Barbora Procházková zákrok zažila několikrát. Dobrovolně na něj šla jednou. Jako máma totiž věděla, že další přírůstek její rodina prostě nezvládne. Zatímco po zjištění vývojové vady v těhotenství k ní lékaři a lékařky přistupovali mile, citlivě a s empatií, na interrupci, pro níž se rozhodla sama, zažila úplně jiný přístup. Všem ženám by proto přála, aby se za sebe na klinikách a v ordinacích dokázaly postavit.
Tento příběh je z důvodu citlivosti tématu jako prémiový obsah přístupný jen platícímu čtenářstvu a předplatitelstvu Heroine. Přestože všechny ženy dobrovolně souhlasily se zveřejněním jména, fotografie a svého příběhu, chceme je uchránit před zbytečnými útoky v online prostředí. Děkujeme za pochopení.
Bylo to moje páté těhotenství. To, že je to tady znova, jsem vycítila velmi záhy. Přesto to ale byl obrovský šok. Když jsem zjistila, že jsem opravdu těhotná, zaplavil mě kromě překvapení také velký pocit viny. S manželem máme už tři děti a já věděla, že další bych neustála ani já, ani naše manželství.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!