Dětští agresoři nemají strach z trestu. Za nárůst útoků mezi dospívajícími může i volná výchova, říká psychiatrička

Policisté varují před vzrůstajícím násilím mezi nezletilými. Ze zdravotnických statistik zase vyplývá, že stále více dětí trpí depresemi nebo úzkostmi, což jsou průvodní jevy i násíli. Reflektujete tyto změny i u vás v nemocnici?

Úzkostí, depresí a dalších psychiatrických diagnóz je mezi dětmi stále víc. V této souvislosti se hodně mluví o vlivu covidu, což mohu potvrdit. Ale není to jediná příčina. Tento nárust jsme začali zaznamenávat už pět let před vypuknutím pandemie.

Okolo roku 2015 jste tedy už měli v péči větší počet dětí trpících depresemi a úzkostmi?

Depresemi, úzkostmi, poruchami příjmu potravy. Ty jsou bohužel už evergreenem. Častější jsou také psychotická onemocnění typu schizofrenie, která propukají u dětí dříve, než bývalo obvyklé. Více je i toxických psychóz. Užívání omamných látek může způsobit závažné psychické onemocnění s bludnou produkcí a halucinacemi.

Ještě stále mluvíme o dětech, nebo i o mladých dospělých?

Mluvíme stále o dětech a dospívajících, tedy o nezletilých – do 18 let. U každého, koho přijímáme do nemocnice, děláme z moči kontrolní testy na návykové látky. Tedy THC a amfetaminy, přičemž nejméně třetina dětí ve věku od 5 do 18 let je pozitivní na THC. To znamená, že tyto děti během posledních třech týdnů látku skutečně užily. A to je další faktor, který nám zvyšuje počet dětí trpících psychickými problémy a také akceleruje začátek tohoto onemocnění. Prostě s návykovými látkami začínají čím dál menší a menší děti.

Drogy jsou víc přístupné a děti víc psychicky labilní, což dohromady dává ideální podmínky pro vznik závislosti, posléze i pro agresivitu, násilí?

Někdy se děti touto cestou snaží řešit již probíhající onemocnění. Je to poměrně časté a pochopitelné. Pak také - v neposlední řadě - musíme počítat i s vlivy genetickými. Genetická predisponovanost sama o sobě nevede ke vzniku psychického onemocnění, ale zvyšuje pravděpodobnost jeho vzniku při zvýšené externí zátěži. Nicméně většinou je to všechno ještě víc zašmodrchané, než se dobereme k prvopočátku, než dešifrujeme všechny důvody a vlivy. Vždycky jde o multifaktoriální příčinu.

Takže žádný důvod nepřevažuje, nelze jej charakterizovat jako dominantní či společný více případům?

To je vždycky ošemetné. Ale chcete-li slyšet můj osobní názor, myslím si, že leccos je způsobeno úrovní civilizace. Myslím, že můžeme spoustu těchto potíží řadit mezi civilizační nemoci, protože svět se za posledních 100 či 150 let tak strašně změnil, že člověk se nestíhá přizpůsobovat. Vždyť je to vážně fofr, jen si zkuste představit, jaké problémy řešili naši rodiče, prarodiče, a jaké řešíme my? Je mi lehce přes čtyřicet a už je dost těžké se srovnat s generací dnešních dětí, zdá se mi často, že žijí v úplně jiném světě. A tohle všechno vytváří prostě velký nápor na psychické zdraví.