Film V Hlavě naučil děti pojmenovávat emoce. Dej do toho všechno jim mistrovsky ukazuje, jak pochopit ostatní
Ještě před deseti lety děti málokdy věděly, co jsou to emoce a co s námi dělají. Potom přišel snímek V hlavě od Pixaru. Od té doby už většina českých školáků tuší, že to, co s nimi někdy mává, je Smutek, Vztek nebo Radost. Děti ten film milují a psychologové také, protože jim pomáhá v jejich práci. A letos přišel Pixar s další skvělou novinkou – seriálem Dej do toho všechno (Win or Lose). Má potenciál se stát hitem mezi dětmi i profesionály v oblasti duševního zdraví.
„Pokud byl film V hlavě bomba v tom, že dětem ukázal, že emoce mají tvář, pak tenhle nový seriál jim ukazuje, že každý člověk má i vlastní příběh. A že i když prožíváme stejnou situaci, můžeme ji cítit úplně jinak,“ sdílí své nadšení Milena Toman, která pracuje jako školní psycholožka. Dej do toho všechno zachycuje události jednoho týdne v životech dětí i dospělých spojených se softballovým týmem Pickles, který se chystá na nejdůležitější utkání sezóny. Napříč díly prožívá divák s postavami stejné situace, nahlížené nicméně pokaždé optikou někoho jiného.
„Jednou vidíme svět očima hráčky, kterou svírá úzkost – a její vnitřní hlas v podobě zpocené, nervózní postavičky jí pořád našeptává, že to určitě zkazí. Jindy se dostaneme do hlavy mámy samoživitelky, která se navenek tváří jako královna multitaskingu, ale uvnitř zoufale touží po uznání – a tak její realitu zaplavují srdíčka z lajků, která se rozplývají, jakmile ji zaplaví vlny nejistoty. V dalším díle jsme u rozhodčího, který si kolem sebe vystavěl rytířskou zbroj – klasický emoční pancíř, za kterým schovává vlastní citlivost, zlomené srdce a nervozitu z kontaktu s druhými,“ popisuje Toman.
Do hry tak vstupují obranné mechanismy, které postavám pomáhají čelit výzvám v jejich životech, něco zakrýt, něčemu uniknout. A dětští diváci díky nim mohou vidět, že chování, které vidí navenek, má kořeny někde v hlubinách psychiky a prožitků, kam nikdo zvenčí nedohlédne. „Z hlediska psychologie je za mě tento seriál velmi zábavná učebnice sociálně-emočního učení. Děti totiž díky podobným příběhům pochopí něco, co jim žádný výklad před tabulí nepředá: že každý máme uvnitř úplně jiné mapy. Že to, co někdo prožívá jako pohodu, může být pro druhého stres století. Že někdo vypadá, že všechno zvládá – ale ve skutečnosti se jen dobře naučil skrývat, co ho bolí,“ vysvětluje Milena Toman, co ji na seriálu, který je k vidění na HBO Max, zaujalo. „Naučí se tak klást si otázku – Co za tím může být?“ Celou recenzi – a také tipy pro další práci s dětmi a jejich emoční gramotnosti – najdete v textu na webu Heroine.cz.
