Finále Euforie a její abstinenční příznaky: Ještě temnější portrét středoškoláků

Každý týden jsme mohli být svědky toho, jak na sociálních sítích jako Twitter debatují desetitisíce lidí o událostech v poslední epizodě a tvoří z nich okamžitě memes. Obrovská popularita tohoto seriálu dala díky globální propojenosti na internetu připomenout dobu, kdy se ještě lidé dívali na televizi a o den později si o seriálech povídali v práci. Jako bychom se v jinak kulturně roztříštěném světě ještě dokázali shodnout alespoň na jedné show, která bude tvořit pomyslné virtuální pojítko mezi rozdílnými skupinami.

Euforie je založena na původně izraelském seriálu stejného jména a poprvé se odvysílala v létě roku 2019 na stanici HBO jako autorský projekt Sama Levinsona, který si sám v mládí prošel drogovou závislostí. Ta je ostatně jedním z ústředních témat seriálu. Když mi bylo kolem šestnácti, prostě jsem se smířil s myšlenkou, že mě můžou drogy jednoho dne zabít. A že vlastně není důvod s tím bojovat. Nechal jsem závislost převzít kontrolu nad mým životem. Pak mi bylo devatenáct a najednou jsem byl na odvykačce. Přihlásil jsem se sám, protože jsem se chtěl zbavit závislosti na opiátech a přejít na produktivnější drogy, jako je třeba krystalický pervitin,“ řekl Levinson při úvodní řeči před promítáním první série.

Od té památné projekce popularita jeho seriálu masivně narostla. První epizodu druhé řady sledovalo dohromady téměř 19 milionů diváků (v televizi i na HBO Max), což je dvaapůlkrát víc než v případě pilotní epizody.