Umělá inteligence versus klima. Jak moc zatěžuje přírodu vytvoření jednoho obrázku pomocí AI?
Když loni vývojářská firma OpenAI uvolnila pro veřejné použití svůj ChatGPT, vyvolala tím lavinovou reakci. Se svými chatboty přispěchaly další firmy, kromě textů se během pár měsíců začaly generovat i obrázky a videa. Jenže čím dál víc se začíná mluvit i o odvrácených stránkách umělé inteligence. Kromě toho, že usnadňuje generování takzvaných deep fakes, je také nesmírně energeticky náročná. Jde vůbec AI užívat eticky?
Mnozí z nás se snaží žít tak, aby zbytečně neničili a nezatěžovali přírodu. Třídíme odpad, používáme MHD, na nákupy si nosíme vlastní tašky a nebalíme v obchodě každou položku nákupu zbytečně do vrstev plastu. Ne každý si ale uvědomuje, jakou zátěž pro životní prostředí představují naše elektronické „hračky“, třeba oblíbené generování nejrůznějšího obsahu s pomocí nástrojů umělé inteligence.
„Vygenerovat jeden obrázek spotřebuje tolik energie jako jedna hodina provozu vaší lednice nebo jedno nabití telefonu. Generování textů je o něco „lacinější“, ale to neznamená, že je jeho cena zanedbatelná,“ píše ve svém textu o environmentálních úskalích modelů AI Anna Vošáhlíková. Nikdo navíc nedokáže přesně spočítat, kolik energie se spotřebovalo na samotné trénování umělé inteligence.
A tak stojíme před dilematem – podobně jako když zvažujeme nákup oblečení v řetězcích fast fashion. „Je pro mne jako pro uživatele eticky ospravedlnitelné vygenerovat si obrázek, text nebo video i za cenu spotřeby, kterou, jak nyní vím, tento proces obnáší?“ ptá se Anna Vošáhlíková a čtenářům webu Heroine.cz nabízí svůj osobní pohled i odpověď.
