Různé lži a polopravdy mezi sebou lidé šířili odjakživa. Dříve jim to ale dalo více práce. Anonymní prostředí počítačové sítě a velký dosah dnes pseudozprávám umožňuje masové a bleskové šíření, s náležitým dopadem na to, co si lidi myslí. Rozlišovat zdroje na internetu se stalo životně důležitou kvalitou a učit to druhé, zejména děti, prakticky nástrojem na přežití. V době internetu ještě víc než dřív platí – důvěřuj, ale prověřuj. A čím dříve se to děti naučí, tím lépe pro ně.
Možná už jste to slyšeli taky. V Bruselu se připravuje zákaz hlásky Ř a česká média o tom neinformují, protože jim za mlčení platí známy finančník a mecenáš George Soros. Nebo vám možná volala rozčilená babička, které přišel e-mail s tajnou informací o tom, že se Česká republika chystá radikálně snížit důchody a mateřskou, aby měla kde vzít peníze na podporu rodin uprchlíků, co ani žádní uprchlíci nejsou.
Internet jeho vynálezci původně chtěli využívat k výměně vědeckých informací. Od té dob uplynula už spousta let (ARPANET, akademický předchůdce internetu, byl spuštěn v roce 1969 a odpojen v roce 1990) a využití počítačových sítí se rozšířilo tak, že z toho jde „otcům zakladatelům“ určitě hlava kolem, jestli se na to z nebe dívají.
Hoaxy, fake news, manipulace
Mnozí lidé moc a sílu internetu zneužívají k šíření nenávisti a lží. A mnoho z nich to dělá nevědomě, možná si dokonce myslí, že šíří pravdu.
Pojďme se podívat zblízka, čím vším je internet zamořen. Manipulace, dezinformace, hoaxy a fake news. Vezměme to popořádku.
U manipulací a dezinformací jde o reálné události, skrze něž jsou ale lidem podsouvána jiná, často zavádějící a nepravdivá sdělení. Hoaxy jsou lživá a poplašná sdělení, obvykle doprovázená výzvou, aby si je lidé nenechávali pro sebe a šířili je dál. Jejich typickým znakem je, že se nedají nijak ověřit. Fake news jsou potom zprávy, které se tváří jako klasické zpravodajství, ovšem jsou vymyšlené.
Některé lži a polopravdy se na internetu šíří s cílem pobavit. Další ale chtějí šířit strach, nenávist a nedůvěru v instituce, rozdmýchávat rasismus a naznačovat lidem, že demokracie je přežitek. Jak to může dopadnout, je vidět na příkladu „prvního českého teroristy“, seniora Jaromíra Baldy. Podléhal dezinformacím a fake news a pak šel a dvakrát se pokusil vykolejit vlak. Jen zázrakem se nikomu nic nestalo, seniora čeká psychiatrická léčba a několik let vězení.
S internetem je potřeba umět dobře zacházet
Ten, kdo si fakta ověřuje, naučí se dobře pracovat se zdroji. Bude schopný vyhledávat skutečně relevantní informace a čelí menšímu riziku, že uvěří nepravdě. Bude i lépe vybaven na to, aby odhalil skrytá komerční sdělení.
Děti mívají ve škole alespoň čas od času hodiny mediální výchovy, v nichž by se měly tyto kompetence naučit. Otázkou je, jestli to umějí samotní učitelé. Na nich je ta hlavní odpovědnost, kromě rodiny, aby děti lži na internetu naučily rozpoznávat.
Ve škole i v rodině:
Kupte si společně časopis, podívejte se na zprávy, a potom srovnejte, jak se o událostech referuje na různých webech. Rozdíly jsou někdy až zarážející.
Více na této kartě:
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.