V Polsku začal platit nový zákon, který téměř zakazuje interrupce. Jedná se o masivní zásah do lidských práv. Redaktorka polského serveru Polityka Joanna Podgórska přináší v rozhovoru s ředitelkou neziskové organizace Federace pro ženy a plánované rodičovství Krystynou Kacpura bezprostřední pohled na realitu polských žen, které se s platností protipotratového zákona dostávají do neřešitelných životních situací.
Telefony u vás zvoní bez přestávky?
Krystyna Kacpura, ředitelka Federace pro ženy a plánované rodičovství: Situace je strašná. Noc z 27. na 28. ledna byla nejhorší noc za třicet let, co ve Federaci pracuji. Volaly nám ženy, které byly uprostřed zákroku. V případě ukončení těhotenství kvůli vadám plodu se totiž jedná o delší proces. Nejdříve dostanete tabletky, potom zákrok pokračuje dalšími úkony. Volaly ženy, které už byly objednané na zítra nebo pozítří. I ty, které čekaly na výsledky prenatálních vyšetření. Volaly nám dokonce i ženy v raném stádiu těhotenství a ptaly se, co se bude dít, pokud se při vyšetření zjistí vady plodu.
Co se bude dít?
Zákaz platí teprve několik dnů, takže o nějakém dobrém řešení je těžko mluvit. Snažíme se každé z těch žen nějak pomoci, poradit jí, kam se obrátit. Všechno je v souladu se svobodou poskytování informací. To zatím zakázané není. Existuje také iniciativa Potrat bez hranic (Aborcja bez Granic), která ženám pomáhá vycestovat do zahraničí. Doufám, že se hranice úplně neuzavřou. Naše Federace začala spolupracovat se skupinou psychiatrů, kteří zastávají názor, že pokračování těhotenství s vážnými, letálními vadami je ničivé pro psychické zdraví. Ja jsem v poslední době neměla ani jeden telefonát od ženy, které při vyšetření zjistili trisomii 21 neboli Downův syndrom. Jednalo se o případy kyklopie, anencefalie, akranie, omfalokély, což znamená, že orgány dítěte nejsou uloženy v břiše, ale venku, letálních vad srdce nebo ledvin, rozštěpu páteře po celé délce plodu. Donosit takové těhotenství je často spojeno s nutností císařského řezu nebo četnými komplikacemi. A jedná se o mladé ženy, které chtějí mít děti. Nevím, proč je náš stát tak krutý.
Takže teď ženám poskytujete také psychiatrickou podporu?
Pravicoví (konzervativní – pozn. red.) poslanci často říkají, že legální potrat nadále umožňuje bod zákona spojený s ohrožením života nebo zdraví matky. Působí to, jako by nám napovídali. Psychiatr může skutečně vydat posudek, že těhotenství ohrožuje psychické zdraví ženy nebo dokonce její život, protože by mohla spáchat sebevraždu. Ale politici by to měli říkat lékařům, ne nám. Možná se najdou odvážlivci, kteří v takové situaci prohlásí, že těhotenství ohrožuje život nebo zdraví ženy, a potrat provedou. Ale já o tom pochybuji. Taková situace je velmi vzácná, ukončení těhotenství kvůli ohrožení života nebo zdraví ženy představuje sotva jedno procento případů. Musíte mít potvrzení, že těhotenství ohrožuje život matky. Zdraví nestačí.
Ženy jsou odhodlané. Nechtějí, aby jejich dítě trpělo – ani chvilku. Nejde jim o vlastní komfort, ale o rodinu a o utrpení dítěte s tak četnými vadami.
Pamatuji si případ šestačtyřicetileté ženy z Kujawska, která měla obrovskou oční vadu, hodně přes dvacet dioptrií. Dostala potvrzení od očního lékaře, že těhotenství jí může způsobit ztrátu zraku. Jiný očař tuto diagnózu zpochybnil. Byly jsme si jisté, že se podaří této ženě pomoci. Podala stížnost k pacientskému ombudsmanovi. Sešla se komise složená ze státní konzultantky pro oční lékařství, gynekologa a myslím ještě jednoho lékaře. Komise došla k závěru, že žena tak jako tak v budoucnosti oslepne.
Takže může porodit…
A pak se má jako nevidomá šestačtyřicetiletá matka starat o nemluvně. Pokud vím, absolvovala potrat v zahraničí. Na pokrytí nákladů se skládala celá její rodina.
Psychiatři, kteří s vámi spolupracují, takové posudky vystavují?
Ano. Od doby, kdy byl zaveden téměř úplný zákaz potratů, jsou na tom ženy, které nám volají, po psychické stránce příšerně. Jsou odhodlané. Nechtějí, aby jejich dítě trpělo – ani chvilku. Nechtějí si klást jejich utrpení za vinu. Říkají, že jim nejde o vlastní komfort, ale o rodinu a o utrpení dítěte s tak četnými vadami. Každé takhle problematické těhotenství ohrožuje život a zdraví ženy. Již po 22. říjnu, kdy Ústavní soud vydal rozhodnutí, podepsalo mnoho lékařů a gynekologů otevřený dopis. Jenže zadní vrátka, o kterých hovoří pravicoví poslanci, jsou prostě fikce. Jsme v pasti. Ženy jsou natolik vyděšené, že jsou jen krok od propuknutí psychických problémů. Před pár dny nám volala žena, která se ptala, jak dlouho by měla sedět ve vaně s horkou vodou. Předtím běhala po schodech, aby si vyvolala potrat. Ví, že její plod je těžce poškozený. Čím dál častěji má sebevražedné myšlenky.
Iniciativa Ciocia Czesia je skupina dobrovolnic, která organizuje pomoc polským ženám. Pořádají na příklad finanční sbírku, z ní chtějí Polkám pomoci hradit náklady na potrat v zahraničí.
Také lékaři jsou v pasti. Pokud usoudí, že těhotenství ohrožuje život ženy, a rozhodnou se provést potrat, může je stíhat prokurátor. Hrozí jim trest až tři roky vězení a ztráta práva na výkon povolání. Pokud potrat neprovedou a pacientka zemře, mohou být obviněni také.
Bohužel. Který lékař v takové situaci jednoznačně konstatuje, že matce hrozí smrt? Myslím, že v současném právním systému snáze obhájí, že mu pacientka zemřela – nezaviněné úmrtí ve zdravotnictví –, než provedený potrat, pokud prokurátor po zákroku požádá o dokumentaci a nějaká lékařská komise rozhodne, že žena v ohrožení života nebyla. O psychickém zdraví ani nemluvím. Řekne se, že máme terapie, máme psychiatry. Jako by jich bylo všude plno a každý měl na terapii peníze. Toto rozhodnutí zasáhne zejména nejchudší ženy, které mají omezený přístup k informacím. Mám velký strach, že se Polky začnou uchylovat k nebezpečným metodám ukončení těhotenství. A zodpovědný za to bude polský stát.
Jen pět procent polských nemocnic provádělo legální potraty. Tyto možnosti už neexistují.
Nevěřím, že žena, která se rozhodla pro potrat, od něj upustí, protože jí to stát nedovoluje. Bylo to tak vždycky. A pokud jde o lékaře, ti nám také vyděšení volají a ptají se, co mají dělat. Jeden vyprávěl, že má pacientku uprostřed procesu ukončení těhotenství. Dostala tabletky a najednou vstoupil v platnost zákaz. Co má dělat?! Žena šílí, začíná se u ní projevovat autoagresivní chování. Je nekomunikativní, nikomu nedovolí, aby se k ní přiblížil. Chce rozbíjet skleničky, aby měla ostrý kus skla. Co jsem mu mohla poradit? Ať zavolá psychiatra, nechá vyhodnotit její stav a v kartě popíše její chování. V tu noc se podařilo potrat dokončit. Takových příběhů bylo hodně. Ani pacientky, ani lékaře nikdo předem neupozornil, že bude náhle v noci publikováno rozhodnutí (Publikováním vstoupilo rozhodnutí Ústavního soudu a změna zákona v platnost – pozn. red.).
Dá se určit, kolik je žen, které už byly objednané na nějaký termín a dozvěděly se, že zákrok nebudou moci podstoupit?
Ne. Nás nekontaktují všechny. A ty, které nám volají, už nepočítám, protože na to teď nemám myšlenky. Teď je nejdůležitější s tou ženou promluvit a pomoci jí. Často mluvím s jejich partnery, protože ony jsou na rozhovor moc otřesené.
Co pro ně dnes můžete udělat?
Již před 22. říjnem to nebylo snadné. Jen pět procent polských nemocnic provádělo legální potraty. Ženy, které se na nás obracely, dostávaly právní pomoc, podrobné informace co, jak a kde, říkaly jsme jim, ve které nemocnici mohou legální zákrok podstoupit. Tyto možnosti už neexistují. Dnes jsme v kontaktu se skandinávskými státy. Ve švédském, norském a islandském parlamentu už jsou zákony, které mají Polkám umožnit legální bezplatné potraty v těchto zemích. Doufáme, že se takto rozhodnou i jiné evropské země. Pomoc nabízejí také feministické organizace a Polky žijící na západě. Vytvářejí podpůrné skupiny. Děje se to tady a teď. Holandská gynekoložka dr. Rebecca Gomperts, zakladatelka organizace Women on Web, oznámila, že bude posílat potratové pilulky Polkám, které se potýkají s problematickým těhotenstvím, protože to je v souladu se směrnicemi WHO. Pomoc nabízí také Potrat bez hranic. Na stránkách Federace sdílíme adresy, které známe. Děláme, co dělat můžeme.
Článek vyšel na serveru Polityka. Text zveřejňujeme s laskavým svolením polské redakce.
Překlad: Anna Šašková Plasová
Copyright: ©Polityka sp. z o.o. S.K.A 2021