Stačí málo. Jan Němec radí, jak žít minimalisticky v miniaturních domech

Jan Němec vystudoval strojírenství a poté osm let pracoval jako konstruktér podvozků a hasičských automobilů. Na cestách narazil na myšlenku bydlení v malých minimalistických domech, tzv. tiny houses. Postavil si jeden pro sebe, a postupně ho začali oslovovat další zájemci. Nakonec je z toho práce na plný úvazek. O své cestě bude přednášet na festivalu Stačí málo a pro Heroine odpověděl na nejpalčivější otázky s minimalistickým bydlením spojené. Lze bydlet na tak malém prostoru dlouhodobě? Jaké jsou největší výhody a nevýhody? A kolik to vše stojí?​

Dočetla jsem se, že myšlenka minimalistického bydlení v miniaturních domech zažila největší rozmach v Americe v nultých letech, jako důsledek ekonomické recese i výraz protestu proti konzumerismu. Jak jste se k „tiny houses“ dostal vy?

Měl jsem k tomu podobné důvody jako lidé v Americe. S přítelkyní jsme hledali vlastní bydlení, ale všechno, co by za to stálo, bylo příliš drahé, nemohli jsme si to dovolit. Mohli jsme si vzít hypotéku, ale ta by pro nás znamenala obrovskou nesvobodu. Museli bychom neustále generovat stálý zisk z práce a nemohli bychom jen tak na několik měsíců odcestovat. My ale chtěli zůstat nezávislí.

Zároveň známe obrovské domy, které lidé vlastní. Museli investovat spoustu peněz a času do toho je postavit, mysleli na to, že tam budou bydlet i jejich děti… To se ale často neděje. A tak jsou ty domy poloprázdné – přinejmenším v tom smyslu, že v nich bydlí málo obyvatel. Harampádí tam naopak bývá obvykle hromada. My jsme tímhle směrem jít nechtěli, nepotřebujeme velký prostor ani spoustu věcí. Nechceme být součástí společnosti postavené na spotřebě.

Jaký malý je „malý“ dům? Je zde nějaké zásadní omezení?

Záleží na tom, jaký typ malého domku máme na mysli. „Tiny houses se velmi často staví na podvozku za osobní auto, kde je definována maximální šířka 2,55 metru a výška 4 metry. Limitovaná je také hmotnost, domek nesmí být těžší než 3,5 tuny, což je dost málo a omezuje se tím i délka na cca šest metrů. V Americe můžou za autem přepravovat domek s hmotností 6,8 tuny, a tak jsou jejich malé domy větší.

Pokud u nás chceme postavit větší domek než je ten, jaký jsem popsal, nebude možné ho přepravovat za osobním autem, ale budete muset využívat traktor nebo kamion, kde jsou limity vyšší. Tak jsem to řešil i já – náš domek má na délku 7,8 metru. Za „tiny home“ je ale možné považovat třeba i malou chatku, která vůbec nemá kola. Tam pak ale narážíme na limity stavebního úřadu, které se v jednotlivých krajích liší.

Pokud bych měla plán si takový domek pořídit, s čím se můžu obrátit na vás?

Momentálně je spektrum mojí práce hodně široké, nevydržím dělat jednu činnost moc dlouho. V létě jezdím po Česku a vedu lidi při stavbě jejich vlastních domků. To mě opravdu baví, protože vidím, jak nadšeně budují něco, co dává smysl. Mezitím stavím u nás na dílně domky na zakázku, což je taky fajn, ale vzhledem k velké poptávce jsem často ve skluzu. V zimě pak sedím u počítače a designuji další domky. Dřív, když jsem ještě pracoval jako konstruktér hasičských aut, jsem se naučil ovládat moderní 3D software. Teď se mi to hodí.

Překvapilo mě, že svých stránkách dáváte volně ke stažení technickou dokumentaci. Nebojíte se, že pak vaše služby nebudou potřeba?

Na svých stránkách publikuji obecný návod ke stavbě, nejsou tam ale žádné konkrétní rozměry, ty jsou součástí podrobné technické dokumentace, kterou nabízím za peníze. Návod ovšem pomáhá lidem se v celé problematice zorientovat a někteří si dokážou domek nakreslit sami. 

Sám už přes tři roky v malém domě bydlíte. Na jaké nevýhody jste narazil – a co na něm máte nejradši?

Tento styl bydlení je jiný a nevšední. V domku se musí častěji topit, protože tak malá stavba rychle vychladne, v létě je v něm zase tepleji. Pokud se pohádáme s přítelkyní, nemůžeme se zavřít každý ve svém pokoji. Musí se vynášet záchod, protože domek není napojený na septik. Těch drobných nevýhod je spousta, nenarazil jsem ale na žádnou, která by mě od tohoto bydlení odradila. Na oplátku jsou tu věci, které na něm miluji. Domek je velmi útulný, hlavně v zimě, kdy se zatopí v kamnech. Bydlíme v přírodě, na kterou jsme napojeni díky velkým francouzským dveřím. Člověk má všechno blízko, nemusí chodit po chodbách, a když něco hledá, hned to najde.

Pokud člověk bydlí na sedmnácti čtverečných metrech, musí svůj majetek zminimalizovat, ať chce nebo ne. Co jste zjistil, že opravdu potřebujete, a co se naopak zdálo nutné, a nakonec nebylo?

Každý člověk na tom bude asi trochu jinak. Ten, kdo se bude stěhovat z velkého domu, to bude mít náročné. Mně osobně to moc práce nedalo, protože dost cestuji, a tak jsem se sbalil jako na velkou dovolenou, ostatní věci jsem nechal u rodičů v domě, a pokud jsem se pro ně dlouho nevracel, tak jsem je vyházel nebo prodal. V domku už bydlíme skoro čtyři roky, a tak se nám toho tady samozřejmě dost nahromadilo, přítelkyně má ráda knížky a keramiku a nechce se toho jen tak vzdát. A tak se nám domek postupně plní. Jednou za čas si ale uděláme minimalizaci a věci, které nepoužíváme, odneseme nebo rozdáme. Kdybychom to nedělali, nebude nám v tom harampádí dobře. V našem domku jsme trochu podcenili velikost kuchyně a varné desky, přítelkyně ráda vaří. Jednoplotýnka ani zdaleka nestačila a museli jsme kuchyni zvětšit. Změna také proběhla v obývací části. Myslel jsem si, že potřebuji velký stůl s posezením, a ukázalo se to jako zbytečné. Pokud se nás tady sejde víc, stejně sedíme venku. A tak jsme stůl nahradili sklápěcím stolkem pro dvě osoby.

Na kolik malý dům přijde?

Může být velice levný, pokud si ho člověk postaví svépomocí. Cena za materiál se bude pohybovat někde okolo tři sta padesáti tisíc. Vybavit se dá také levně, starým nábytkem, použitými kamny a podobně. Pokud si necháte domek vyrobit na zakázku, bude stát 600–700 tisíc, a když k tomu přidáme na zakázku vyrobené vybavení s kuchyňskou linkou, vanou a separačním záchodem, tak jsme klidně na milionu.

Jaké používáte materiály? A uspěla bych u vás, pokud by můj požadavek zněl, že aspoň část materiálu musí pocházet z recyklovaného odpadu?

Od začátku používám přírodní materiály. Jsou sice dražší, ale na malý domek jich je potřeba jen trochu a nezatíží rozpočet tak, jako by to bylo u velkého domu. Konstrukci stavíme vždy ze dřeva, izolujeme lnem, konopím anebo ovčí vlnou bez chemického ošetření. Veškeré igelitové fólie, které se musí na stavbě instalovat, se snažím nahradit jejich alternativou vyrobenou z papíru. Syntetické nátěry nahrazujeme jílovými barvami nebo oleji a vosky. Recyklované materiály ale osobně nepoužívám, je s tím hodně práce a zatím se nenašel nikdo, kdo by mi chtěl zaplatit za to, že rozeberu hromadu palet a jejich dřevo použiju na fasádu.

Může si člověk skutečně svůj domek odtáhnout a postavit kamkoliv? Jak se to má s aktuální legislativou?

Pokud má domek kola, jedná se legislativně o přívěs, a tak ho můžeme umístit všude, kde se dá parkovat. Má to ale jeden háček! Pokud domek dlouhodobě používáme k bydlení nebo pobytu, může na něj stavební úřad nahlížet jako na „výrobek plnící funkci stavby“, a na to už potřebujete územní souhlas. Potom se tedy musí začít jednat s úřady a jejich přístup se v každém kraji liší. Většinou nemívají problém s umístěním domku v zastavitelném území, dostat souhlas na umístění domku v přírodě bývá složitější.

Myslíte si, že minimalistické bydlení je trend, který s námi zůstane? Jací lidé o něj hlavně mají zájem?

Myslím, že minimalistické bydlení bude v budoucnu ještě populárnější. Vnímám okolo sebe spoustu lidí, kteří už mají dost konzumu, vidí to zbytečné plýtvání materiálem a také nechtějí vydělávat na to, co nepotřebují. Chtějí víc žít tím, co je skutečně baví. Bydlení v „tiny home“ jim v tom může pomoct.