 milionů korun), je jedním z nich. V regionu střední Evropy jsou bezesporu nejvýznamnějším hráčem. „Zatím jsme moc neslyšeli o projektech, které by se dostaly do širšího povědomí a vyrostly ve firmy se zajímavou ambicí a dopadem,“ potvrdil nám spoluzakladatel a COO společnosti Tomáš Zahradník, když jsme pátrali po sousedních zemích.
Zajímavé je, že z Česka pochází také aplikace zpřesňující odhad plodného okénka v cyklu ženy, a tím snižující náklady na řešení neplodnosti (Kegg), sídlící v San Franciscu. Respektive z Česka pochází její zakladatelka Kristýna Čahojová, která pro TyInternety trefně podotkla, že „kdyby mohli muži otěhotnět a porodit dítě, měli bychom samohybné kočárky, bezbolestnou a bezkrevnou techniku testů a samozřejmě porodnost bez vedlejších účinků“.
Jde na českém trhu prorazit lépe, nebo hůř než v zahraničí? „Spíš je to o velikosti trhu. Ten český je pro firmy našeho typu většinou malý a velmi brzy musíme začít řešit, zda budeme expandovat do zahraničí, nebo rozšiřovat portfolio o nové produkty. Firmy na velkých domácích trzích tohle mohou řešit později, jsou pod menším tlakem. Na druhou stranu se to pak může stát jejich slabinou a my z menších zemí máme díky tomu průbojnější mentalitu,“ vnímá Tomáš Zahradník. V roce 2021 si dali za cíl proměnit se z české firmy na mezinárodní a začít stavět příběh pro západní Evropu. „Začátkem roku dělaly zahraniční tržby 20 %, na konci už 50 %. Značná část týmu nyní pochází ze zahraničí,“ dodává provozní ředitel Snuggs.
Z hlediska toho, kam femtech půjde, ještě nepanuje veřejná debata. „Chtěli bychom vybudovat ekosystém produktů pro intimní péči a prevenci a pomáhat lidem mít méně starostí a nepohodlí po celou dobu života. Letos uvedeme několik nových produktů, které tuto vizi naplňují,“ odpovídá Tomáš na otázku, kam Snuggs jako lídr tuzemského femtechu míří.
Z výzkumů vyplývá, že ženy už odmala, v holčičím věku, mají tendenci posuzovat technologie více podle toho, k čemu mohou být užitečné. Do procesu návrhu a vývoje nových produktů tak přinášejí nejen pohled uživatele, ale hlavně vizi a směr, kterým by se měly technologie ubírat, aby zůstaly relevantní k tomu, k čemu mají skutečně sloužit.
Dle jeho slov se snaží budovat firmu, která se stará o komunitu i environmentální dopad. „Darovali jsme menstruační kalhotky samoživitelkám v Praze a v Berlíně, finančně podpořili centrum Anabell pomáhající osobám s poruchami příjmu potravy. Loni jsme změřili dopad menstruačních kalhotek na životní prostředí a letos se pokusíme získat certifikace B Corporation.“
V environmentálním narativu se shodují se SAYU: „Udržitelnost je pro nás stěžejní hodnotou, proto jsou zvolené materiály místní,“ řekla pro Forbes zakladatelka elegantních menstruačních kalhotek Jana Mohlová. K dalším značkám patří Bodymoody alias body proti menstruačním bolestem s přiléhavým mottem „Textil místo ibalginu“.
Reagovat na poptávku spotřebitelů je jedna věc, samotný obor technologií druhá. Globálně pořád jen 10–17 % pracovní síly v technologických oborech tvoří ženy, a právě femtech je nadějí tato čísla – a de facto i způsob, jak jsou technologie pro lidstvo vytvářeny – vybalancovat.
Obor jako takový pak logicky láká kodérky a developerky. Důležitou součástí rovnice jsou rekvalifikační kurzy a kodérské kempy zpřístupňující práci v IT ženám. V Česku jsou proto důležitým podpůrným prvkem pro růst femtechu například Czechitas, jejichž kurzy, kterých již bylo více než 1400, prošlo přes 25 tisíc žen. „Mnoho z nich do světa IT zatím jen zvědavě nakukuje, ale rostou i řady těch, které se pustily do vlastních projektů. Ty odrážejí technologické nápady, které dnes ženám na trhu chybějí – ať už jde o pocit bezpečí při výběru místa k bydlení, lepší podporu cestování městskou dopravou, podporu seznámení se rodin s dětmi, či podporu při výběru základní školy,“ říká spoluzakladatelka Czechitas Barbora Bühnová a dodává: „Z výzkumů vyplývá, že ženy už odmala, v holčičím věku, mají tendenci posuzovat technologie více podle toho, k čemu mohou být užitečné, než podle toho, jak vypadají uvnitř. Do procesu návrhu a vývoje nových produktů tak přinášejí nejen pohled uživatele, ale hlavně vizi a směr, kterým by se měly technologie ubírat, aby zůstaly relevantní k tomu, k čemu mají skutečně sloužit.“
Potenciál tady je, první velcí hráči také. Je pak také na nás – ať už spotřebitelích, či současných a budoucích zakladatelích, jak rychle bude femtech růst a jak se budou technologie přizpůsobovat potřebám všech.