Žena financuje chod rodiny, muž investuje. Stereotyp, který je třeba překonat
Spořit dětem, nakupovat dětem, všechny peníze cpát do rodiny. Tato strategie se ženám rozhodně nemusí vyplatit. Zvláště, tvoří-li se svými protějšky nesezdané páry. Při současné inflaci a situaci na finančních trzích je navíc více než kdy jindy důležité, zajímat se o investiční možnosti. Ať už jste žena, nebo muž.
Podle výsledků průzkumu ČSOB Assets management z loňského roku tvoří ženy zhruba jen 40 procent investorů. Značná část žen se bohužel nezajímá o investiční možnosti, protože to považuje za mužskou doménu, spoléhá na své partnery či na stát, že se o ně v důchodu postará. Své peníze dávají primárně do rodiny a dětí.
Obecně je stále většímu počtu lidí jasné, že tradiční produkty minulých 20 let jsou překonané, protože nesou málo. Peníze na tradičních i spořicích účtech ztrácejí svou hodnotu. Kdo má volné prostředky, měl by se je pokusit chránit před vysokou inflací. V rodinách to pak často bývá muž, kdo se o tyto věci stará a hledá investiční možnosti. Pokud se jedná o manželství, tak to nemusí být problematické. Z pohledu zákona je jedno, jestli investuje manžel či manželka. Mají vše ve společném jmění manželů. Takže není nic špatného, aby jeden z páru dával své peníze do rodiny a druhý řešil investice. Jiná je ovšem situace u nesezdaných párů. Pak totiž z pohledu zákona jede každý takzvaně na sebe.
Vladimír Pikora
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista, hlavní ekonom investiční skupiny CFG. Doktorát získal na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, pak spoluzaložil analytický dům Next Finance a později vlastní Pikora Invest.
Z výše uvedeného průzkumu také mimo jiné vyplynulo, že se řada žen investovat bojí. A není úplně špatně, že to tak cítí. Na trzích je mnoho rizik a každý, kdo chce teprve začít investovat, by se měl vzdělávat. Na začátku třeba zajít do knihkupectví a koupit si knihu o investování. Je jich pestrý výběr. Kniha má výhodu, že postupuje systematicky od začátku ke konci. To o internetových článcích či fórech neplatí. A pokud nemáte čas a trhu nerozumíte, zajděte raději za finančním poradcem.
Když krachují banky
Nabízí se otázka, do čeho v současné době investovat. Podívejme se na dění několika posledních týdnů. Svět se otřásl v základech. Stačilo, aby padlo několik bank ve Spojených státech a jedna ve Švýcarsku a lidi začali panikařit. Přijde další krize podobná té z roku 2008? Najednou nikdo neví. Mnozí včetně amerického prezidenta Joea Bidena veřejnost uklidňují, stejně jako nás představitelé vlád a centrálních bank přesvědčovali před 15 lety. A víme, jak to dopadlo.
Svět se během těchto let změnil. Centrální banky se snad poučily a už nedovolí bankám padnout. Už v zárodku začaly banky zachraňovat a lít na finanční trhy miliardy dolarů, aby bylo dost likvidity. Jenže tím vznikl nový problém. Centrální banky v posledním roce zvyšovaly své úrokové sazby, protože bojovaly s inflací. Ta vyskočila skoro ve všech zemích na mnohaleté rekordy. Zvyšování úrokových sazeb mělo snížit množství peněz v oběhu. Protože čím je dána inflace? Inflace je dána množstvím peněz v oběhu.
Jakmile začaly centrální banky zachraňovat komerční banky, začaly do ekonomiky lít nové peníze. To je přesný opak zvyšování úrokových sazeb. Dá se tedy říci, že centrální banky jednou rukou stahují peníze z oběhu a druhou je tam tlačí. Něco jako když přidáváte plyn a zároveň brzdíte.
Toto je úplně nesmyslná politika. Centrální banky nemohou zároveň zachraňovat komerční banky a zároveň bojovat s inflací. Musí si vybrat jedno, nebo druhé. Centrální banky nyní testují, jestli hrozí pád dalších bank. Mnohé se domnívají, že nehrozí a říkají, že budou dále zvyšovat své úrokové sazby. Jenže zatímco před 15 lety jsem centrálním bankám věřil, teď si tím už nejsem tolik jistý.
Mezitím pozoruji, jak se pomaličku mění vyjadřování centrálních bankéřů. To platí i u nás. Před pár měsíci se mluvilo o tom, že se zvažuje další růst úrokových sazeb, pokud nastane to a to. Najednou centrální bankéři slovíčko růst opustili a hovoří o tom, za jakých podmínek či kdy by mohl přijít pokles úrokových sazeb. Vůbec proto nepochybuji, že u nás už úrokové sazby dosáhly vrcholu a nyní se můžeme přít jen o to, jestli klesnou už ve čtvrtém kvartále nebo až v zimě. Sázím proto na snížení úrokových sazeb. Co to ale znamená pro finanční trhy a investiční příležitosti?
Doba přeje dluhopisům a zlatu
Pokles úrokových sazeb nahrává dluhopisům. Jejich cena poroste. To je dáno matematickým vztahem mezi výnosem a cenou dluhopisu. Platí přitom inverzní pravidlo, že čím nižší jsou úrokové sazby, tím je cena vyšší. Takže pokud spekulujete na pokles úrokových sazeb, spekulujete na růst ceny. To je jasný argument pro nákup dluhopisů dříve, než klesnou úrokové sazby.
Podobné to je se zlatem. Cena zlata má problém, když úrokové sazby rostou. Investoři zkrátka vědí, že zlato je alternativou k uloženým penězům v bance, ale na rozdíl od úložky v bance zlato žádný úrok nenese. Čím vyšší jsou úrokové sazby, tím je zlato méně atraktivní. Takže jestliže se bude mluvit o poklesu úrokových sazeb, měla by cena zlata vzrůst. Proto dnes tolik lidí nakupuje zlato.
Většinou přitom preferují fyzické zlato. To může mít podobu mincí, slitků, ale pochopitelně i šperků. Tady je však výsledná cena z velké části ovlivněna zpracováním. S tím, jak roste cena práce, poroste i cena šperků. Možná správný čas udělat si radost a zároveň zhodnocovat.
