Od falešných fotek k radám poškozujícím zdraví. Právní odpovědnost influencerů
Okurková sezóna na sociálních sítích nikdy netrvá dlouho. Syndrom Pavlíniny bagety nechodí po horách, ale po influencerech, a čím více sledujících máte, tím je větší pravděpodobnost, že postihne právě vás. Ano, mluvím o vlně uživatelské a mediální kritiky za obsah sdílený na sociálních sítích. Co se děje, pokud influencer svými radami někoho nejen naštve, ale i poškodí? Může ho české právo pohnat k odpovědnosti?
Tentokrát se úder snesl na hlavu populární kuchařky Kamily Rundusové (Kamu), která se ale od televizního objevování barevných chutí na sociálních sítích nenápadně přesunula k propagaci zdravotně sporných očistných procesů, alternativní léčby závažných onemocnění a propagaci módní značky na pohřbu, až pohár mediální trpělivosti přetekl. Překvapivě jen kvůli neoznačené fotce cuket z fotobanky působící jako vlastní výtvor. Pokud jste influencer a potřebujete poradit, jak se (ne)vypořádat s kritikou na sociálních sítích od skutečného odborníka, pak vám doporučuji díl Mikýřovy Úžasné Pouti Internetem o Petru Ludwigovi. Pro ostatní se pokusím nezábavnou a neinteraktivní formou přiblížit, jak je to vlastně s hranicemi projevu a doporučení influencerů na sociálních sítích a zda za ně vůbec nesou odpovědnost.
Zatímco si tuzemští influenceři jen pomalu a křečovitě zvykají přidávat k příspěvkům propagujícím konkrétní produkt nebo značku označení #spolupráce, na propagaci alternativních či tradičních doporučení z oblasti medicíny, výživy nebo péče o tělo se zatím žádný varovný hashtag neujal. U působení influencerů v oblasti zdraví je riziko způsobení škody pro sledující přitom zdaleka nejvyšší. Na prvním místě se nabízí nezletilé publikum, které je náchylnější brát influencery sdílené informace automaticky jako ověřené. Když je výsledek prezentován dostatečně zdravě a krásně, nemůže to přece dopadnout špatně či dokonce nebezpečně. Nebo?
