Stereotyp „otravných ožralých žen“. Proč byste měli, nebo neměli vidět Zápisník alkoholičky

Zápisník alkoholičky vypráví poměrně typický příběh. Mladá žena otěhotní, ztratí kontakt se svými kamarádkami i dřívějším stylem života a cítí se izolovaně. Začne to jednou dvěma sklenkami večer po uspání dětí, cesta do spárů závislosti je ale poté velmi rychlá. Pití už nejde skrývat, dochází na další problémy, jako je rozpad vztahu a rodiny. A cesta zpátky k alespoň nějakému normálu bývá dlouhá a náročná. 

Je snadné se s podobnou postavou identifikovat nebo v ní spatřit někoho, koho známe. V tomto je zájem o film Zápisník alkoholičky zaručený. I kombinace zkušeného režiséra Dana Svátka a Terezy Ramba v hlavní roli zní teoreticky slibně. V dalších aspektech film ale pokulhává, píše v recenzi Kamil Fila. Mimo jiné i kvůli chybějícímu vnitřnímu hlasu hlavní postavy, který byl typický pro literární předlohu filmu. Snímek i proto působí, že se v něm zas tolik neděje.

Všednodennost příběhu se tak autoři snaží povýšit k umění. Podle filmového kritika tak ale činí prostředky, které patří k úplně jinému patru kultury – ke kolotočářskému popu nebo exploatačnímu braku, který se snaží diváky záměrně lákat na šokující podívanou. 

Proč filmy neumějí dobře zpracovat téma ženského alkoholismu? Proč bývá přesněji zobrazené v seriálech typu Dallas nebo Ulice? A dočkáme se v kultuře někdy něčeho jiného než „otravných nebo komických ožralých žen“? Přečtěte si recenzi filmu na webu Heroine.cz.