Už dávno ne agentka Scullyová a manželka Toma Cruise. Gillian Anderson a Nicole Kidman bojují za ženskou slast

Gillian Anderson vstoupila do širokého povědomí rolí agentky FBI Dany Scully, která se svým racionálním a na vědeckém poznání založeným přístupem k vyšetřování snaží tvořit protiváhu svému kolegovi Foxi Mulderovi (David Duchovny) v dnes už kultovním seriálu Akta X. Postava agentky Scully působila tak přitažlivě, že způsobila takzvaný „efekt Scully“, kdy se mnoho mladých dívek po jejím vzoru odhodlalo ke studiu matematiky nebo přírodních věd. Následovaly další velké a podstatné role – ztělesnila britskou premiérku Margaret Thatcher v seriálu Koruna nebo terapeutku Jean Milburn ve velmi pozitivně přijímaném seriálu Netflixu Sex Education.

„Svůj herecký profil a aktivistické i byznysové počiny pak podporuje (sebe)prezentací v nejrůznějších mediálních výstupech a na sociálních sítích. Všechny tyto atributy manifestovala, když se v roce 2024 objevila na předávání Zlatých glóbů v krémově bílých šatech se sukní posetou ručními výšivkami vulv,“ popisuje další vrstvu působení Anderson filmová publicistka Miroslava Papežová. Nakladatelství Bloomsbury proto právě ji vyzvalo k tomu, aby spolupracovala na nové knize s názvem Want (v Česku vyšla jako Chci). 

„Na podzim roku 2023 vyzvala herečka v krátkém videu ženy celého světa, aby se jí v anonymních dopisech svěřily se svými sexuálními fantaziemi. Tím jim dopřála bezpečný prostor pro odhalení skrytých vášní, které by tyto ženy jinak z nejrůznějších důvodů – kulturně, genderově, nábožensky či společensky podmíněných, kvůli špatným zkušenostem nebo studu – nikdy slovem nevyjádřily,“ poznamenává Papežová. Zatímco Gillian Anderson o fantaziích že píše, Nicole Kidman je nejen ve svém posledním snímku Babygirl vynáší na povrch. I ona má přitom za sebou mnoho slavných ztvárnění silných a zajímavých žen, například spisovatelky Virginie Woolf ve snímku Hodiny, za který získala Zlatý glóbus i Oscara.

„Z obou hereckých hvězd se stávají stále hlasitější ambasadorky rovných práv a příležitostí a současně ikony, které do veřejného prostoru směle vnášejí doposud jen probublávající téma vášně, slasti a intimity, o jejichž podobách si mohou rozhodovat jak muži, tak ženy,“ píše Miroslava Papežová. Jak se to odráží v jejich herectví i dalším působení mimo divadlo a filmová plátna? Jak obě herečky ovlivnilo jejich dětství a dospívání? To si přečtěte v jejím textu na webu Heroine.cz.