Pro ostatní vaří, peče a neustále se ujišťuje, že mají dost jídla. Sama u sebe počítá každou mandli a olivu, kterou sní navíc. Život s mentální anorexií nebo bulimií je pro okolí v mnoha ohledech nepochopitelný. Nemocní se často setkávají s tím, že je ostatní neberou vážně nebo včas nerozpoznají problém. Michaela, která trpí těžkou poruchou příjmu potravy, se proto rozhodla popsat, co se v její hlavě děje, když myslí na jídlo. Což je bohužel vlastně pořád. I když nechce.
„Počítání. Počítání. Počítání. Od rána do večera. Kalorií. Přijatých. Spálených. Gramů. Bílkovin. Cukrů. Tuků. Věděli jste, že mezi jednotlivými značkami kyselých okurek jsou rozdíly třeba i 5 kcal na 100 gramů? Času. Od prvního jídla k dalšímu. Kousků pistácií, které si můžete dát.“ Tak přemýšlí Michaela, která trpí poruchou příjmu potravy. Má pocit, že denně musí běhat alespoň patnáct kilometrů. Když v mraze uklouzne a přivodí si otřes mozku, běhá doma v kuchyni. Nebo šlape sedm pater po schodech. Nebo zaparkuje auto na kopci, aby hned ráno spálila nějaké kalorie cestou k němu.
Nechce na jídlo pořád myslet, ale musí. Co bude jíst a kdy bude jíst? Její dny ovládají rituály spojené s přípravou a konzumací snídaně, oběda a večeře. Přesně stanovená gramáž stále stejných, bezpečných potravin, jinak nastupuje úzkost a vztek. Když si dá k obědu kefír a proteinovou tyčinku, k večeři pak už jen osm oliv, ne jedenáct. Jít na večírek nebo na víno? Ne, tam bude neznámé, nepřátelské jídlo se spoustou kalorií, které vzbuzuje chutě a následně úzkost.
„Jasně, mami, půjdu tam, abych ti dokázala, že jsem ok,“ rozhodla se nakonec Michaela pro návštěvu psychiatra, odkud si odnesla nepřekvapivou diagnózu. V osobním textu na webu Heroine.cz nechává čtenáře nahlédnout do svých myšlenek. Aby pochopili, jak lidé s poruchami příjmu potravy uvažují, a mohli jim pak i lépe pomoci.
Přestože je každý životní příběh specifický a každý se s nemocí vyrovnává jinak, základní stavební kameny týmu jsou stejné – patří mezi ně psychoterapeut, nutriční terapeut a psychiatr. Další odbornosti se k týmu přidávají podle potřeby daného člověka. Klíčové je návštěvu odborníka neodkládat. Specialista, se kterým se člověk setká jako první, by pak měl umět k sestavení mezioborového týmu pomoci. Specializované poradenství pro klienty s PPP a jejich blízké nabízí síť Center Anabell. V naléhavých krizových situacích poskytují anonymní telefonickou pomoc krizové linky, případně krizová centra. Jejich seznam najdete na webu 3pe.