Kdo miluje, ten se dělí.
Kdo miluje, dělí se. To je heslo náboženské skupiny Boží láska, která se snaží manželským párům pomocí nezvyklých skupinových sexuálních praktik navrátit blízkost, víru i touhu. Odvážné, originální a vášnivé dystopické drama z nedaleké budoucnosti je dílem pětatřicetiletého brazilského režiséra Gabriela Mascara (Neonový býk). Snímek byl ve světové premiéře uveden na MFF v Sundance za nadšeného ohlasu světových médií – kritici oceňují strhující vizuální styl, promyšlenost scénáře i výborné herecké výkony. Server Indiewire popisuje „nápaditou pastvu pro oči v každém záběru“, web RogerEbert hovoří o „šokujícím, skvěle zahraném a překvapivě erotickém“ snímku, Hollywood Reporter označil Mascara za „jednoho z nejodvážnějších a nejnadanějších filmařů své generace.“ Do českých kin vstupuje film 7. listopadu, předpremiéru si ale odbyl 1. listopadu v Biu Oko na festivalu brazilského filmu Kino Brasil.
Boží láska se odehrává v Brazílii roku 2027. Největší slavností už není karneval, ale velká taneční oslava Stvořitelovy lásky a pro rozhřešení si lidé mohou dojet do drive-through zpovědnice. Bůh je všudypřítomný i v životě hlavní hrdinky filmu, rozvodové úřednice Joany, která prochází krizí – nedaří se jí otěhotnět. I proto se ještě víc upíná ke svému osobnímu poslání – přesvědčit co nejvíce párů, které k ní přicházejí s žádostí o rozvod, aby si svůj čin rozmyslely. V tom jí pomáhá sektářské společenství Boží láska, které se ve jménu Bible pomocí skupinových sexuálních praktik snaží párům vrátit do vztahu blízkost a touhu.
Boží láska. Scénář a režie Gabriel Mascaro. Brazílie. Česká premiéra: 7. listopadu 2019
Pro režiséra Gabriela Mascara je film Boží láska velmi osobním komentářem k současnému dění v jeho rodné Brazílii. „Během několika posledních let proběhla v zemi pod taktovkou mocných ultrakonzervativních sil a za vydatné podpory médií kulturní, společenská a politická transformace. Signály, že se rodí pro Brazílii nový plán, jsou jasně patrné. Za této situace přicházím s filmem, kde využívám alegorii zobrazující nepravděpodobnou budoucnost, abych se vyjádřil k současnosti,“ říká Mascaro. Svou hlavní hrdinku charakterizuje následujícími slovy: „Joana představuje netypickou brazilskou antihrdinku, která touží, aby její víra v Boha byla neochvějná, ale dělá pro to eticky sporné kroky. Posílena kafkovskou byrokracií notářského úřadu, v němž pracuje, naplňuje svou náboženskou misi s podvratným a radikálním odhodláním.“