Proč nejsme schopni o problematice sexuálního obtěžování mluvit nepředpojatě? A kdy je potřeba vystoupit ze své komfortní zóny? Těmito tématy se zabývá oceňovaný seriál The Morning Show.
Při sledování seriálu The Morning Show se mi vybavil zážitek ze studií. Během důležité zkoušky se mě profesor zeptal, jestli bych s ním šla na rande. V jedné ruce držel propisku, ve druhé můj index a čekal na odpověď. Hlavou mi běžely všechny možné scénáře, včetně toho, jak otravné bude dělat zkoušku znovu; když odmítnu, profesor se naštve a od zkoušky mě vyhodí...
Rande jsem odmítla, z trapné situace jsme nějak vybruslili a profesor mi zápočet bez dalšího zapsal. Zcela jistě šlo o dobře míněný projev zájmu, ale ten velmi nepříjemný pocit, že můj osud leží v rukou někoho, kdo po mně chce „trochu víc“ než jen profesionální vztah, mi navždycky uvízl v hlavě. Ale okolnosti, které mohou nastat v rámci takovýchto asymetrických vztahů, mohou mít ještě úplně jiné grády.
Přesně o tom, jak komplexní a nečernobílé situace se v souvislosti se sexuálním obtěžováním a zneužitím moci mohou vyvinout, je i nový seriál v produkci Apple TV. Herečka Reese Witherspoon, která je jednou z hlavních protagonistek, ale i producentkou seriálu, před nedávnem prohlásila, že se ve své produkci bude věnovat výhradně filmům s hlavními ženskými postavami. Po Gone Girl a Sedmilhářkách se jí povedl další kousek, a to velmi odvážný. Filmových zpracování problematiky sexuálního obtěžování existuje řada, ale ve většině případů se jednalo o sekundární téma (příkladem může být třeba seriál Nejsilnější hlas o zakladateli Fox News). V The Morning Show je sexuální harassment ústřední otázkou.
O tématu bylo sice v souvislosti s hnutím #MeToo během posledních dvou let řečeno hodně, přesto se z některých reakcí zdá, že mnohým je optika problému sexuálního obtěžování nejasná. Situace, do kterých se oběti dostávají, se těžce vysvětlují, a proto v rámci veřejných debat dochází k nepochopení a bagatelizaci celé problematiky. Z diskuse, která se vede na českých platformách, zaznívají často až agresivní a zesměšňující komentáře, které celou záležitost shazují. Nepomáhá tomu ani skutečnost, že taková debata vyžaduje z jedné strany odvahu a z té druhé značnou dávku empatie. A právě výzvy objasnit fenomén, který společností hýbal uplynulé dva roky, a dát citlivě nahlédnout do všech jeho perspektiv, i těch nepopulárních – tedy jak obětí, tak viníků –, se právě seriál chopil.
Scénář inspirovaný knihou novináře Briana Steltera analyticky rozkrývá společenské dopady a chaos na pracovišti, který po sobě zanechal Mitch Kessler, moderátor oblíbené televizní show v podání (jinak velmi sympatického) Steva Carella, a to poté, co vyjde najevo, že svedl a přiměl k nechtěnému sexu několik svých kolegyň. Studio korporátního televizního prostředí, kde je každý až trochu komicky přesvědčený o své vlastní důležitosti, představuje hlavní dějiště celého seriálu. Napětí a zmatení panující v tomto uzavřeném prostoru provázejí silné emoce, které prostupují všech deset epizod seriálu a kulminují v posledním díle do očekávané, přesto výborně vyvedené katarze.
Prvních několik dílů dává nahlédnout do soukromí obviněného moderátora, který se jeví v podstatě jako charismatický sympaťák, a diváci skoro až do posledních epizod přesně nevědí, co způsobilo jeho pád. To přispívá k pochybnostem a pocitu nejednoznačnosti, který problematika sexuálního obtěžování může vyvolávat. Zmatení pojmů umocňuje i scéna odehrávající se na ulici, kdy kolemjdoucí moderátorovi vynadá do násilníka. Ten se následně ohradí, že se v jeho případě jedná přece „jen“ o „sexuální pochybení“. Seriál tak poukazuje na skutečnost, že z důvodu neznalosti a komplikovanosti problematiky může dojít ke křivému obvinění z daleko závažnějších sexuálních deliktů. Zde scénář do jisté míry rezonuje s argumenty kritiků hnutí #MeToo, kteří upozorňují na riziko podobných falešných obvinění. I proto velmi pečlivě a detailně objasňuje rozdíl mezi různými kategoriemi predátorského chování.
Zároveň, a právě proto, aby divák pochopil a vcítil se do postavení oběti v situaci týkající se sexuálního obtěžování, snímá kamera v průběhu klíčové sexuální scény seriálu pouze reakce a výraz oběti. Zmatení, ztuhnutí, stud a viditelný nesouhlas – to vše se odehrává v obličeji herečky Gugu Mbatha-Raw coby Hanny, jedné z obětí. Pokud ani tato scéna diváka nepřesvědčí o možnosti dvojí perspektivy, je mu to explicitně vysvětleno v závěrečné epizodě, kde je Kessler Hannou konfrontován.
Aféru zároveň úzkostně sleduje tajný milenecký pár staršího reportéra a televizní stážistky, postav, jejichž prostřednictvím seriál odkrývá další vrstvu problematiky. Jejich vztah totiž postupně prochází zkouškou, jak postupuje odhalování skandálu jejich kolegy. Upřímný milenecký poměr je sice kontradikcí ke Kesslerovým predátorským aférám, zároveň jsou však na něm demonstrovány negativní efekty, které sebou hnutí #MeToo přineslo. Jejich původně hezký vztah postupně rozkládají ponižující investigace jejich poměru i hodnotící komentáře kolegů.
Co se vlastně odehrálo, se postupně dovídáme z rozhovorů a reakcí vedlejších postav, které (byť nechtěně) byly svědky moderátorova morálního selhání. A zde se dostáváme k zajímavé pointě seriálu. Kolegové, tedy mlčící většina, jsou zde z pohledu obětí rovněž vinni. Ignorace závadného chování a uhýbání před pravdou z ostatních spolupracovníků dělají komplice. S vinou se potýká nejen celý televizní štáb, ale i spolumoderátorka televizní show v podání herecké hvězdy a miláčka fanoušků seriálu Přátelé Jennifer Aniston. Postava Alex je výtečně vyprofilovaná postava profesionálky, které se v „mužském“ světě podařilo uspět a své postavení se snaží za každou cenu udržet; a to i za cenu přehlížení nepřijatelného chování ze strany svého kolegy. Jedná se o notoricky známý typ ženy, na kterou by nejspíš platil slavný citát Madeleine Albright o ženách, pro které je v „pekle speciální místo“.
Přestože je tedy hlavní „zloduch“ od začátku jasný, postupně se ukazuje, že jeho činy procházejí jen díky systému, který tvoří jak přihlížející kolegové, tak ředitel televize, který nevhodné chování svého zaměstnance kryje umlčováním obětí výměnou za výhodnější pracovní podmínky. Tuto šedou zónu prostupuje napjatá atmosféra, kterou toxicky umocňují pokřivené vztahy a křivdy, ke kterým zde došlo. Hlavní přínos seriálu tak primárně tkví v popisu systému, který predátorské chování usnadňuje, a ve finále také v umění nalézt odvahu a udělat správnou věc.
Přestože si mnozí v českém diskusním prostředí stěžují na přecitlivělost doby a přílišnou politickou korektnost, která údajně brání autenticitě, je potřeba si uvědomit, že predátorské chování a zneužití moci jsou toxické sociální anomálie a je nezbytné potenciální oběti chránit alespoň určitou osvětou. Mířenou jak na potenciální oběti, tak třeba i na „zamilované profesory“. A tuto společenskou funkci seriál The Morning Show naplňuje skvěle.