Žádná druhá Hillary. Jaké jsou názory Kamaly Harris a co čekat, pokud se jí podaří porazit Trumpa

Její matka, výzkumnice rakoviny a aktivistka za občanská práva, ji naučila, že si na nespravedlnost nemá stěžovat, ale má se zvednout a něco s tím udělat. Zdá se, že tato rada Kamale Harris formovala kariéru. Současná kandidátka na nejvyšší post americké politiky totiž – podle vlastních slov – svou práci zasvětila lidu.

Bylo to na Howardově univerzitě, renomované černošské vysoké škole, kde Harris objevila svou vášeň pro debaty a talent v argumentaci. Jako dcera přistěhovalců – matky narozené v Indii a otce z Jamajky – se s lehkostí pohybovala i v převážně bílých komunitách a vybudovala si tak pevný základ pro svůj veřejný život. Svou rasovou identitu na veřejnosti nikdy příliš nezdůrazňovala a označovala se prostě za „Američanku“. Právě to možná „zmátlo“ jejího republikánského protikandidáta Donalda Trumpa, který na konferenci Národní asociace černošských novinářů v Chicagu ne příliš šťastně atakoval její rasovou příslušnost s komentářem, že „najednou zčernala“.

Kamala Harris zahájila svou kariéru v oblasti práva jako okresní státní zástupkyně v San Francisku a později povýšila na generální prokurátorku Kalifornie. V této roli si získala pověst tvrdé žalobkyně v boji proti zločinu, zatímco musela neustále hledat střední cestu mezi policií a levicí v jednom z nejliberálnějších států v Americe. Vedla několik mediálně sledovaných případů a prosazovala reformy trestního práva, včetně iniciativ zaměřených na snižování recidivy.

Kvůli rozhodnutím, která učinila jako prokurátorka, se Harris setkala s kritikou z obou stran politického spektra, především však od progresivního křídla demokratů. Přestože v drtivé většině případů byla po celou svou právní i politickou kariéru obhájkyní progresivních hodnot – například manželské rovnosti, kterou hájila během boje za právo na sňatek stejnopohlavních párů v Kalifornii – progresivisté jí vyčítají tvrdý přístup k problémům, jako je záškoláctví a drogové delikty.

Během prezidentské kampaně čelila Harris četným obviněním, že její přístup k drogové politice vedl k zatýkání tisíců mladých černochů v San Francisku za držení marihuany. Právě u této sociodemografické skupiny Harris nyní nečekaně ztrácí voliče. V rozhovoru s Charlamagne tha Godem v Detroitu, který tato nařčení vyzdvihl, Harris vše důrazně odmítla a označila kritiku za produkt pravicových dezinformací. Naopak zdůraznila svou práci na snižování trestů za držení marihuany, které nepřiměřeně postihují černošské muže. Zároveň se zavázala, že v případě svého zvolení prosadí dekriminalizaci marihuany na federální úrovni.

Z vrchní policistky progresivní prokurátorka

Když se Harris v roce 2017 stala senátorkou, mnoho Američanů ji vnímalo jako někoho, kdo je konečně ochoten dohnat mocné osobnosti k odpovědnosti a nenechat je uniknout nepříjemným otázkám. V této roli ji poznala velká část Ameriky. O dva roky později Harris oznámila svou kandidaturu na prezidentku. V té době od ní Američané měli poměrně vysoká očekávání i díky několika virálním videím, kde si bez servítek poradila s vysoce postavenými muži. Její minulost prokurátorky se však postupně stala spíše přítěží. Harris se snažila prezentovat jako „progresivní prokurátorka“, to ale působilo nevěrohodně v kontrastu s přezdívkou „top cop“ (vrchní policistka), kterou se pyšnila v době svého působení v San Francisku. Její postoje k různým otázkám někdy působily neupřímně a lidé měli pocit, že říká to, co chtějí slyšet, aniž by se o ní něco skutečně dozvěděli. Nakonec nezvládla finančně utáhnout kampaň a kandidaturu odvolala.

Neviditelná viceprezidentka?

Během první části viceprezidentství se Harris snažila definovat svou roli a prokázat své schopnosti – a ani jedno se jí nedařilo. Byla pověřena vedením diplomatických jednání s Mexikem a s některými státy Střední Ameriky, jejichž cílem bylo řešit základní příčiny migrace na jižní hranici. Jako dítě přistěhovalců a zastánkyně reformy imigračního systému se v tu chvíli ocitla v rozporu se svým původním programem a podrobila se hlavnímu proudu Bidenovy politiky. Při prvním větším rozhovoru po převzetí této úlohy nedokázala odpovědět na otázku, zda už navštívila jižní hranici, a zanechala tak u veřejnosti, doma i ve světě, dost rozpačitý dojem. V médiích jsme ji pak pořádně neviděli až do chvíle, kdy byl zrušen rozsudek Roe vs. Wade, čímž bylo zrušeno federální ústavní právo na potrat a pravomoc rozhodovat o legálnosti potratů byla navrácena jednotlivým státům. Právě tento moment viceprezidentku nadzvedl ze židle a stal se počátkem Kamaly Harris, jak ji známe dnes. Toto téma si vzala za své, začala být víc vidět a lidé konečně věřili jejím slovům. Bylo zřejmé, že chápe, jak závažné je rozhodnutí doprava vychýleného Nejvyššího soudu a co to znamená pro americké ženy. Stala se tak hlavní mluvčí Bílého domu v otázce potratů a tuto prioritu si přinesla i do současné kampaně.

Poučila se z chyb Hillary Clinton

V boji o Oválnou pracovnu Harris zvolila jinou strategii než její předchůdkyně Hillary Clinton. Clinton si totiž osvojila feministický narativ a opírala se o historický rozměr své kandidatury – téměř v každém projevu zdůrazňovala prolomení skleněného stropu nejvyšších pater moci. Heslo její kampaně znělo „I’m with her“, a velkou část své energie věnovala útokům na Donalda Trumpa. Pokud Harris vyhraje, bude nejen první prezidentkou, ale první černošskou prezidentkou a osobou v tomto úřadu s jihoasijskými kořeny. Na tom ale její kampaň postavená není. Mnohem víc než to, že je žena, zdůrazňuje svůj středostavovský původ. Naučila se využít svou osobní historii k oslovení širšího spektra voličů, soustředí se na aktuální problémy a zaměřila se na státy Středozápadu, které její předchůdkyně zanedbala. Feministická rétorika je pro voliče unavující a v současném společenském klimatu by mohla působit kontraproduktivně, jak jsme ostatně viděli i u neúspěšné kandidatury Danuše Nerudové. Skutečnost, že Harris nezdůrazňuje svou ženskost, zároveň upírá Trumpovi příležitost zacílit na ni svými typickými misogynními útoky.

Na rozdíl od Hillary Clinton není Harris zatížena žádnými velkými kontroverzemi, které by jí mohly uškodit. Uvědomuje si však, že do čela volebního lístku se dostala až v červenci, a proto potřebuje získat co největší mediální prostor, aby se dostala do povědomí širší veřejnosti. V posledních týdnech absolvovala několik rozhovorů, včetně vystoupení u Howarda Sterna, kam Clinton odmítla jít, protože nechtěla riskovat. Harris se objevila i v méně tradičních prostorech, jako jsou podcasty Call Her Daddy a All The Smoke. „Je mi jedno, jestli je to sportovní podcast nebo influencer,“ řekla Tracy Sefl, zkušená demokratická poradkyně, která pracovala i pro Clinton, politickému serveru The Hill. „Záleží mi jen na tom, aby tam vedla věcné rozhovory a nadále vytvářela kontrast s Donaldem Trumpem.“

Zbývá poslední den do voleb a podle nejnovějších průzkumů to vypadá na jedno z nejtěsnějších klání v historii. Velká část voličů podle listu The Wall Street Journal tvrdí, že Harris v Bílém domě naváže na Bidenovu nepopulární politiku. Harris se snaží do určité míry distancovat od Bidenovy administrativy od chvíle, kdy ho nahradila jako demokratická kandidátka, nicméně nemůže to dělat příliš důsledně, protože je pořád viceprezidentkou současné vlády a Bidenovou podřízenou. To ji bohužel u části veřejnosti bude stát hlasy ve volbách, ve kterých se jako nikdy předtím bude bojovat o každý z nich.

Postoje Kamaly Harris ke klíčovým tématům

Potraty

Harris je dlouhodobou zastánkyní práva na potrat. Po zrušení rozsudku Roe vs. Wade v roce 2022 cestovala po USA, aby hájila reprodukční práva, a slíbila, že jako prezidentka podepíše zákon, který by obnovil právo na potrat na federální úrovni. Opakovaně zdůrazňuje, že jde o záležitost osobní svobody žen a že právo na potrat je základní součástí lidských práv.

Mezinárodní politika: NATO, Ukrajina, Rusko a Čína

Kamala Harris pevně podporuje Ukrajinu a NATO. Pomohla mobilizovat globální odpověď na ruskou agresi a slíbila podporu Ukrajině „tak dlouho, jak bude třeba“. Zároveň odmítá americký izolacionismus a zdůrazňuje důležitost amerického vedení v globální soutěži, zejména vůči Číně.

Izrael a Palestina

Harris dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. I když kritizovala současné násilí v Gaze, nadále podporuje právo Izraele na sebeobranu. Vyjádřila se také pro okamžité příměří a pro řešení humanitární krize. Zdůrazňuje potřebu zajistit bezpečnost Izraele, ale také práva Palestinců na důstojnost, svobodu a sebeurčení.

Klima

Jako viceprezidentka Harris podpořila cíl snížit emise uhlíku o 40 % do roku 2030 a přispěla k vytvoření 300 000 pracovních míst v oblasti čisté energie. I když podporuje přechod na čistou energii, nesouhlasí s úplným zákazem frakování a chce zajistit rovnováhu mezi ochranou klimatu a energetickými potřebami USA – zdůrazňuje, že transformace k čisté energii může probíhat současně s ochranou tradičních energetických zdrojů.

Imigrace

Kamala Harris se snaží o komplexní přístup k imigraci a slibuje oživení bipartijního zákona o ochraně hranic, který zahrnoval zvýšené financování na výstavbu hraniční zdi a posílení kapacit pro deportace a azylové řízení. Harris také trvá na tom, že lidé, kteří ilegálně překračují hranice, musí čelit následkům, přestože v minulosti k problematice přistupovala shovívavěji. Na druhou stranu zdůrazňuje důležitost legální imigrace a podporuje vytvoření 50 000 nových imigrantských víz ročně po dobu pěti let. Navrhuje navíc přístup k občanství pro nelegální imigranty, kteří si je „zaslouží“. Pomáhala také zajišťovat financování regionálních projektů v Latinské Americe, které měly pomoci snižovat motivaci lidí migrovat do USA.

Zdravotní péče

Harris dřív podporovala program Medicare-for-All, který by zajistil veřejně financované zdravotnictví pro všechny, ale později podporu utlumila. V kampani zdůrazňuje snížení nákladů na léky a prosazení dalších kroků ke snížení cen zdravotní péče. Navrhuje také vymazat miliardy dolarů v lékařských dluzích Američanů, což by mělo lidem usnadnit přístup ke zdravotní péči.

Ekonomika

Jako viceprezidentka Kamala Harris spolupracovala s Bidenem na prosazení významné hospodářské legislativy známé jako „Bidenomics“, která klade důraz na investice do infrastruktury a zelené energie. Přes silný ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst zůstává inflace a vysoké úrokové sazby problémem pro americké domácnosti. Harris slíbila podporu pro první kupce nemovitostí, zavedení daňového kreditu pro rodiče novorozenců a zákaz manipulace s cenami v potravinářských řetězcích. Její ekonomický plán usiluje o vytvoření „ekonomiky příležitostí“, kde by každý měl šanci uspět.

Zbraně

Harris je dlouhodobě zastánkyní přísnější regulace střelných zbraní. Podporovala například legislativu známou jako Bipartisan Safer Communities Act, která byla přijata v roce 2022 po masakrech v Uvalde a Buffalu. Tento zákon zahrnoval zpřísnění kontrol pro kupce mladší 21 let. Harris také podporuje tzv. „red flag“ zákony, které umožňují dočasné zabavení zbraní lidem, kteří představují nebezpečí pro sebe nebo své okolí.