Méně znamená více a ve vztazích to platí dvojnásob
Všichni známe rčení, že méně znamená více. Platí to také o namlouvání, následující plamenné lásce a dlouhodobých vztazích, které na ní staví. Drobnější a častější projevy lásky jsou prostě víc, než velká a okázalá gesta.
Za prvé ukážete, že na druhého doopravdy myslíte pořád, namísto abyste si jednou za čas vzpomněli, že „něco musíte dohnat“. Za druhé, tak trochu sobecky, si velkými gesty nenastavíte vysokou laťku, kterou je stále těžší překonávat. A za třetí, velká gesta mohou působit neupřímně, nepřirozeně, a navíc mohou dostat druhého do nepříjemné situace.
Když ji miluješ, není co řešit… Kofola je odnepaměti spojena s tématem lásky. A nejinak je tomu letos, kdy se ústředním tématem její nové kampaně stalo originální spojení MéněVíce. „Když jsme přemýšleli nad aktuálním tématem kampaně, která představuje produkty se sníženým obsahem cukru, a chystali další lovestory do televize, shodli jsme se, že není nic lepšího, než otisknout do kampaně myšlenku ´méně cukrování, více lásky´. Láska totiž nepotřebuje velkých gest,“ vysvětluje brand manažerka Kofoly Nikola Gschwentnerová a pokračuje: „Věříme, že se nám díky úsměvnému příběhu punkerky Báry a nesmělého Kamila povedlo ostatní inspirovat, aby netlačili v lásce na pilu.“
Malé skutky lásky jsou víc než velká a okázalá gesta
Jak potvrzuje Eliška Remešová, párová psychoterapeutka pracující s páry, ve vztazích dobře funguje „dávkování“. „Je lepší nabízet tomu druhému každý den malé projevy lásky a s těmi opravdu velkými nakládat spíše opatrně. Lidský mozek se totiž dokáže velmi rychle adaptovat na nové příjemné situace, a zpátky se nároky snižují těžce. Když vám někdo bude celý rok kupovat luxusní dárky, klasická bonboniéra vás už nemusí příště uspokojit. Budete čekat a chtít víc,“ vysvětluje psycholožka Eliška Remešová.
Obdarujte svou drahou polovičku
Chcete přeci jen svoji polovičku zahrnout nějakou originální pozorností? Mrkněte na lokální merch Kofoly, jehož koupí podpoříte československé tvůrce a designery.
Touha neustále zvyšovat svůj standard je podle ní přirozený mechanismus, díky kterému se lidstvo evolučně dostalo tam, kde nyní je. Ve chvíli, kdy děláme velká gesta, se ale můžeme dostávat do takzvaného kruhu zklamávání, protože nejsme schopni vznikající potřeby dlouhodobě naplňovat. Malými a frekventovanějšími gesty naopak jdeme proti adaptaci. Necháváme si dostatečný „manipulační prostor“, právě pro chvíle, kdy se velké gesto hodí.
Při velkých gestech může být problémem nejenom „posunutí pomyslné laťky“, ale také přesycení. „Pokud jsme přesyceni jakýmikoli podněty, lidský mozek zapne filtry vnímání a začne vymazávat, zkreslovat a zobecňovat. Tyto filtry jsou přítomny neustále, ale při přesycení se jejich aktivace zesílí. Je klíčové, aby lidé našli hranici v tom, co vztahu pomáhá a co mu už pro změnu škodí,“ doplňuje neuropsycholog Robert Krause.
Dělat často malé skutky lásky dá bezpochyby daleko víc práce než si jednou za čas „vzpomenout“ na něco většího. Velké gesto jednou za čas je vlastně jednodušší. Jenže aby byly vztahy pevné, je potřeba na nich systematicky pracovat, klást si výzvy a nevolit vždy pohodlnější a jednodušší cesty. A to by měl
Je klíčové, aby lidé našli hranici v tom, co vztahu pomáhá a co mu už pro změnu škodí.
„Když se k tomu druhému celý rok nechováte hezky a nedáváte mu svou lásku najevo, ani sebehonosnější dárek váš vztah nezachrání. Z dlouhodobého hlediska je důležitý návyk drobných skutků lásky, což může být například pohlazení, polibek, nebo vědomě strávený společný čas. Důležité je dělat tomu druhému radost v malých checkpointech takřka denně. Právě díky těmto malých „pilířům“ jsme schopni překonat náročnější a turbulentnější situace, které se objevují v každém vztahu. Vždy a všude je pak velmi důležitá laskavost a neustále poznávání se, protože ne nadarmo se říká, že čím déle spolu jsme, tím méně se známe.
Dárek, který zaručeně potěší?
Velká a neuvážená gesta, jak ukazuje i nová kampaň Kofoly, mnohdy „wow efekt“ neudělají a mohou být naopak na škodu. Důležité proto je vždy zkusit odhadnout, jaký náš potenciální partner je, co by se mu mohlo líbit a zda by mu velký okázalý dárek nemohl být nepříjemný. „Když se někde dočtete, že velký růžový plyšový medvěd udělá každé partnerce radost, berte to s rezervou,“ upozorňuje Remešová. Podle ní je třeba daleko víc investovat do toho, abychom náš protějšek poznali, a ne zarytě dodržovali nastavené stereotypy. Pak by se nám nemělo stát, že partner dárek neocení. Vyhnout bychom se měli také zajetým genderovým vzorcům, které nás zbytečně dostávají pod tlak a v závěru mohou skončit vzájemným nepochopením.
Recept na dokonalý vztah (ne)existuje
Univerzální recept na dokonalý vztah bychom hledali těžce. „Je to kulinaření. Všichni se snažíme uvařit jídlo ze stejných surovin, ale pokaždé to vyjde úplně jinak, každému zkrátka chutná něco jiného,“ říká Eliška Remešová. Základem receptu je ale komunikace, podlitá laskavostí a ochucená shovívavostí k chybám toho druhého spolu s respektem k němu. Takový recept bude s velkou pravděpodobností fungovat. Nic nezkazíte ani tím, když budete společně objevovat a prožívat.
Důležité je neupadnout do stereotypu a zkoušet i činnosti nové. „Mozek je ve chvíli, kdy dělá novou činnost vzrušený. Dochází k vylučování endorfinu a oxytocinu, a pokud činnost absolvujeme s partnerem, můžeme tak posilovat pocit, že nás stále dokáže vzrušovat a fascinovat,“ vysvětluje Eliška Remešová. Stejně tak je ale důležité mít čas sám pro sebe. „Projev lásky je také v tom, když člověk pozná a respektuje, že jeho partner chce být sám. Navíc, když jsme neustále s tím druhým, jeho společnost pro nás ztrácí hodnotu, bereme ji jako samozřejmost,“ doplňuje Robert Krause.
Myslet na toho druhého méně okázale, ale o to častěji a upřímně, to je skutečný projev opravdové lásky, pro kterou platí, že méně je více.
Oboustranně naplňující vztah není samozřejmost. Chce to velkou dávku vytrvalosti, laskavosti, vzájemného poznávání a pochopení. Velká gesta jsou jednoduchá a často „laciná“. Myslet na toho druhého méně okázale, ale o to častěji a upřímně, to je skutečný projev opravdové lásky, pro kterou platí, že méně je více.
„Ve vztahu platí, že většina toho, co chceme, bude pocházet z menšiny toho, co uděláme. Známý Paretův princip – 80 na 20 – platí i pro vztahy, protože méně vstupů nám přinese více výstupů, tj. 20 % činností nám přinese 80 % výsledků. Největšího vztahového úspěchu proto dosáhneme, když děláme méně věcí s větším účinkem, a ne mnoho věcí s vedlejšími účinky,“ uzavírá Robert Krause.
Tak se nechte inspirovat a v čase májovém zkuste opečovávat svoji polovičku, ať vám láska kvete!
