Baví mě, když najdu řešení, přináší to euforii, říká IT designérka Viktória Benková

Během pandemie se celý několikatýdenní program přesunul do online prostředí, a tak se stal mnohem dostupnější. Zahrnuje online prezentace, konzultace i domácí studium. „Hatchery je pro nás aktuálně velice efektivní způsob, jak v dnešním vyčerpaném trhu práce s IT specialisty získáváme nové posily a šikovné IT specialisty,“ poznamenává za Unicorn HR marketing manažerka Anna Severová.

Do firmy nastoupila Viktória Benková před necelým rokem a práci kombinuje se studiem umělé inteligence a robotiky. Mezi jejími kolegy se však najdou i IT nováčci, kteří, stejně jako ona, prošli firemním programem Hatchery. Fyzioterapeut, recepční i člověk z gastra. Do virtuálních lavic Unicornu usedají zájemci o IT všeho druhu. Základem je alespoň teoretická znalost, širší povědomí a analytické uvažování.

Přihlásit se do Hatchery však mohou i stávající spolupracovníci. Ostatně vzdělání je v Unicornu alfou a omegou. Začíná to online klikacími kurzy a končí až akreditovanou vysokou školou Unicorn University. O své zkušenosti v programu Hatchery a o zastoupení žen na IT pozicích se rozpovídala Viktória Benková. 

Co tě přilákalo ke studiu IT? 

Vždy mě bavila matika, ale nesnášela jsem ekonomii. Vyzkoušela jsem programování, to je celkem blízké matematice a technickému směru, tak jsem si řekla, že to zkusím. Není moc holek v tomto oboru, takže se cítím docela výjimečně.

Vzpomeneš si, co bylo první, co jsi kdy naprogramovala? 

Malá aplikace, maticová kalkulačka v C++. Byla to taková mini věc ještě v rámci školy. 

Zmínila jsi, že v IT není moc žen. Studuješ bakalářskou umělou inteligenci a robotiku na ČVUT, jaký je poměr holek a kluků?

Pravda je, že moc spolužaček nemám. Mohlo nás být v prváku kolem 800, z toho jen tak 30 až 40 žen. Hodně zajímavé je, že mám dost spolužaček z Ruska a Ukrajiny. Na to, že sem musely přicestovat, je jich zhruba stejný počet jako českých studentek.

Napadá tě, co může být důvodem, proč tak málo českých žen míří do tohoto oboru?

Asi to je pořád historický přežitek. Vždycky to bylo tak, že muži se věnovali technickému směru a ženy něčemu humanitnímu. Na východě jsou ženy asi víc ambicióznější.

Ve své práci řešíš denně logické a analytické úkoly, což je přičítáno stereotypně mužům. Jak to vnímáš?

Ženy umí analyticky uvažovat stejně jako muži. Není to o pohlaví. Proč je stále tak málo žen v IT, nevím, asi jsou vystrašené kvůli převaze mužů.

Proč sis pro studium zvolila zrovna robotiku a umělou inteligenci?

Nejvíc to ke mně sedělo. Baví mě vymýšlet efektivní algoritmy, aby fungovaly rychle, naučit algoritmus rozhodovat podle dat, aby uměl předpovídat budoucnost a vývoj. Je fascinující, jak ty věci fungují. Baví mě, když mi dlouho něco nefunguje a pak to fungovat začne. Přináší to obrovskou euforii. 

A když to nefunguje?

To je ta druhá strana mince. Když něco hodně dlouho nefunguje a na něčem uvíznu, to už mě tolik nebaví. Stejně se to ale nakonec nějak podaří a ten pocit, když na to přijdu, je prostě nepopsatelný.

Pracuješ na částečný úvazek pro softwarovou firmu Unicorn. V čem tě tato firma zaujala?

O Unicornu jsem slyšela už dávno, líbila se mi jejich vize a chtěla jsem být její součástí. Napoprvé to nevyšlo, ale nechali si můj kontakt v databázi, a když se mi ozvali po čase s programem Hatchery, neváhala jsem. 

O čem v Hatchery jde?

Je to v podstatě takové intenzivní školení. Během několikatýdenního kurzu jsme se seznámili se základními principy architektury, systémem, tím, jak Unicorn funguje a frameworkem, který používá. Líbila se mi myšlenka takového způsobu zaučení. Hardskilly, logické uvažování a vztah k matematice by zájemci měli už mít.

„Hatchery může být pro některé v podstatě takový rekvalifikační kurz, a to nejenom pro lidi z externího trhu práce. Je to přívětivá vstupní brána, postupné vzdělávání. Člověk během Hatchery navnímá naši firmu, ví kam směřovat a naučí se naše technologie. Hatchery a kurzy pro juniornější kolegy či studenty jsou směřovány zejména na naši architekturu, která stojí na Unicorn Application Framework. 

Při pandemii se z Hatchery stal významný zdroj nových spolupracovníků, především na juniorské pozice. Nehlásí se však jen studenti a absolventi vysokých škol, ale i hotoví specialisté včetně našich zaměstnanců, kteří chtějí například změnit zaměření nebo si rozšířit vzdělání. Mimo to se občas přihlásí lidé ze zcela jiné profese, ale jsou to spíš výjimky.“

Anna Severová, HR marketing manažerka Unicorn

Ty sis zvolila Hatchery zaměřenou na analýzu a design, což je dnes tvou náplní práce. Co přesně to znamená?

Dostávám zadání, co a jak má fungovat, respektive jak má něco reagovat s něčím jiným. Podle vlastností něco nadesignuji a navrhnu, jak to bude fungovat. Programátor pak rychleji dokáže programovat. Je to něco mezi tím, co chce zákazník, prvotní analýzou, a tím co programátor naprogramuje. Taková spojka.

Hatchery začíná podpisem pracovní smlouvy. Jsou v ní nějaké závazky?

Nejsou. Hatchery bylo potřeba splnit na určitý počet bodů. Když program zaměstnanec úspěšně ukončí, je alokován na projektu podle výsledků a preferencí. Je to standardní zaměstnanecký vztah s tříměsíční zkušební dobou hned od začátku.

Vzhledem k online výuce asi nebylo moc prostoru na velké seznamování. Víš vůbec, kdo s tebou byl ve skupině?

V úvodu jsme se představovali a lidé byli z různých okruhů, někdo byl starosta obce, kolegyně zase vystudovala němčinu a teď je z ní analytička. Poměr holek a kluků byl na analytickém Hatchery vyrovnaný. Když jsme se spojili na závěrečný test s developerskými Hatchery, tam už byla celkem jasná převaha mužů. 

Jak probíhala závěrečná zkouška?

Jak jsem naznačila, v rámci designérské Hatchery jsme pracovali ve dvojicích na projektu s účastníkem z developerské Hatchery. Já jsem provedla analýzu a design kódu, a on to měl následně naimplementovat. Měli jsme na to asi 2 nebo 3 dny. V kuse jsme byli na telefonu a vysvětlovali si, jak to kdo myslel. Řešení jsme pak prezentovali online před deseti lidmi. Pak už následoval jen pohovor po zkušebce a zařazení do týmu.

Kolik vás program začínalo a kolik jej zdárně dokončilo?

Na začátku nás bylo patnáct. Nevím, zda někdo neprošel na závěrečné zkoušce, ale v průběhu to vzdali asi dva lidé. Přišli na to, že to není to, co chtějí. Pokud o to člověk má zájem, zapojoval se už v průběhu kurzu, a pokud se dostal až k závěrečné zkoušce, měl by ji bez problému dát. 

„Účastníci přirozeně odchází i v průběhu Hatchery, ale i na základě závěrečné zkoušky. Pouze o závěrečném testu to ale určitě není. Probíhá průběžné hodnocení, není to buď a nebo. Cílem programu není, aby jej splnil úplně každý, ale spíš aby se každý něco naučil. Netvrdíme, že kurz je jednoduchý. Jde o skutečné know-how, ne o titul či diplom. To, že Hatchery nedokončí každý, nebereme nutně negativně, považujeme to za zdravou fluktuaci. Většinou však z programu odstoupí samotní účastníci, Unicorn je od vzdělávání nechce odrazovat.

HR marketing manažerka Anna Severová

Předpokládám, že kvůli pandemii i práce na prvních projektech musela být online.

Je to tak. Přišla jsem podepsat smouvu, a podruhé dorazila až po půl roce. Celou tu dobu jsem pracovala přes webkameru, teď chodím ráda do kanceláře. Doma už jsem toho měla přes hlavu, když jsem tam musela být v kuse. V kanceláři se mi lépe soustředí, rovnou se zeptám, když něco nevím, a rovnou mi někdo poradí. Nemusím čekat, než někdo odepíše.

Můžeš popsat, jak vypadal tým a na čem jste pracovali?

Celkem nás bylo deset, nejprve samí muži, pak kromě mě přibyla ještě jedna žena. Naskočily jsme rovnou do rozjetého vlaku. Projekt se týkal energetiky, v tom jsem velký rozhled neměla. Ze začátku jsem pracovala pod dohledem supervizora. Nejdřív jsem odbavovala lehčí úkoly, postupně se náročnost zvyšovala. Šlo to zhurta, bylo toho hodně naráz, ale teď jsem za to vděčná. Kladly se na nás velké požadavky, hodně mi to však dalo a posunulo mě to dál.

Kam ses za ten třičtvrtě rok posunula?

Dnes jsem již na druhém projektu, tým je dokonce v počtu žen a mužů vyvážený. Tématem je taky energetika, takže dost využívám to, co jsem načerpala v začátcích. Naučila jsem se milion věcí, všechno jsem zrychlila a zefektivnila. Kromě toho jsem prošla taky developerskou Hatchery, abych si rozšířila obzory a lépe se naučila analytickou/designérskou roli. Vidím víc do kódu a dokážu tak i líp navrhovat. Dalo mi to zase jiný pohled na věc.

K robotice to má asi pořád dost daleko. Nevnímáš to jako odbočení ze své cesty?

Nevnímám. Na programátorské Hatchery jsem šla právě proto, abych měla blíž k programování. Když něco navrhuji, nepíšu sice přímo kód, ale přemýšlím o něm nejen z funkčního, ale i efektivního hlediska. Je to polovina toho, aby něco správně fungovalo. Není to přímo programování, ale vyhovuje mi to a myslím, že jsem v tom dobrá. 

Myslíš, že v IT zůstaneš celý život?

Ráda bych. 

​​Chtěla bys něco změnit, něčeho dosáhnout, nebo bereš projekty prostě jen jako práci?

Nevím, jestli je tak jednoduché něco reálně změnit, ty přelomové věci začínají být čím dál těžší v robotice a umělé inteligenci. Uvidíme, kam mě to zavede a co mě bude bavit.

Máš nějaké sny či plány do budoucna?

Chci být úspěšná, samostatná a spokojená, a to nepřijde samo hned po bakaláři, takže chci pokračovat ve studiu. Vysněnou roli žádnou nemám. Hledám se a zdokonaluji ve všem možném. Můj sen je pracovat tak, abych reálně nemusela být na jednom místě. Jednou chci pracovat dálkově, někde na lodi, mít u sebe notebook, designovat, programovat, prostě být nezávislá.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s našimi partnery ve společnosti Unicorn.