23. Ji.hlava je tady: 277 filmů, od Sobojleva k Havlovi
Třiadvacátá Ji.hlava je za dveřmi. Mezinárodní festival dokumentárních filmů nabídne premiéry českých snímků, přehlídku ukrajinského režiséra Felixe Soboleva, filmy žen o ženách i dosud nezveřejněné záběry z posledních let Václava Havla.
Ji.hlavský festival letos pobídne k symbolickému usmíření východní a západní Evropy. „Dlouhodobě sledujeme dvě protichůdné tendence. Jednou je uzavírání se mnohých západoevropských institucí do sebe a druhou východoevropský pocit, že uznání lze dobýt pouze na Západě. Ji.hlava nikdy toto myšlení nesdílela, vždycky nám šlo o objevování a propojování originálních tvůrců napříč zeměmi a regiony,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „Zatímco v minulém roce jsme uvedli velkou retrospektivu direct-cinema-verité, která propojila kinematografie Spojených států, Kanady a Francie, letos dáváme významný prostor východoevropským tvůrcům. Autorem letošní festivalové znělky i režisérem, kterému věnujeme kompletní retrospektivu, je kazachstánský režisér Sergej Dvorcevoj. Doslova mezinárodním objevem je pak představení díla Ukrajince Felixe Soboleva. Jeho profil doplní unikátní přehlídka ukrajinského filmového experimentu 60. až 90. let,“ doplňuje Hovorka.
Ji.hlava č. 23 v číslech
Filmů bude letos v Ji.hlavě celkem 277. Z toho 91 ve světové premiéře, 47 v premiéře mezinárodní a 17 bude premiér evropských. Přihlášených filmů bylo celkem 3700.
Další důležitou programovou linií letošního ročníku budou Proměny ženy; téma ostatně předznamenává i festivalová znělka. Ta letos nabízí jediný záběr: pohled na tvář herečky Samal Yeslamové. „Její tvář zachytil režisér Dvorcevoj náhodou, mimo scénář, bokem natáčení svého posledního hraného filmu Ayka. Zatímco za svou roli v tomto snímku získala Yeslamová na loňském festivalu v Cannes cenu pro nejlepší herečku, na nástupišti metra je ‚jen‘ sama sebou,“ vysvětluje Hovorka. A pokračuje: „V posledních letech pozice žen ve společnosti sílí, a nejen ve společnosti, i v dokumentárním filmu.“ Podle Hovorky filmy režírované ženami upoutají sugestivním odkrýváním bolestných témat, jsou formálně inovativní a empaticky naslouchají druhému. Ať jde o zkoumání ženské identity ve filmové eseji německé režisérky Pii Hellenthalové (Pátrání po Evě), o téma znásilnění, které otvírá Francouzka Alexe Poukinová (Bez postihu), nebo o světoznámou kauzu Harveyho Weinsteina britské režisérky Ursuly Macfarlanové (Nedotknutelný). „Smutnou součástí této ženské linie v programu bude i pocta tvorbě talentované slovenské režisérky Márii Rumanové, která tragicky zemřela na sklonku letošního léta,“ dodává Hovorka.
Pilař, Havel, Antarktida
Jaké filmy letošní program nabídne? V sekci Česká radost bude soutěžit rekordních jedenadvacet snímků. Režisérka Adéla Komrzý uvede film Viva video, video viva o svém dědečkovi Radku Pilařovi, který tentokrát vystupuje překvapivě v roli zakladatele českého videoartu. Věra Čákanyová představí dokument FREM, který vznikal v extrémních podmínkách Antarktidy a slibuje „audiovizuální rekviem za homo sapiens“. Radovan Síbrt přiveze snímek Postiženi muzikou, věnovaný kapele The Tap Tap, která je složena z hudebníků se zdravotním postižením.
Silně osobní linii sledují ve svých dílech režisérky Barbora Jíchová Tyson a Kateřina Turečková: první se ptá po smyslu instituce manželství (Hovory o nevěře), druhá tematizuje trans-identitu (Proč se cítím jako kluk). Třicáté výročí sametové revoluce pak analyzuje Robert Sedláček. Jeho základní otázka zní: Naplnily se cíle Občanského fóra z listopadu 1989?
„Třiceti letům od konce komunismu v Československu věnujeme speciální programovou sekci s názvem Studio 89,“ říká Marek Hovorka a pokračuje: „Pohled na Václava Havla, intelektuální ikonu politických změn, nabídnou hned tři různé programy: undergroundové filmy, v Česku nikdy nevysílaný portrét režírovaný Jurajem Herzem a první ukázky z dokončovaného filmu Petra Jančárka o posledních letech Havlova života. Dokumentární filmy se zaměří na konspirační teorie i mikrostudii revoluce, v tomto případě přímo na pražské FAMU.“ Devadesátá léta dala podle Hovorky základ představě o demokracii, jak ji v Česku vnímáme dodnes, přestože celý svět se zásadně proměnil. Proto i festivalové Inspirační fórum bude hledat příčiny současné krize demokracie i její možný „upgrade“, stejně jako Karel Vachek, který svým šestihodinovým opusem Komunismus a síť věští konec zastupitelské demokracie.
23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava proběhne 24.–29. října 2019.
Ouředník, Bán, Sýrie
Na co se může divák těšit dál? Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentu nabídne letos devět snímků: z Francie, Velké Británie, Indie, Madagaskaru anebo Palestiny. Například adaptaci globálně úspěšné prózy Patrika Ouředníka Europeana, která vyšla poprvé před osmnácti lety a od té doby se dočkala překladu do šestatřiceti jazyků. Filmová „hříčka“, realizovaná francouzským režisérem Arnaudem de Mezamat, se jmenuje Doufám, že se máš dobře a vybízí k „zamyšlení nad různými stránkami lidství“.
Šestnáct snímků představí sekce Mezi moři, zaměřená na střední a východní Evropu. Ve světové premiéře bude uveden třeba Ráj na zemi, filmový portrét slavného slovenského fotografa Andreje Bána v režii Jaroslava Vojtka. „S přítelem Andrejem odhalujeme příběhy lidí, kteří museli násilně opustit své domovy,“ říká režisér o Bánovi, který víc než třicet let přináší reportáže z krizových oblastí světa, jako Afghánistán, Kosovo či Ukrajina.
Ani letos nebude chybět sekce První světla, která uvede devět výrazných debutů. Jedním z nich je snímek Vydat se na cestu, ve kterém turecký režisér Mustafa Emin Büyükcoşkun vzpomíná na třiatřicet lidí, kteří přišli o život v syrském městě Kobani, kde se před několika lety střetly zájmy Turecka, Kurdů a takzvaného Islámského státu.
Jeskyně i komunismus
Sekce Svědectví nabídne jedenáct filmů, mezi nimiž zaujme například Jeskyně syrského režiséra Ferase Fayyada; ten si z předloňské Ji.hlavy odvezl cenu za snímek Poslední v Aleppu, který byl následně nominován i na amerického Oscara. Jde o lidsky silný dokument o lékařce Amani Ballorové, která se svými kolegyněmi ošetřovala pacienty podzemní nemocnice v obklíčené syrské Ghoutě.
Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení představí vedle zmíněné novinky Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie také Krizi Alexandra Hackenschmieda; unikátní dokument z roku 1939, realizovaný ve Spojených státech amerických, bezprostředně nahlíží na politické a společenské dění v Evropě roku 1938.
Pevnou součástí festivalového programu jsou každoročně také experimentální dokumenty. Sekce Fascinace se věnuje světovému filmu, EXPRMNTL.CZ pak filmu českému. „Ve Fascinacích představujeme filmy, které hledají, jak nově uchopit realitu. Jedna z výrazných tendencí posledních let je takzvaná hybridizace. Filmaři využívají tradiční postupy filmové avantgardy, ale hledají také nové cesty: performanci, hraný nebo animovaný film,“ vysvětluje dramaturgyně obou sekcí Andrea Slováková. Například čínský film Akce, téměř neschopný myslet zachycuje vnitřní svět vojáka zabitého při výbuchu. Snímek Divoši pracuje s performancí, land-artem i výtvarnou instalací. A český výtvarník Zbyněk Baladrán nabídne například esejisticky laděný kus s názvem Bezmocný zdroj veškeré moci. Vítěz v sekci EXPRMNTL.CZ si letos odnese s cenou i 50 tisíc českých korun (ve spolupráci s 8smička – zóna pro umění)
Průhledná bytost: Felix Sobolev
Velkým objevem letošní Ji.hlavy je – vedle neznámých filmových experimentů všetečného avantgardisty Mana Raye – tvorba ukrajinského filmaře Felixe Soboleva (1931–1984). Jeho práce představí sekce Průhledná bytost. „Snažíme se vždycky představovat režiséry, kteří posunuli přemýšlení nad dokumentárním filmem,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková. Sobolev je podle ní legenda: od 60. let minulého století patřil mezi hvězdy sovětského dokumentu a vyprodával kinosály, mimo Ukrajinu je ovšem dodnes zcela neznámý. „Hledal nové tvůrčí postupy: pracoval s animací, s časosběrnými materiály, sám vynalézal přístroje, kterými zachycoval jinak nezachytitelné jevy,“ pokračuje Slováková. A doplňuje, že letošní Ji.hlava uvede sedm Sobolevových filmů. Například průlomový snímek Jazyk zvířat (1967), který hledá paralely mezi zvířecím a lidským světem, nebo Vytrvejte, máte talent (1979), v němž režisér zkoumá, jak překonat psychologické bariéry.
Vlna v síti
Třiadvacátá Ji.hlava uvede i tradiční „masterclasses“, tedy přednášky filmových profesionálů. Svou práci přiblíží přední rumunský režisér, scenárista a iniciátor rumunské nové vlny Cristi Puiu nebo makedonský producent Atanas Georgiev. Ke slovu přijde i česká dokumentaristka Barbora Chalupová. Ta spolu s Vítem Klusákem stojí za úspěšným dokumentem V síti, který tematizuje zneužívání dětí na internetu. Chalupová v Ji.hlavě okomentuje vystřižené scény z filmu. O své tvůrčí práci pak pohovoří i autor ji.hlavské znělky Sergej Dvorcevoj.
Kdo bude v porotě
Soutěžní sekce Opus Bonum má jako vždy jediného porotce: letos jím bude zmíněný Cristi Puiu. V pětičlenné porotě mezinárodní sekce Mezi moři zasednou například srbský filmař Srđan Keča nebo emeritní profesor filmových studií na University of Pennsylvania Timothy Corrigan. Nejlepší český dokument posoudí mimo jiné loňský vítěz České radosti Karel Žalud a slovenská spisovatelka Monika Kompaníková. Nejzdařilejší prvotinu v sekci První světla zhodnotí zástupci světových festivalů, mezi nimi umělecká ředitelka filmového festivalu ve švýcarském Nyonu Emilie Bujesová. Nejlepší experimentální film vyberou Andrea Lissoniová z londýnské Tate Modern a španělský filmař Carlos Casas. Sekci Svědectví posoudí mimo jiné Clifford Coonan, novinář se specializací na vztahy mezi Evropou a Asií, nebo redaktorka Deníku Referendum Fatima Rahimi. A nebude chybět ani středoškolská porota, tentokrát sestavená výjimečně z pedagogů: ti vyberou nejlepší film v sekci Česká radost.
Nebát se (klimatické) krize
Třiadvacátá Ji.hlava nabídne i řadu věcí mimo projekce. Třeba Dokumentární dialogy. Ty proběhnou v rámci rozšířeného Inspiračního fóra a jejich dramaturgem i moderátorem je Filip Remunda. Letos přijali pozvání Isabella Saltonová, ředitelka brazilské environmentální organizace Instituto Terra (téma Klimageddon); dagestánská spisovatelka Alisa Ganieva, která svoji prvotinu Salaam, Dalgat! musela napsat pod mužským pseudonymem, aby unikla škatulce „psaní pro ženy“ (Proměny ženy); chorvatský filozof a politický aktivista Srećko Horvat (Re:demokracie); nebo Američan mexického původu, spisovatel a bývalý člen pohraniční stráže Francisco Cantú, jehož kniha The Line Becomes a River (Hranice se stává řekou), v níž čerpá z vlastní zkušenosti na hranici dvou světů, se stala bestsellerem (téma Jak se nebát). Inspirační fórum trvá po celou dobu festivalu a nabídne každý den bohatý program – dohromady vystoupí víc než stovka odborníků z celého světa.
Krátká radost: sledujte filmy už teď!
Krátká radost je název soutěžní sekce, která uvádí snímky z celého světa, jejichž krátká stopáž ukazuje možnosti a sílu dokumentu. Letos jsou všechny nominované filmy zpřístupněny on-line od 7. do 22. října na portálu DAFilms.cz. Porotci v této sekci jsou přímo diváci; ti mohou zdarma zhlédnout všechny filmy a následně hlasovat pro nejlepší z nich, a to až do půlnoci 22. října. Vítězný film získá on-line distribuci a propagaci (v hodnotě 3000 eur) a bude tradičně nominován do předvýběru amerických Oscarů v kategorii krátký dokumentární film.
A co děti?
Ji.hlava pamatuje i na menší a nejmenší, děti a mládež od nuly do čtrnácti let. Pro ty nejmenší bude k dispozici hrací koutek s hlídáním. Ve spolupráci s časopisem Raketa proběhnou animační dílny s výtvarnicemi Mařenkou Urbánkovou a Terezou Novou. René Nekuda představí svůj Příběhostroj. Na programu jsou dále koncerty (divadlo Koňmo), výtvarno (humpolecká Zóna pro umění 8smička) i divadlo: „To bude každý den: Víťa Marčík, Anička a letadýlko nebo storytelling Michaly Piskačové,“ vypočítává dramaturgyně dětského programu Iva Honsová. A chybět nebude ani film: dokumenty pro děti i pásma večerníčků z televiznáho Déčka. Speciální novinkou letošního ročníku Ji.hlavy dětem pak bude provázání dětského programu s programem dospělých, konkrétně s Inspiračním fórem. Osobnosti z různých oborů zavítají mezi děti – a děti se stanou přispěvateli diskusního fóra dospělých.
IDF představí přední dokumentaristy a předá ceny Silver Eye
Institut dokumentárního filmu (IDF) tradičně obohatí program ji.hlavského festivalu. Pořádá zde mezinárodní workshop Ex Oriente Film, v němž režiséři a producenti pracují na vývoji svých dokumentárních projektů za pomoci předních režisérů, producentů, střihačů a dalších profesionálů. Pro všechny filmové fanoušky i odbornou veřejnost je v rámci otevřeného programu workshopu připravena řada masterclasses a přednášek v angličtině.
Do Jihlavy přijede dánský střihač Niels Pagh Andersen, proslulý mj. svou spoluprací s režisérem Joshuou Oppenheimerem na filmech Způsob zabíjení a Podoba ticha. Další z hostů, režisér a producent Audrius Stonys, má na svém kontě Evropskou filmovou cenu za film Země nevidomých, a svůj oceňovaný snímek, América, představí režisér a kameraman Erick Stoll. Producent a střihač Atanas Georgiev prozradí, jaká cesta vedla k úspěchu festvalového hitu Honeyland, vítěze letošního Sundance.
IDF v Jihlavě po jedenácté udělí ceny Silver Eye nejlepším filmům ze střední a východní Evropy, jež byly přihlášeny do trhu East Silver. Mezinárodní poroty rozhodnou o vítězích ve dvou kategoriích, krátkometrážní a celovečerní. Pro filmové profesionály bude po celou dobu otevřena videotéka East Silver s téměř 300 filmy, jež jsou celoročně přístupné online na webu dokweb.net.
Úvodní fotka je z filmu Jaroslava Vojtka Ráj na zemi
